ČNB by mohla mít část rezerv v bitcoinech

Nahrávám video

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times.

Rezervy centrální banky nyní tvoří třeba zlato nebo dluhopisy. Právě zlato teď instituce nakupuje, do tří let ho chce mít sto tun. To je asi pět procent celkových rezerv. Stejné procento by nově podle guvernéra mohl představovat bitcoin.

„V současnosti má nulovou korelaci s dluhopisy a je zajímavým aktivem pro velké portfolio. Stojí za zvážení. Momentálně je však pouze ve fázi analýzy a diskuze. Rozhodnutí přijímá bankovní rada a žádné rozhodnutí není v tuto chvíli na spadnutí,“ uvedl Michl.

Bitcoin tento měsíc vystoupal na svůj rekord. V době nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se jeho cena blížila 110 tisícům dolarů, což je v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Podle Michla bude mít tato kryptoměna tendenci posilovat i bez podpory prezidenta USA – lidé ji totiž berou jako alternativní investici.

Bývalý guvernér ČNB je kritický

Řada ekonomů ale návrh kritizuje. „Pokud je to myšleno vážně, tak to nepovažuju za šťastný nápad. Účelem devizových rezerv je sloužit jako jeden z nástrojů banky pro to, aby zajišťovala cenovou stabilitu – a aby tomu mohly ty devizové rezervy pomáhat, tak musí být stabilní. Stabilitu kryptoaktivum typu bitcoinu nemůže splnit. To je prostě extrémně volatilní, riziková záležitost,“ míní bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Guvernér německé Bundesbank Joachim Nagel zase přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, což je odkaz na spekulativní bublinu ze sedmnáctého století. Představitelé Evropské centrální banky loni napsali, že „spravedlivá hodnota bitcoinu je stále nulová“ a bitcoin není vhodný jako platební prostředek nebo investice.

Podle některých ekonomů by se ale tímto krokem mohly kryptoměny stát běžným aktivem. Česká republika by tak byla první západní zemí, která by kryptoměny zařadila do svých rezerv. „Je celkem obvyklé, že centrální banky se snaží vyvíjet digitální verze svých měn, ale přímo do kryptoměn zatím investovaly, pokud vím, jen dvě centrální banky – Salvador a Bhútán,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.

Guvernér Aleš Michl zároveň označil za velmi pravděpodobné, že centrální bankéři příští týden sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 5 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled