V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
Podle syrské státní agentury SANA byli v neděli zabiti tři lidé a šedesát dalších bylo zraněno, a to jak mezi civilisty, tak mezi členy vládních sil. Zranění byla dle úřadů způsobena střelbou, pobodáním či hozenými kameny. Třetím ze zabitých je příslušník vládních bezpečnostních sil, uvedla AFP s odvoláním na prohlášení ministerstva vnitra.
Protesty se zvrhly v násilí ve městech Latákíja, Tartús či Džabla. Ta leží v pobřežní oblasti považované za baštu alavitů. Střety byly hlášeny i z vnitrozemského Homsu, který je silně sunnitský, ale nachází se v něm několik alavitských čtvrtí. SOHR na síti X zveřejnila záběry jak nenásilných alavitských protestů v Tartúsu, tak údajnou střelbu do davů v Latákíji. Syrské úřady dle AFP střelbu ze strany svých sil nepotvrdily, ale uvedly, že „situaci zklidnily“, a obvinily přívržence svrženého dlouholetého vládce Bašára Asada z útoků proti vládním silám.
Nedělní demonstrace následovaly po sobotním apelu předního alavitského duchovního Ghazala Ghazala, který žije v zahraničí. Ghazal vyzval věřící, aby „světu ukázali, že alavitská komunita nemůže být ponižována ani marginalizována“. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích podle AFP sdělil, že alavité nechtějí občanskou válku, ale politický federalismus. Po decentralizovaném systému vlády v zemi volali i mnozí protestující.
K pátečnímu bombovému útoku na mešitu imáma Alího bin Abí Táliba v převážně alavitské čtvrti Dahab v Homsu se přihlásilo málo známé radikální sunnitské uskupení Sarájá Ansár as-Sunna.
K alavitům patřil i Asad
Alavité jsou syrská náboženská menšina mající kořeny v šíitském islámu, ke které patřil i svržený vládce Sýrie Asad. V březnu zabily ozbrojené skupiny spjaté se současným režimem dle SOHR okolo 1700 civilistů z alavitské menšiny včetně žen a dětí, a to v reakci na předchozí útoky ze strany skupin věrných bývalému Asadovu režimu.
Ten se zhroutil loni 8. prosince, když islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu podnikli proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Prozatímním prezidentem se pak na konci ledna stal vůdce uskupení Ahmed Šará, který se snaží centralizovat moc v Damašku.
Nové vedení země se opakovaně snaží přesvědčit menšiny, že jejich svobody a práva nebudou omezovány, nicméně opakované střety a útoky na příslušníky minorit zvyšují napětí v mnoha oblastech země. V Sýrii převažují muslimové sunnitského směru, ale žijí tam i početné menšiny křesťanů z různých církví, alavitů, ismailitů, šíitů, drúzů a dalších.
