Americký prezident Donald Trump, který čelí tlaku kvůli postupu v kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, chce nechat zveřejnit část soudních dokumentů o případu, uvedla agentura DPA. Podle ní je ale otázkou, zda to bude stačit jeho stoupencům, z nichž značná část za celou kauzou vidí spiknutí. Deník The Wall Street Journal (WSJ) přišel v pátek s informací, že Trump v roce 2003 Epsteinovi k padesátinám údajně poslal „oplzlé“ přání s obrysem nahé ženy.
Trump na sociální síti Truth Social napsal, že zmocňuje ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou, aby „na základě schválení soudem předložila veškerá svědectví před velkou porotou“ v rámci vyšetřování Epsteina. Zdůvodnil to „absurdním množstvím publicity, která je Jeffreymu Epsteinovi věnována“.
Bondiová, kterou část Trumpových stoupenců a krajně pravicoví influenceři obviňují ze snahy utajit některé skutečnosti, reagovala vyjádřením, že je připravena požádat soud o zveřejnění daných dokumentů. „Můžeme to číst jako ústupek,“ prohlásil amerikanista a komentátor názorového serveru Forum 24 Jiří Pondělíček.
Krize důvěry Trumpových voličů
Na celé kauze je nové, že Trumpovi voliči jsou ochotní říct, že mu nevěří. „V tuto chvíli je to jednoznačná krize důvěry. Uvidíme, jestli to přetrvá,“ sdělil Pondělíček. „Pokud by jim Trump nevyhověl a nezveřejnil to, co oni chtějí, tak mu hrozí, že o tyto voliče přijde dlouhodobě,“ dodal.
„Jeho prvotní reakce byla klasicky trumpovská, pro něj možná až instinktivní, to znamená přejít do protiútoku. Říkal, že nestojí o podporu těch, kteří se zajímají o Epsteina, že se nechali, s prominutím, zblbnout demokraty a že jsou hloupí… Vždycky útočil na ty druhé a vedlo to k semknutí věrné voličské základny. Najednou to nefungovalo, protože on útočil na lidi, kteří do té politické základny patřili,“ dodal amerikanista.
Podle něj se v uplynulých dnech ukazovalo, že by se možná ve Sněmovně reprezentantů našlo dost hlasů pro takzvanou discharge petition. Jedná se o způsob, jak dát k hlasování něco, s čím nesouhlasí předseda sněmovny. Tím je Mike Johnson, který jako Trumpův spojenec řekl, že o zveřejnění Epsteinovy složky nenechá hlasovat.
Republikánští zákonodárci Thomas Massie, Marjorie Taylor Greeneová a Lauren Bobbartová už podle některých demokratů dávali najevo, že jsou s nimi ochotní hlasovat pro to, aby sněmovna zveřejnění nařídila.
„To by byla pro Trumpa docela trapná politická porážka, takže možná i vlastně to – kromě tlaku zevnitř jeho voličské základny – mohlo vést k tomu, že se rozhodl alespoň částečně vyhovět a něco zveřejnit,“ doplnil Pondělíček.
Minulý týden administrativa zveřejnění materiálu odmítala
Současná americká administrativa minulý týden oznámila, že žádné další materiály o zesnulém finančníkovi nezveřejní, což pobouřilo řadu prezidentových stoupenců, mezi nimiž bují konspirační teorie, že se úřady snaží ochránit bohatou elitu, s níž se Epstein stýkal.
Podle jedné z nejdramatičtějších teorií Epsteina – s nímž se v minulosti léta potkával i současný šéf Bílého domu, který ho označoval za skvělého člověka – zavraždily mocné osobnosti, aby zakryly svou roli ve finančníkových sexuálních zločinech na dětech. Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vazbě, kde čekal na soud.
Ve společném prohlášení zveřejněném minulé pondělí ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) uvedly, že neexistují žádné důkazy podporující řadu dlouho udržovaných konspiračních teorií o Epsteinově smrti a jeho údajné klientele. Podle zprávy ministerstvo ani FBI nemají důkazy o tom, že Epstein vydíral vlivné osobnosti, vedl si takzvaný seznam klientů nebo že byl zavražděn.
