ČNB by mohla mít část rezerv v bitcoinech

3 minuty
Události: ČNB by mohla mít část rezerv v bitcoinech
Zdroj: ČT24

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times.

Rezervy centrální banky nyní tvoří třeba zlato nebo dluhopisy. Právě zlato teď instituce nakupuje, do tří let ho chce mít sto tun. To je asi pět procent celkových rezerv. Stejné procento by nově podle guvernéra mohl představovat bitcoin.

„V současnosti má nulovou korelaci s dluhopisy a je zajímavým aktivem pro velké portfolio. Stojí za zvážení. Momentálně je však pouze ve fázi analýzy a diskuze. Rozhodnutí přijímá bankovní rada a žádné rozhodnutí není v tuto chvíli na spadnutí,“ uvedl Michl.

Bitcoin tento měsíc vystoupal na svůj rekord. V době nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se jeho cena blížila 110 tisícům dolarů, což je v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Podle Michla bude mít tato kryptoměna tendenci posilovat i bez podpory prezidenta USA – lidé ji totiž berou jako alternativní investici.

Bývalý guvernér ČNB je kritický

Řada ekonomů ale návrh kritizuje. „Pokud je to myšleno vážně, tak to nepovažuju za šťastný nápad. Účelem devizových rezerv je sloužit jako jeden z nástrojů banky pro to, aby zajišťovala cenovou stabilitu – a aby tomu mohly ty devizové rezervy pomáhat, tak musí být stabilní. Stabilitu kryptoaktivum typu bitcoinu nemůže splnit. To je prostě extrémně volatilní, riziková záležitost,“ míní bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Guvernér německé Bundesbank Joachim Nagel zase přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, což je odkaz na spekulativní bublinu ze sedmnáctého století. Představitelé Evropské centrální banky loni napsali, že „spravedlivá hodnota bitcoinu je stále nulová“ a bitcoin není vhodný jako platební prostředek nebo investice.

Podle některých ekonomů by se ale tímto krokem mohly kryptoměny stát běžným aktivem. Česká republika by tak byla první západní zemí, která by kryptoměny zařadila do svých rezerv. „Je celkem obvyklé, že centrální banky se snaží vyvíjet digitální verze svých měn, ale přímo do kryptoměn zatím investovaly, pokud vím, jen dvě centrální banky – Salvador a Bhútán,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.

Guvernér Aleš Michl zároveň označil za velmi pravděpodobné, že centrální bankéři příští týden sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 10 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 17 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...