Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times.
ČNB by mohla mít část rezerv v bitcoinech
3 minuty
Události: ČNB by mohla mít část rezerv v bitcoinech
Rezervy centrální banky nyní tvoří třeba zlato nebo dluhopisy. Právě zlato teď instituce nakupuje, do tří let ho chce mít sto tun. To je asi pět procent celkových rezerv. Stejné procento by nově podle guvernéra mohl představovat bitcoin.
„V současnosti má nulovou korelaci s dluhopisy a je zajímavým aktivem pro velké portfolio. Stojí za zvážení. Momentálně je však pouze ve fázi analýzy a diskuze. Rozhodnutí přijímá bankovní rada a žádné rozhodnutí není v tuto chvíli na spadnutí,“ uvedl Michl.
Bitcoin tento měsíc vystoupal na svůj rekord. V době nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se jeho cena blížila 110 tisícům dolarů, což je v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Podle Michla bude mít tato kryptoměna tendenci posilovat i bez podpory prezidenta USA – lidé ji totiž berou jako alternativní investici.
Bývalý guvernér ČNB je kritický
Řada ekonomů ale návrh kritizuje. „Pokud je to myšleno vážně, tak to nepovažuju za šťastný nápad. Účelem devizových rezerv je sloužit jako jeden z nástrojů banky pro to, aby zajišťovala cenovou stabilitu – a aby tomu mohly ty devizové rezervy pomáhat, tak musí být stabilní. Stabilitu kryptoaktivum typu bitcoinu nemůže splnit. To je prostě extrémně volatilní, riziková záležitost,“ míní bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Guvernér německé Bundesbank Joachim Nagel zase přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, což je odkaz na spekulativní bublinu ze sedmnáctého století. Představitelé Evropské centrální banky loni napsali, že „spravedlivá hodnota bitcoinu je stále nulová“ a bitcoin není vhodný jako platební prostředek nebo investice.
Podle některých ekonomů by se ale tímto krokem mohly kryptoměny stát běžným aktivem. Česká republika by tak byla první západní zemí, která by kryptoměny zařadila do svých rezerv. „Je celkem obvyklé, že centrální banky se snaží vyvíjet digitální verze svých měn, ale přímo do kryptoměn zatím investovaly, pokud vím, jen dvě centrální banky – Salvador a Bhútán,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.
Guvernér Aleš Michl zároveň označil za velmi pravděpodobné, že centrální bankéři příští týden sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu.
