Islám

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Narghís Mohammadiová, bojovnice za lidská práva v Íránu a držitelka Nobelovy ceny za mír, se dostala z věznice do domácího léčení. Autokratický islámský režim jí umožnil 21 dní rekonvalescence po složitém, zřejmě onkologickém zákroku. Prominutí zbytku trestu – jak požaduje rodina i mnoho západních organizací – ale Teherán odmítá. Ve věznici si od roku 2021 odpykává skoro čtrnáctiletý trest za „ohrožení státní bezpečnosti“.

Šéf teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár krátce poté, co se v srpnu ujal funkce, nařídil obnovit sebevražedné atentáty proti Izraeli, píše americký deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje z tajných služeb arabských zemí. Rozkaz ale údajně vyvolal rozpaky mezi některými vysokými představiteli organizace, která přestala sebevražedné útoky ve větší míře využívat na začátku století.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Papež František se vydal na dvanáctidenní cestu po jihovýchodní Asii. První zastávkou je Jakarta, kde vyzval k posílení mezináboženského dialogu a varoval před netolerancí a náboženským extremismem. Z Indonésie se hlava katolické církve vydá do Papuy Nové Guiney, Singapuru a Východního Timoru. Křesťané jsou na většině regionu menšinou. Kvůli podlomenému zdraví papež od loňského září neopustil Itálii.

Dav demonstrantů se v neděli pokusil vniknout do hotelu v Rotherhamu na severu Anglie, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl. Více než 140 lidí britská policie zadržela od soboty v důsledku násilností při demonstracích v řadě britských měst, informoval server BBC. Za protesty stojí pondělní útok v Southportu na severozápadě Anglie, při kterém útočník zabil tři děti. Britský deník The Telegraph upozornil na vliv dezinformačních webů spojovaných s Ruskem, které šíří již vyvrácené lži o tom, že útočník byl žadatel o azyl muslimského vyznání, a podněcují tak další násilí v ulicích.

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

O průběhu, úmrtnosti a chybách, které se staly během pandemie covidu-19 v Evropě nebo USA, je obrovské množství informací a ta největší selhání se i vyšetřují. O tom, jak probíhala pandemie v rozvojových zemích, se ví stále málo. Brání tomu tamní nedostatečná data, chyby v lékařské evidenci, někde dokonce i snaha tamních úředníků nebo vlád nedobrat se pravdy. Vědcům mnohdy trvá celé roky, než najdou dostatek věrohodných podkladů, aby dokázali namalovat pravdivý obraz vystihující realitu. To teď udělali v Indii.

Saúdské úřady varují před náročnými podmínkami při letošní náboženské pouti do Mekky. Muslimy, kteří se rozhodnou pro dlouhou pěší pouť pod žhnoucím sluncem Arabského poloostrova, čeká nedostatek odpočinku a vody. Většinou kvůli přehřátí organismu na cestě zemřelo již třináct set poutníků. Většina z nich v rozporu s přísnými předpisy neměla zajištěný servis, který zahrnuje například klimatizované stany či lékařská stanoviště.

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky zemřelo zhruba 900 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. Zhruba 600 úmrtí připadá na Egypt a o 68 mrtvých krajanech mluví indičtí diplomaté. V úterý AFP evidovala dalších 250 mrtvých z jiných zemí. Úřady v Saúdské Arábii, kde se Mekka nachází, vlastní bilanci nezveřejňují. U části poutníků se zřejmě projevily zdravotní problémy v důsledku vysokých teplot.

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí, napsala s odvoláním na údaje jednotlivých států agentura AFP. Největší počet jich patrně pochází z Egypta, který eviduje 323 mrtvých poutníků. Většina z nich přišla o život v důsledku veder, která nyní v Saúdské Arábii panují. Teploty ve Velké mešitě v Mekce dosahovaly ve stínu až 51,8 stupně Celsia, připojila agentura Reuters.

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Přes 1100 hrozeb pumovými útoky zaznamenala v úterý slovenská policie. Většina se týkala škol, další byly zaměřené na banky či prodejny elektrotechniky, pachatelé prý hrozby směřovali po celé zemi. Slovenská Národná kriminálna agentúra (NAKA) věc vyšetřuje jako teroristický útok.

Britské školství dostalo vodítko, jak čelit narůstajícímu tlaku muslimských studentů na povolení náboženských modliteb. Prestižní londýnskou střední školu zažalovala její žákyně za to, že jí neumožnila se modlit. Vrchní soud dal ale za pravdu vzdělávací instituci. Její vedení to označuje za zlom v přístupu k multikulturalismu v zemi.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Muslimové po celém světě slaví od 10. března ramadán, což je jeden z měsíců islámského lunárního kalendáře. Jedná se o nejsvětější měsíc v muslimském světě. Během celého období muslimové drží speciální půst, jenž je má více přiblížit duchovní podstatě islámu.

Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

V severoindickém městě Ajódhja otevřel své brány věřícím hinduistický chrám zasvěcený Rámovi. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil premiér Naréndra Módí, bollywoodští herci i slavní sportovci. Svatyně stojí na místě mešity, jejíž stržení vyvolalo v devadesátých letech ve městě nepokoje, při nichž zemřelo na dva tisíce lidí. I proto se otevření kontroverzní stavby neúčastnila většina zástupců opozice.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Dosud globálně nepříliš významné hnutí v posledních týdnech ovlivňuje převoz zboží po jedné z nejvytíženějších tras světa. Hútíové už roky bojují v občanské válce proti vládě Jemenu, v průběhu let dokázali s podporou Íránu zasahovat cíle v Saúdské Arábii a nyní hrozí v Rudém moři. Jak se sekta následující charismatického klerika dostala až k tomu, že přitahuje pozornost velmocí?

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.