Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent, informuje agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo financí. Prezident USA Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími tarify uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
„Uvalení abnormálně vysokých cel na Čínu ze strany USA vážně porušuje mezinárodní a hospodářská obchodní pravidla, základní ekonomické zákony a zdravý rozum a je zcela jednostranným šikanováním a nátlakem,“ zdůraznilo podle agentur čínské ministerstvo financí.
Čína nikdy neustoupí „nerozumnému chování“, uvedl čínský prezident Si Ťin-pching podle hongkongského serveru South China Morning Post. Čínský lídr se k celní válce vyjádřil po jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby s Čínou „společně čelila jednostranné šikaně“ ze strany USA.
Čínský prezident také poznamenal, že jeho země se tlaku nebojí. „V celní válce není vítězů, a pokud se někdo postaví proti světu, ocitne se nakonec v izolaci,“ citovala jej státní tisková agentura Nová Čína.
Čína už minulý týden pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších šestnácti amerických společností. Současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
Peking ve středu oficiálně zahájil spor u Světové obchodní organizace. Čína je přesvědčena, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o clech a dalších ujednání.
Celní válka
Trump nejdříve na dovoz z Číny uvalil desetiprocentní clo. Na začátku března tuto sazbu zdvojnásobil na dvacet procent. Odůvodnil to údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.
Při oznámení „recipročních“ cel, jak tyto tarify Trump nazývá, kterými chtěl Bílý dům snížit obchodní deficity s partnery, na Čínu uvalil další dovozní poplatek 34 procent. Poté, co Peking na americký dovoz zavedl odvetné clo ve stejné výši, navýšil Trump tarify na 84 procent. Ve středu jej opět navýšil na 125 procent, což v součtu s fentanylovým clem znamená celní zátěž 145 procent.
Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem je obchod mezi oběma zeměmi „zhruba v rovnováze“.
Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy dolarů (606 miliard korun), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.
Čína si možnosti podobného konfliktu byla vědoma, míní ekonom
Podle ekonoma společnosti Deloitte Filipa Pastuchy si podnikatelé v obou zemích přejí, aby se spor co nejdříve urovnal a cla byla odložena, nebo dokonce zrušena.
Čína si ale podle Pastuchy byla možnosti podobného konfliktu vědoma. „Snaží se diverzifikovat importéry jednotlivých komodit a zboží, které do její země plynou. Takže pokud Amerika vyváží hlavně potraviny, ropu či zemní plyn do Číny, tak ta je schopná nahradit toto zboží z jiných zemí,“ vysvětlil ekonom s tím, že Peking je podle něj připravený.
„Myslím si, že spíše bude záležet, jak bude narůstat politický tlak v obou zemích, kdy se budou vlivem cel zvyšovat spotřebitelské ceny, což bude zvyšovat tlak na politiky, aby cla postupně rušili,“ pokračoval Pastucha a dodal, že při výši tarifů přes sto procent je veškerý mezinárodní obchod mezi těmito zeměmi téměř zastaven.
Pastucha se také domnívá, že Čína nebude ochotná přijít jako první s nějakým kompromisem. „Obávám se, že jak Amerika tu obchodní válku začala, tak také bude muset jako první přijít s nějakou deeskalací,“ poznamenal.
