Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

Nahrávám video
Události: Uplynulý týden se cly
Zdroj: ČT24

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Japonský index Nikkei ztratil 2,96 procenta a uzavřel na 33 585 bodech. Hongkongský Hang Seng přidal 1,36 procent na 20 968 bodů, šanghajský SSE Composite index získal 0,45 procenta na 3238 bodů a šanghajský CSI 300 vzrostl o 0,41 procenta na 3750 bodů. Indický BSE Index přidal dvě procenta procenta na 75 326 bodů. Australský S&P/ASX 200 pak ztratil 0,82 procenta na 7646 bodů. Jihokorejský index KOSPI klesl o 0,50 procenta na 2432 bodů.

Evropa snižuje své ztráty

Zpráva z Pekingu o zvýšení odvetných cel vůči USA znovu zvýraznila obavy z obchodní války mezi dvěma světovými velmocemi a evropské burzy začaly klesat do záporných hodnot. Po druhé hodině odpolední se však začaly „vzpamatovávat“ a opět se postupně přibližovaly k nule. Francouzský index CAC 40 nakonec lehce odepsal 0,3 procenta, panevropský Stoxx 600 ztratil 0,1 procenta. Italský FTSE MIB klesl zhruba o 0,7 procenta. DAX odepsal necelé jedno procento. Britský FTSE 100 posílil zhruba o 0,6 procenta.

Poklesem o 0,81 procenta uzavřela týden pražská burza. Po jednodenním návratu nad hranici dvou tisíc bodů klesl v pátek PX index na 1986,53 bodu. V uplynulém týdnu ale pražská burza při rozkolísaném obchodování posílila. Oproti předchozímu týdnu přidal index PX 1,8 procenta.

Poměrně úspěšný týden má za sebou i česká koruna. Ta v pátek výrazně posílila k dolaru. Od čtvrtečního podvečera do pátečních sedmnácti hodin si vůči americké měně polepšila o 44 haléřů na 22,10 koruny za dolar. Naposledy uzavřela vůči dolaru pevnější koncem listopadu 2023. Americká měna se v pátek ke švýcarskému franku se dostala na nejnižší úroveň za posledních deset let a k euru se prodává nejlevněji za tři roky.

Nahrávám video
UK: Zdeněk Hraba, Ondřej Lochman a Adéla Šípová o reakci EU na americká cla
Zdroj: ČT24

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová k vývoji na burzách uvedla, že finanční trhy v eurozóně navzdory globálním turbulencím fungují dobře. Dodala, že v případě potřeby je banka připravena zasáhnout.

Americko-čínský souboj

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil změnu celních sazeb a na devadesát dní odložil platnost většiny cel, které on sám označuje za reciproční. Web byznysové televize CNBC k tomu však v pátek napsal, že „prodloužení lhůty nezmírňuje nejistotu. Panuje skepse ohledně výsledku obchodních jednání, a to bude nadále zatěžovat investice, a tím i výhled růstu.“

Navíc souhrnná americká sazba na dovoz čínských výrobků nyní činí 145 procent, jak ve čtvrtek potvrdil Bílý dům televizi CNBC. Z příslušného exekutivního příkazu vyplývá, že Trump navýšil na 125 procent clo, které označuje jako reciproční, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také dvacetiprocentnímu plošnému clu, které na ni americký prezident uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.

Čína následně v pátek oznámila, že od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent.

Akcie v USA posílily

Akcie ve Spojených státech v závěru turbulentního týdne posílily i navzdory vysokým clům ze strany Číny. Pomohlo jim mimo jiné ujištění americké centrální banky (Fed), že je připravena udržet finanční trhy v chodu.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, přidal 1,6 procenta a zakončil obchodování na 40 212,71 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 1,8 procenta na 5363,36 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 2,1 procenta na 16 724,46 bodu. Za celý týden posílil Dow Jones o 4,95 procenta, S&P 500 o 5,7 procenta a Nasdaq o 7,3 procenta. Pro Nasdaq to byl největší týdenní procentní zisk od listopadu 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...