Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
Čína je pro Hollywood zajímavý trh, ale na návštěvnosti amerických filmů v čínských kinech nezáleží tak, jak by se mohlo na první pohled zdát. A to kvůli nízkým maržím, které distribuce na přísně regulovaném trhu americkým produkcím už celá desetiletí nabízí: mezi 13 a 25 procenty ze vstupného před zdaněním.
Tato restrikce znamená, že i největší hollywoodské hity vydělávají v miliardové zemi jen zlomek toho, co ve zbytku světa. „U amerických filmů, které mají v Číně premiéru, je to obvykle méně než deset procent z globálních hrubých příjmů,“ řekl agentuře Reuters hlavní analytik společnosti S&P Global Market Intelligence Seth Shafer.
Počet premiér je omezen a ještě se sníží
První americká filmová liga to nemá na čínském trhu tradičně lehké. I z toho důvodu, že ročně může uvést jen deset premiér. Navíc v náročné konkurenci bojuje o diváky, kteří nezřídka preferují domácí tvorbu.
V rozbíhající se čínsko-americké celní válce pekingské úřady ještě přitvrzují: roční počet povolených premiér nyní dál sníží. „Budeme dodržovat pravidla trhu, respektovat volbu diváků a mírně snižovat počet dovážených amerických filmů,“ avizoval v pátek čínský filmový úřad (Beijing’s National Film Administration) na svých internetových stránkách.
Podle analytiků to nepřinese Hollywoodu citelnou finanční ztrátu. Jde ale o viditelné gesto, které upoutalo pozornost médií.
Trumpovi trable Hollywoodu nevadí
I proto se jedna novinářka zeptala amerického prezidenta Donalda Trumpa: „Čína se dnes mstí prostřednictvím omezováním počtu (amerických) filmů, které mohou být promítány. Jak na ně budete reagovat, když teď míří na kulturní export ze Spojených států?“
Prezident odpověděl stručně: „Myslím, že jsem slyšel horší věci,“ a vysloužil si tak smích okolí.
Trump je dlouhodobě s Hollywoodem na kordy. I proto, že je známo, že většina filmových umělců podporovala v listopadových prezidentských volbách poraženou kandidátku demokratů Kamalu Harrisovou.
Trh se více otvírá i pro Evropu, soudí sinoložka Honcoop
Česko-japonská dokumentaristka a sinoložka Haruna Honcoop připomněla v Horizontu ČT24, že Čína je druhý největší trh na světě, který láká nejen USA, ale i další země. „V současné celní válce to vypadá, že se otevře trh znovu i pro Rusko, otvírá se pro Japonsko, Tchaj-wan, ale hlavně i pro Evropu.“
Dodala však, že přísná čínská cenzura vychází od státního čínského filmového úřadu, který spadá přímo pod oddělení propagandy Ústředního výboru komunistické strany Číny. „U filmů, které se dostávají na čínský trh, jsou tak některé závadné scény odstraňovány, například nahota, homosexualita či možné napadání Číny jako svrchovaného státu.“
Dosud povolených deset amerických filmů je v balíčku 34 zahraničních filmů, které mají povolené kvóty ústředním výborem, dodala sinoložka. Zbývajících osmdesát procent pak podle ní připadá na čínskou produkci. „Číňané se po mnoha letech nakoukávání amerických filmů naučili natáčet blockbustery ve své produkci,“ řekla Honcoop s tím, že to bude trend i do budoucna. Domnívá se proto, že další čínsko-americká koprodukce jako například u velkofilmu Velká čínská zeď (2016) tak není pravděpodobná.
