Zařazení kryptoměny bitcoin do devizových rezerv centrální banky se nejspíš stane v budoucnu realitou, uvedl v pořadu Události, komentáře ekonom Ladislav Krištoufek. Jeho podíl na rezervách ve výši až pět procent, o kterém mluvil nedávno guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl, má ale Krištoufek za příliš vysoký, podle něj by přinesl problémy hlavně kvůli nízké likviditě bitcoinu.
Podíl bitcoinu na rezervách by měl dosahovat jen desetin procenta, míní ekonom
9 minut
Události, komentáře: Ekonom Krištoufek k bitcoinu
ČNB po Michlových slovech rozhodla, že zpracuje analýzu možných investic do dalších tříd aktiv. Oproti tomu prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v reakci vyjádřila přesvědčení, že žádná členská země Evropské unie bitcoin do svých rezerv nezařadí.
Krištoufek zkritizoval to, jak se Michl rozhodl o svých záměrech informovat. „Nemyslím si, že by guvernér ČNB měl komunikovat takovými výkřiky, které nejsou podložené nějakou analýzou nebo jasnou argumentací okolo celého problému,“ zmínil. Tuto formu komunikace „blesku z čistého nebe“ dokonce označil za nebezpečnou.
„I ta suma, respektive podíl, který byl hlášen, nenapovídá tomu, že by to bylo extra promyšleno, protože těch pět procent, avizovaných jako maximum, je opravdu gigantických,“ uvedl Krištoufek dále s tím, že pět procent rezerv by znamenalo za současných cen asi 75 tisíc bitcoinů a investici kolem 175 miliard korun. „To je dvakrát více, než je zlata v rezervách,“ přiblížil.
Problém likvidity
Největší výzvou těchto aktiv je likvidita, tedy to, jak rychle je lze proměnit na hotové peníze, podotkl rovněž ekonom. „Těchto 75 tisíc bitcoinů by bylo velmi problematické případně prodat, kdyby bylo potřeba likviditu nějakým způsobem navýšit,“ upozornil. Připomněl také, že stát Salvador, který jako jeden z mála oficiálně drží bitcoin v devizových rezervách, jich má nakoupených jen zhruba šest tisíc.
Krištoufek je přesvědčen, že by se mělo hovořit spíše o desetinách procenta než jednotkách procent. „Osobně jsem vždy viděl diskuzi o bitcoinu do devizových rezerv spíše jako (…) signalizaci toho, že ČNB, respektive Česká republika, je nějakým lídrem v inovacích, nebo se to aspoň snaží dávat nějakým způsobem do světa,“ řekl.
Obavy z praní špinavých peněz
Lagardeová vystoupila proti bitcoinu mimo jiné s tím, že by rezervy neměly být zatíženy podezřením na praní špinavých peněz či další kriminální aktivity. Takovou argumentaci má ale Krištoufek za poněkud diskutabilní. „Z části to pravda je. Na druhou stranu je to maličko pokrytecké, protože asi tušíme, že standardní peníze se také využívají na praní a nějaké nekalé činnosti,“ prohlásil.
„Spíše bych se zaměřoval na to, že tam jsou ty likviditní problémy a tím pádem bychom se měli bavit o nějakých nižších částkách,“ uvedl.
Krištoufek přesto věří tomu, že bitcoinu v devizových rezervách se do budoucna Česká republika nejspíš nevyhne. „Jestli se tomu nevyhneme z pohledu peněz nebo nějaké náhrady současného finančního monetárního systému, tak to si myslím, že už tak blízká budoucnost není,“ dodal s tím, že by ale věc mohla změnit třeba nějaká nepředvídatelná, katastrofická událost.
Bitcoin je nejznámější světová kryptoměna. Za poslední rok zvýšil cenu o 134 procent a v současnosti se obchoduje okolo 101 tisíc dolarů. V lednu dosáhl rekordních 109 tisíc dolarů.
