Sunnité

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.

Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.

Papež František ve čtvrtek přicestoval na čtyřdenní návštěvu Bahrajnu, ostrovní monarchie v Perském zálivu. Země s více než jedním a půl milionem obyvatel je další z arabských států, které pontifik v průběhu let navštívil v rámci své snahy o zlepšení vztahů s islámským světem. Před cestou uvedl, že by měla být ve znamení dialogu. Nejisté zůstává, zda do něj bude zahrnuta i otázka marginalizované šíitské většiny.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Jemen v současných hranicích existuje třicet let. Vznikl spojením dvou států: jižního převážně sunnitského a severního, kde sunnité žili společně se šíity. Spojení však klid nepřineslo. Zemí zmítá krvavá válka, která způsobila podle OSN nejhorší humanitární katastrofu současnosti zhoršenou ještě pandemií koronaviru. Rozdělení má totiž hluboké historické, náboženské i kulturní kořeny.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit přední íránský vojenský velitel Kásim Solejmání. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Publicista Pavel Novotný se domnívá, že Írán především aktivizuje všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku nebo Jemenu. Solejmání byl podle něj nesmírně vlivným člověkem, jeho roli na Blízkém východě přirovnává k sovětským poradcům, kteří v padesátých letech ovlivňovali dění v komunistickém Československu. Novotný byl hostem Studia ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Napětí v Libanonu se zvyšuje. Několik desítek lidí utrpělo zranění při potyčkách s policií, které v sobotu vypukly během protestů v Bejrútu. Demonstranti se střetli nejen s policií, ale také se stoupenci šíitského hnutí Hizballáh. Proti davům v ulicích použily tamní pořádkové síly poprvé gumové projektily. Libanon zažívá od poloviny října demonstrace proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.

Masivní protivládní protesty v Iráku a v Libanonu už vedly ke slibům reforem a předčasných voleb. Demonstranti však požadují víc. Za zkorumpovaností politických elit vidí i sektářský systém, který funguje v obou blízkovýchodních státech po dekády a který má zabránit krveprolití. V obou zemích jej pomáhaly nastolit zahraniční mocnosti. Protestující teď volají po změně – systému, kde budou obsazovány klíčové pozice dle zásluh, nikoli příslušnosti k menšině. Podle expertů však větší reformy nejsou příliš reálné i kvůli tomu, že sektářství vyhovuje Íránu, který tak šíří svůj vliv v regionu.