Drahoslav Zeman, zem

V Česku je dlouhodobá tradice, která je výrazně proizraelská a která si oškliví násilí na Židech, řekl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Na druhou stranu způsob, jakým se izraelská armáda chovala v Gaze, postupně erodoval i toto naše přesvědčení, že náš nejbližší kamarád je Izrael,“ řekl. Podle něj se zaměňuje Izrael jako takový za vládu tamního premiéra Benjamina Netanjahua, což prý většinově neodděloval ani český kabinet. Soudí, že jako přátelé bychom si měli být schopni říct i věci, které se druhé straně nebudou líbit. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou též uvedl, že by pro něj nebylo překvapení, pokud by vítězné hnutí ANO přepustilo ministerstvo zahraničí slabšímu koaličnímu partnerovi. „Děje se tak celkem běžně,“ míní.

Čtyři roky války Rusko zásadně zatěžují, ale nechci ještě tvrdit, že je vyčerpané, pro to nemám data, uvedl v Interview ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. K tomu, aby válka co nejvíce dopadla na ruský režim, musí nejdříve dopadnout na obyčejné Rusy, dodal v pořadu, který moderovala Tereza Řezníčková. Ukrajincům by poradil, aby soustředili své útoky na ruskou ropnou infrastrukturu a dále na ruské železnice, zejména na mosty přes velké řeky.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 23. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma společnost a výzvy Martin Baxa (SPOLU), Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Jan Lacina (STAN), Karla Maříková (SPD), Patrik Nacher (ANO), Roman Roun (Stačilo!), Gabriela Sedláčková (Motoristé) a Antonín Staněk (Přísaha).

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Podpořit hospodářský růst snížením cen energií, zajistit důslednější výběr daní a snižovat výdaje státu, například slučováním ministerstev, tak prezentoval v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ekonomické záměry hnutí ANO jeho první místopředseda a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. V pořadu hovořil rovněž o záměrech v zahraniční politice.

Všechny diskuse o situaci na Ukrajině ukazují, že Evropa si musí splnit své domácí úkoly a investovat do podpory Kyjeva a do své vlastní obrany, uvedl v pořadu Interview ČT24 náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian (nestr. za STAN). Pokud by USA daly pryč ruce od Ukrajiny, musela by to podle něj zvládnout Evropa. Marian zdůraznil českou muniční iniciativu, evropskou politickou a finanční podporu, pomoc s reformami a hlavně ozbrojenou pomoc. Protiruské sankce podle něj fungují a je nutné v nich pokračovat. Uvedl, že Rusko má ekonomické problémy a bude mít ještě větší, ale ruské vedení má zatím pocit, že se mu agrese vyplácí. Náměstek dále v pořadu například hodnotil výsledky diplomacie amerického prezidenta Donalda Trumpa a vysvětloval vztah Česka k Izraeli.

Americký prezident Donald Trump, který čelí tlaku kvůli postupu v kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, chce nechat zveřejnit část soudních dokumentů o případu, uvedla agentura DPA. Podle ní je ale otázkou, zda to bude stačit jeho stoupencům, z nichž značná část za celou kauzou vidí spiknutí. Deník The Wall Street Journal (WSJ) přišel v pátek s informací, že Trump v roce 2003 Epsteinovi k padesátinám údajně poslal „oplzlé“ přání s obrysem nahé ženy.

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.

Izraelská armáda vyzvala v neděli ráno obyvatele několika lokalit na severu Pásma Gazy k evakuaci s tím, že tam podnikne vojenské operace za použití extrémní síly, píše agentura AFP. Výzva se mimo jiné týká velké části čtvrtí ve městě Gaza včetně Starého města a oblasti města Džabálija, kde je velký uprchlický tábor. Obyvatelé se mají přesunout na jih Pásma Gazy.

Požadavek prezidenta USA Donald Trumpa, aby Evropa zvýšila své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, byl naprosto fér, uvedl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Není to žádná zlomyslná klička, která by nás nutila do něčeho, na co by neměl právo.“ Spojenci z NATO se na středečním summitu v Haagu zavázali výrazně zvýšit obranné výdaje, s čímž byl Trump spokojen. Příští česká vláda bude muset podle Dvořáka řešit, kde na to vezme peníze. Zda zvýšením daní, vyšším zadlužením nebo kombinací obojího. Ministr v pořadu, který moderoval Daniel Takáč, zmínil i kroky Evropy, které mají vést k posílení její obranyschopnosti, například zmírnění rozpočtových pravidel pro započítávání nákladů na obranu a bezpečnost. Hovořil také o íránském jaderném programu po izraelských náletech.

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.

Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.

Finalisté polských prezidentských voleb Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki se střetli v závěrečné televizní debatě před druhým kolem, které se bude konat 1. června. Dominovalo jí mimo jiné téma ruské války na Ukrajině. Oba kandidáti se shodli na pokračující podpoře napadené země. Rozdílný pohled mají ale mimo jiné na případné členství Ukrajiny v NATO. Nejčastějším slovem, které hodnotilo výsledek debaty, byla remíza.

O záporech či kladech korespondenční volby do sněmovny, která je určena českým občanům v zahraničí, hovořil v pořadu Interview ČT24 místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Celý systém považuje za „divný“ a za často složitý na vysvětlování krajanům. Kritizoval také výrok prezidenta Petra Pavla, že nechce ve vládě ty, kteří chtějí vyvést zemi z EU či NATO. „Je to z ideologických důvodů tak dopředu, tak plošně. Je to na hraně chápání ústavy,“ míní. Dodal, že pokud by hnutí ANO skládalo budoucí vládu, tak by trvalo na názoru, že členství v EU je pro Česko příznivé a ke členství v NATO dokonce nemáme ani žádnou bezpečnostní variantu. Rozhovor s Vondráčkem vedla Tereza Řezníčková.

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.

Evropská unie měla začít jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o clech hned po jeho zvolení, protože už dopředu avizoval, že je chce zvyšovat. V pořadu Interview ČT24 to uvedla europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Zároveň ocenila, že Unie si zachovala „klidnou hlavu" (schválila odklad odvetných cel) a neudělala žádné „zbrklé rozhodnutí“. USA jsou podle Bartůšek spojencem a měly by jím zůstat, není k tomu nutné souhlasit ve sto procentech s kroky americké administrativy. „Spojenectví je umět navzájem vyjednávat a umět společně mluvit,“ řekla. Diplomatické kroky by měly podle ní sloužit k udržení tohoto vztahu. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Na 34 vzrostl počet mrtvých po nedělním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně patnácti dětí, bylo zraněno, uvedli záchranáři. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR informovala, že Rusové použili dvě rakety Iskander-M.

Prezident Spojených států Donald Trump podle amerických médií udělil výjimku z nových cel na dovoz chytrých telefonů, počítačů nebo například čipů z Číny. Oznámil to úřad pro cla a ochranu hranic.

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Evropská unie o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená cla na deset procent na dobu devadesát dní.

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.