Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.

Bitcoin se později části zisků vzdal a kolem 12:30 SELČ se podle specializovaného kryptoměnového serveru CoinDesk proti předchozím 24 hodinám obchodoval se ziskem 3,5 procenta zhruba za 121 800 dolarů. Data kryptoměnových burz se někdy mírně liší.

Investoři tento týden podle Reuters vsadili právě na dlouho očekávaná politická vítězství odvětví kryptoměn. Požadavky zastánců kryptoměn našly odezvu u amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se označil za kryptoprezidenta a vyzval zákonodárce, aby pravidla přepracovali.

„V posledních šesti nebo sedmi dnech to byl opravdu velmi silný posun a je těžké předpokládat, kde se nyní zastaví. Vypadá to, že se může snadno dostat na 125 tisíc dolarů,“ řekl agentuře Reuters k vývoji ceny bitcoinu analytik společnosti IG Tony Sycamore.

Od začátku roku cena bitcoinu vykazuje nárůst kolem třiceti procent a růst se v posledních dnech rozšířil i na další kryptoměny. Druhá nejsilnější kryptoměna ether navázaná na blockchain ethereum přesáhla více než pětiměsíční maximum 3050,90 dolaru a dál posiluje. Do maxima z listopadu 2021 ale etheru ještě zhruba 1800 dolarů chybí.

Celková tržní hodnota kryptoměnového sektoru se podle údajů společnosti CoinMarketCap vyšplhala na 3,81 bilionu dolarů a blíží se tržní hodnotě americké společnosti Nvidia. Ta nyní mírně přesahuje čtyři biliony dolarů, což z této firmy dělá nejhodnotnější podnik na světě z hlediska tržní kapitalizace.

Zisky si připisují také akcie firem navázaných na kryptoměny. Například kryptoměnová burza Coinbase před začátkem dnešního obchodování ve Spojených státech vykazovala růst o 1,5 procenta, zatímco těžař bitcoinů Mara Holdings měl k dobru asi čtyři procenta.

Analytici předvídají další růst

Cena bitcoinu by se během několika měsíců mohla dostat až ke 150 tisícům dolarů, tedy asi 3,17 milionu korun. Růst přes tuto hranici je ale zatím spíše méně pravděpodobný, odhadují analytici.

„V současnosti vše nahrává dalšímu růstu ceny bitcoinu. Je patrná silná poptávka institucionálních investorů i příliv peněz přes ETF fondy. Je tak možné, že v řádu dnů pokoří další metu – 130 tisíc dolarů. Z českého pohledu pak bude zajímavá hranice 142 tisíc dolarů, což by znamenalo jeden bitcoin za tři miliony korun,“ uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský.

Cena podle ředitele největší tuzemské směnárny Anycoin Marka Kyrsche vytrvale roste, ale zatím není vidět velké množství nových registrací a nákupů, které jsou typické pro poslední měsíce. „V poslední dnech narostly objemy ve směnárně Anycoin na zhruba pětinásobek běžného provozu v minulých týdnech. Objem prodejů je asi dvojnásobný oproti nákupům. To je při překročení maximální ceny běžné. Při standardním provozu jsou nákupy vyšší než prodeje,“ poznamenal Kyrsch.

Podle analytika Wood&Company Tomáše Kacerovského může růst bitcoinu na nové rekordy ještě dál pokračovat. „S každým posunem ceny nahoru bude stoupat úroveň výše prodejů ze strany investorů, kteří do bitcoinu investovali za často až násobně nižší ceny a v rámci správy svého portfolia budou považovat svůj zisk za dostatečný a své bitcoiny prodají. To bude zvyšovat nabídku, proti které bude muset přijít dostatečná poptávka, aby se tržní cena udržela, nebo dokonce dál rostla. To bude stále obtížnější a je velmi malá pravděpodobnost, že by bitcoin přelezl hranici například 150 tisíc dolarů,“ podotkl. Po překročení této hranice je podle něj pravděpodobnost dalšího růstu zhruba pět procent.

Otázka, kam může bitcoin zamířit dál, je podle analytika Purple Trading Petra Lajska ve vzduchu. „Když bitcoin nastoupí do rozjetého vlaku, tak jen velmi těžko zastavuje. Poptávka při růstovém trendu je vyšší než při velkém propadu. Na trhu tak zavládne klasické FOMO (fear of missing out). Cena 150 tisíc dolarů do konce roku se tak jeví jako naprosto reálná. Bitcoin se jí však může přiblížit i mnohem dříve,“ uzavřel.

Zájem o bitcoin ze strany firem roste

Současné zhodnocení bitcoinu není podle Rostislava Plachého z Golden Gate výsledkem „mediálního šílenství“, ale cílených nákupů ze strany firem, institucí, států a zkušených investorů. Růst zatím nebyl poháněn tištěním nových peněz, ale to se začíná měnit, protože množství peněz v oběhu roste nejrychleji od roku 2022.

„Instituce v tuto chvíli drží jen 0,01 procenta svých investic v bitcoinu. Aby odpovídaly jeho současnému podílu na světovém majetku, musely by dokoupit za 249 miliard dolarů. Zájem ze strany firem roste, ale prostor pro rozšíření je stále obrovský. Bitcoin vlastní jen tři z 500 největších firem v USA, devět z 3300 v akciovém indexu NASDAQ a 140 z 60 tisíc veřejně obchodovaných firem na světě. Další vývoj bude záviset na přítoku kapitálu ze strany ETF fondů a aktivitě retailových investorů. Pokud bude pokračovat současné tempo nákupů ze strany institucionálních hráčů, není nadsazené očekávat růst ke hranici 150 tisíc dolarů během příštích měsíců. Objemy obchodů v Česku se v posledních týdnech opět rostou i přes prázdninový mód a díky rekordům by mohly růst i do září,“ dodal Plachý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.