Evropská unie o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená cla na deset procent na dobu devadesát dní.
„Vzali jsme na vědomí oznámení prezidenta Trumpa. Chceme dát vyjednávání šanci,“ uvedla šéfka EK s tím, že protiopatření ze strany EU budou odložena o devadesát dní. „Pokud jednání nebudou uspokojivá, naše protiopatření začnou platit,“ dodala. Přípravné práce na dalších protiopatřeních proti americkým clům podle ní nadále pokračují. „Jak jsem řekla již dříve, všechny možnosti zůstávají na stole,“ doplnila.
Von der Leyenová už dříve během čtvrtka Trumpovo rozhodnutí uvítala a řekla, že Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla.
Jednání v rámci Unie
Podobně se vyjádřil i mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle kterého je sice platnost protiopatření pozastavena, nicméně i nadále pokračují jednání Komise se členskými státy a se zástupci průmyslu. „Chceme ale vyjednávat, chceme s americkou administrativou hovořit,“ dodal Gill.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen řekl Financial Times, že Unie zvažuje kupovat více zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, což požaduje Trump.
Evropskou unii v posledních měsících třikrát zasáhla cla nařízená americkým prezidentem. Nejprve 25 procent na ocel a hliník, následně 25 procent na automobily a nakonec ve výši dvacet procent na všechny evropské produkty. První tarify, konkrétně na ocel a hliník, oznámil Trump již v polovině března.
Jaká protiopatření byla připravena
EU v prvotní reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží, která by měla být v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Následně eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič upřesnil, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“. Mělo by jít asi o 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun).
Tato protiopatření byla členskými státy schválena ve středu. Cla měla začít být vybírána 15. dubna a mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Nyní byla nicméně platnost těchto odvetných opatření pozastavena o devadesát dní.
Evropská unie a Spojené arabské emiráty ve čtvrtek uvedly, že zahájí jednání o dohodě o volném obchodu. Rozhovory se zaměří na obchod se zbožím a službami, investice a prohloubení spolupráce ve strategických odvětvích včetně obnovitelné energie, zeleného vodíku a kritických surovin, dodala EU.
Celní války nikomu nepomohou, míní Vlček
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) považuje středeční pozastavení většiny amerických cel za pokračování chaosu a nestability, která provází minulé týdny. „V jednáních s Američany neustále připomínáme, že celní války nikomu nepomohou.“ Ministr se domnívá, že Trump byl ke svému kroku dotlačen silným propadem akciových trhů a také ze strany průmyslu. „Vidím za tím velký vnitřní tlak,“ řekl.
Vlček si dovede představit, že Evropa bude z USA více dovážet například LNG, a to prostřednictvím společných nákupů. Osobně by zároveň preferoval bezcelní unii mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Celková celní zátěž Číny činí 145 procent
Americký prezident ve středu večer SELČ oznámil, že Spojené státy na devadesát dní s okamžitou platností snižují většině zemí celní sazbu na deset procent, ovšem s výjimkou Číny. Té naopak Trump ve středu zvedl takzvané reciproční clo ze 104 na 125 procent, do té době činilo 84 procent. Následně prohlásil, že se Spojené státy mohou na tarifech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody.
Ve čtvrtek však Bílý dům potvrdil televizi CNBC, že celková celní zátěž čínského dovozu do USA nyní činí 145 procent. K takzvanému recipročnímu clu se totiž přičítá také 20procentní plošné clo, které na Čínu Trump uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.
Trump ovšem ve čtvrtek řekl, že by s Čínou rád dosáhl dohody, která by eskalující obchodní válku ukončila. Podle agentury Reuters to uvedl na jednání kabinetu, které bylo otevřené pro tisk. „Uvidíme, jak to bude s Čínou,“ řekl také Trump podle deníku The New York Times, podle nějž šéf Bílého domu následně pokračoval kritikou Pekingu kvůli údajnému poškozování americké ekonomiky.
Podle výpočtů analytiků agentury Bloomberg je po snížení tarifů pro většinu zemí a současném výrazném navýšení dovozních poplatků na čínský dovoz průměrná celní zátěž dovozu do USA na přibližně stejné úrovni jako před těmito dvěma změnami.
Nová struktura cel však kromě toho více dopadne na americké spotřebitele, vyplývá z výpočtu agentury. Čína je třetím největším obchodním partnerem USA, zatímco takzvaná reciproční cla se týkala i států, které mají se Spojenými státy nízkou obchodní výměnu.
