Islám

O průběhu, úmrtnosti a chybách, které se staly během pandemie covidu-19 v Evropě nebo USA, je obrovské množství informací a ta největší selhání se i vyšetřují. O tom, jak probíhala pandemie v rozvojových zemích, se ví stále málo. Brání tomu tamní nedostatečná data, chyby v lékařské evidenci, někde dokonce i snaha tamních úředníků nebo vlád nedobrat se pravdy. Vědcům mnohdy trvá celé roky, než najdou dostatek věrohodných podkladů, aby dokázali namalovat pravdivý obraz vystihující realitu. To teď udělali v Indii.

Saúdské úřady varují před náročnými podmínkami při letošní náboženské pouti do Mekky. Muslimy, kteří se rozhodnou pro dlouhou pěší pouť pod žhnoucím sluncem Arabského poloostrova, čeká nedostatek odpočinku a vody. Většinou kvůli přehřátí organismu na cestě zemřelo již třináct set poutníků. Většina z nich v rozporu s přísnými předpisy neměla zajištěný servis, který zahrnuje například klimatizované stany či lékařská stanoviště.

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky zemřelo zhruba 900 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. Zhruba 600 úmrtí připadá na Egypt a o 68 mrtvých krajanech mluví indičtí diplomaté. V úterý AFP evidovala dalších 250 mrtvých z jiných zemí. Úřady v Saúdské Arábii, kde se Mekka nachází, vlastní bilanci nezveřejňují. U části poutníků se zřejmě projevily zdravotní problémy v důsledku vysokých teplot.

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí, napsala s odvoláním na údaje jednotlivých států agentura AFP. Největší počet jich patrně pochází z Egypta, který eviduje 323 mrtvých poutníků. Většina z nich přišla o život v důsledku veder, která nyní v Saúdské Arábii panují. Teploty ve Velké mešitě v Mekce dosahovaly ve stínu až 51,8 stupně Celsia, připojila agentura Reuters.

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Přes 1100 hrozeb pumovými útoky zaznamenala v úterý slovenská policie. Většina se týkala škol, další byly zaměřené na banky či prodejny elektrotechniky, pachatelé prý hrozby směřovali po celé zemi. Slovenská Národná kriminálna agentúra (NAKA) věc vyšetřuje jako teroristický útok.

Britské školství dostalo vodítko, jak čelit narůstajícímu tlaku muslimských studentů na povolení náboženských modliteb. Prestižní londýnskou střední školu zažalovala její žákyně za to, že jí neumožnila se modlit. Vrchní soud dal ale za pravdu vzdělávací instituci. Její vedení to označuje za zlom v přístupu k multikulturalismu v zemi.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Muslimové po celém světě slaví od 10. března ramadán, což je jeden z měsíců islámského lunárního kalendáře. Jedná se o nejsvětější měsíc v muslimském světě. Během celého období muslimové drží speciální půst, jenž je má více přiblížit duchovní podstatě islámu.

Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

V severoindickém městě Ajódhja otevřel své brány věřícím hinduistický chrám zasvěcený Rámovi. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil premiér Naréndra Módí, bollywoodští herci i slavní sportovci. Svatyně stojí na místě mešity, jejíž stržení vyvolalo v devadesátých letech ve městě nepokoje, při nichž zemřelo na dva tisíce lidí. I proto se otevření kontroverzní stavby neúčastnila většina zástupců opozice.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Dosud globálně nepříliš významné hnutí v posledních týdnech ovlivňuje převoz zboží po jedné z nejvytíženějších tras světa. Hútíové už roky bojují v občanské válce proti vládě Jemenu, v průběhu let dokázali s podporou Íránu zasahovat cíle v Saúdské Arábii a nyní hrozí v Rudém moři. Jak se sekta následující charismatického klerika dostala až k tomu, že přitahuje pozornost velmocí?

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.

Německo se potýká s antisemitismem, který vychází nejen od většinové společnosti, ale také od muslimů. Na úvod zasedání Německé islámské konference (DIK) to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Muslimské obce vyzvala, aby se proti antisemitismu vyslovovaly v mešitách při hlavních pátečních modlitbách. Dodala, že stejně důrazně Německo postupuje proti nenávisti vůči muslimům. DIK je fórum německé vlády pro dialog s muslimskou společností.

Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie v New Yorku obdržel cenu Disturbing the Peace (narušování klidu). Rushdie ocenění převzal osobně, jeho přítomnost byla ale do poslední chvíle utajena. Cenu každoročně uděluje newyorská Nadace Knihovny Václava Havla spisovateli či spisovatelce, kteří „čelili nespravedlivé perzekuci pro své přesvědčení“ a sdílejí Havlovo odhodlání zasazovat se za lidská práva.

Skončila lhůta, kterou dala pákistánská vláda všem imigrantům bez potřebného povolení na to, aby opustili zemi. Týká se to především Afghánců, kterých jsou v Pákistánu bez dokladů necelé dva miliony. Na 140 tisíc jich už odešlo. Úřady začaly se zatýkáním a připravují deportace.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

V sobotu 71letý Američan ubodal nedaleko Chicaga šestiletého chlapce a vážně zranil jeho 32letou matku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na policii, podle níž zločin souvisí s boji mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Obě oběti dle policie byly cílem podezřelého kvůli své islámské víře. Krvavý čin odsoudil americký prezident Joe Biden. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zase upozornil na nárůst počtu výhrůžek jak vůči muslimům, tak židům související s boji na Blízkém východě.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Švédská policie v neděli zadržela více než deset lidí po násilnostech v Malmö na jihu země, které následovaly po shromáždění, na němž byl opět spálen výtisk koránu. Informovala o tom agentura AFP.