Papež František ve čtvrtek přicestoval na čtyřdenní návštěvu Bahrajnu, ostrovní monarchie v Perském zálivu. Země s více než jedním a půl milionem obyvatel je další z arabských států, které pontifik v průběhu let navštívil v rámci své snahy o zlepšení vztahů s islámským světem. Před cestou uvedl, že by měla být ve znamení dialogu. Nejisté zůstává, zda do něj bude zahrnuta i otázka marginalizované šíitské většiny.
František je v Bahrajnu. Čeká se, zda veřejně promluví o dodržování lidských práv v zemi
Horizont ČT24: Papežova mise v Bahrajnu (zdroj: ČT24)
V bahrajnské poušti přivítal papeže ihned po příletu panovník Hamad bin Ísá bin Salmán Ál Chalífa. Svatý otec dal již před cestou najevo, že chce pokračovat ve své letité snaze budovat mosty směrem k islámskému světu.
„Bude to cesta věnovaná dialogu. Zúčastním se diskusního fóra, jehož cílem je hledat cesty, jak by se Východ a Západ mohly spojit pro dobro celého lidského rodu,“ řekl papež před odletem z Vatikánu.
Ostrovní monarchie Bahrajn se od mnohých okolních států v Perském zálivu liší v tom, že zdejší katolíci, kteří jsou zejména přistěhovalci asijského původu, mohou otevřeně praktikovat víru. V celé zemi stojí dva kostely.
U křesťanské komunity návštěva vyvolává radost a nadšení. „Hned, jak jsme se o chystané návštěvě dozvěděli, bylo to asi před dvěma měsíci, nás zajímalo, jak se můžeme zúčastnit,“ hlásí nadšeně jedna z žen, která získala vstupenky na bohoslužbu s Františkem.
Dočkají se utlačovaní šíité zastání?
Jakkoliv se ale místním věřícím splnil sen, návštěva také vyvolává otázku, zda se splní sen i disidentům a odpůrcům Hamadova sunnitského režimu. A to zejména z řad marginalizované šíitské většiny.
Vlna povstání proti národním diktátorům, známá jako Arabské jaro, se totiž před jedenácti lety přehnala i přes Bahrajn. Režim tyto protesty, stejně jako všechny další v pozdějších letech, utopil v krvi. Mnozí aktivisté a novináři se stále nacházejí ve vězení.
„Bahrajnský režim chce pomocí papežovy návštěvy dát najevo, že pro vraždy, věznění a deportace politických odpůrců existuje náboženské opodstatnění. A že by papež nepřijel, kdyby tomu tak nebylo,“ tvrdí předseda Sdružení muslimských vzdělanců v Libanonu Hasan Abdalláh.
OSN kritizovala brutální potlačení loňských nenásilných vězeňských protestů. „Jsme znepokojeni použitím zbytečného a nepřiměřeného násilí vůči mírumilovným demonstrantům v bahrajnské věznici Jau 17. dubna,“ odsoudila loni mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Marta Hurtadová tvrdý zákrok režimu.
I když skupina organizací na ochranu lidských práv papeže vyzvala, aby o stavu lidských práv v Bahrajnu promluvil, neočekává se, že by pontifik režim pokáral veřejně. Podle znalců je však pravděpodobné, že se utlačovaných šíitů zastane alespoň v soukromém rozhovoru s bahrajnským vládcem.