Kritika od podporovatelů MAGA
Prvotní kritika ze strany podporovatelů republikánského hnutí MAGA (Make America Great Again – pozn. red.), včetně některých republikánských zákonodárců, pravicových podcasterů a dalších vlivných osobností, se soustředila především na ministryni Bondiovou, která ztratila část důvěryhodnosti u voličské základny poté, co předtím zveřejnila dokumenty týkající se Epsteinova případu, které nakonec odhalily jen málo nových informací. Řada z nich se však vyjádřila i přímo vůči Trumpovi.
Většinou tak činili mírně a své obavy formulovali spíš jako apel na prezidenta než jako jeho kritiku, napsal server The New York Times. Například konzervativní televizní a rozhlasový moderátor Wayne Allyn Root zveřejnil prosbu, aby prezident „prostě zveřejnil“ dané spisy, kterou uvedl hyperbolickou chválou.
Jiní byli méně umírnění. Konspirační teoretik a rozhlasový moderátor Alex Jones napsal na sociální síti X: „Proč 47 (Donald Trump byl zvolen jako 45. a 47. prezident USA – pozn. red.) dělá nejhorší kroky za posledních devět let svého působení?“
Míra opozice vůči Trumpovi ze strany jeho věrných fanoušků byla nebývalá, i když už něco podobného v menší míře nastalo v době úderů USA na Írán. „Otázka je, jestli to vydrží,“ dodal Pondělíček.
Sám Trump v případu dříve šířil konspirační teorie
Trump sám v minulosti o případu šířil konspirační teorie, když naznačoval, že Epstein nemusel spáchat sebevraždu, a případ dával do souvislosti s exprezidentem Billem Clintonem.
Nyní WSJ přinesl informaci o více než dvacet let starém narozeninovém přání pro Epsteina, na němž je několik řádků psaných na stroji, orámovaných obrysem nahé ženy, který působí jako ručně nakreslený silným fixem. Dva malé oblouky znázorňují ženská prsa a Trumpův podpis – vlnité „Donald“ – je umístěn pod jejími boky, napodobující ochlupení.
Dopis končí slovy „všechno nejlepší k narozeninám a ať je každý den dalším nádherným tajemstvím“, píše deník. V přání se rovněž píše o tom, že oba muži mají některé věci společné.
Americký prezident popřel, že by blahopřání psal. „Nikdy v životě jsem nenakreslil žádný obrázek. Nekreslím obrázky žen. To nejsou moje slova. To není můj styl,“ uvedl Trump. Prohlásil také, že se jedná o fake news. V pátek večer pak podal žalobu na dva novináře deníku WSJ, který patří mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi.
Na seznamu se objevil i Clinton
Web BBC News loni v lednu zmínil, že v souvislosti se zesnulým sexuálním delikventem Epsteinem byla zveřejněna jména desítek osob. Mezi spolupracovníky, přáteli a údajnými oběťmi uvedenými na 900 stranách odtajněných na příkaz soudce v New Yorku byly i veřejně známé osobnosti včetně britského prince Andrewa a bývalého amerického prezidenta za demokraty Billa Clintona.
Oba popřeli, že by o Epsteinových zločinech věděli. Právě Clinton byl několikrát zmíněn, ale podle webu nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o trestný čin.
Johanna Sjobergová, jedna z žalobkyň prince Andrewa, vypověděla, že jí Epstein o Clintonovi říkal, že má rád mladé dívky. Amerického politika zmiňovala i další žena, která podala žalobu, Virginia Giuffreová.
Sám Clinton v minulosti proslul jako velký záletník a aféra z Bílého domu s Monikou Lewinskou ho málem stála prezidentskou funkci. Zákulisnímu světu velké politiky, včetně milostných dobrodružství, se věnoval slavný román (a později i film) Barvy moci, který se inspiroval právě chováním Clintona.
