Islám strana 5 z 5

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

Městský soud v Praze pravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotnická škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Studentka loni v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chtěla soudit dál a proti zastavení řízení se odvolala.

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

Rakouská vláda ve středu představila první část chystaného protiteroristického balíku opatření. Ohlášený zákaz politického islámu má být v zákoně definován jako zákaz nábožensky motivovaných styků s extremisty. Zákon tak bude v souladu s ústavou zaručovat základní práva, řekla ve středu na tiskové konferenci po zasedání vlády podle agentury DPA rakouská ministryně spravedlnosti Alma Zadicová.

Maroko je čtvrtý muslimský stát, který letos přistoupil na normalizaci vztahů s Izraelem. Důležitou roli přitom sehrály USA. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters severoafrickému státu slíbil, že Spojené státy uznají jeho nároky svrchovanosti nad sousední Západní Saharou. Marocký královský dvůr oznámil, že USA otevřou v Západní Sahaře svůj konzulát. Izrael letos normalizoval vztahy také se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem.

Okresní soud v Nymburce podmíněně propustil Jaromíra Baldu, který byl odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem, řekl Baldův advokát Aleš Tolnay. Balda pokácel stromy na trať na Mladoboleslavsku, stal se prvním člověkem odsouzeným v České republice za teroristický útok.

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Ve Francii odpoledne začnou kontroly v 76 mešitách a dalších muslimských modlitebnách, které jsou podezřelé z radikalismu. Během rozhovoru se stanicí RTL to oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Celkem osmnácti mešitám hrozí prakticky okamžité uzavření, dalších 58 projde podrobnou administrativní kontrolou, píše deník Libération.

Francouzský prezident Emmanuel Macron stupňuje v rámci tažení proti radikálnímu islamismu svůj tlak na muslimské lídry v zemi. Za týden vyprší jeho ultimátum, které dal Francouzské radě muslimské víry (CFCM), aby představila takzvanou chartu republikánských hodnot, kterou se zaváže dodržovat.

Třetího člověka zadržela francouzská policie v souvislosti s teroristickým útokem v bazilice v Nice. Policie jej přistihla na místě, kde bydlí další ze zadržených. Při čtvrtečním útoku zahynuli tři lidé, muž podezřelý z jeho spáchání je ve vážném stavu v nemocnici. Kritiku zatím vzbudila slova toulouského arcibiskupa, podle kterého by měla mít svoboda slova hranice a karikatury islámského proroka by se neměly používat při výuce ve škole.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal postoj k muslimům v některých evropských zemích ke způsobu, jakým se v Evropě zacházelo se Židy před druhou světovou válkou. Vyzval také spoluobčany, aby nekupovali francouzské zboží. Reagoval tak na nedávná vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda a který hovořil o nezbytnosti reformy islámu ve Francii. Podobnou kritiku vyjádřili i další představitelé islámských zemí. Pákistán si předvolal francouzského velvyslance.

Francie kvůli výrokům tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odvolala svého velvyslance ke konzultacím. Erdogan v sobotu doporučil svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi, aby se podrobil psychiatrickému vyšetření. Reagoval tak na Macronovo rozhodnutí zpřísnit boj proti radikálnímu islámu a hrozbou zakročit vůči části muslimů žijících ve Francii.

Vrahem pařížského učitele dějepisu, který studentům ukazoval karikatury proroka Mohameda, je podle francouzských úřadů osmnáctiletý mladík čečenského původu narozený v Moskvě. Pachatele na útěku policisté postřelili, ten svým zraněním na místě podlehl. Na místě našli strážci zákona občanský průkaz a ověřili jeho totožnost. V souvislosti s teroristickým útokem zatkli devět osob včetně rodinných příslušníků útočníka.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek představil strategii boje proti islámskému radikalismu. Její podstatou je potírání paralelní společnosti s odlišnými hodnotami i cizích vlivů na muslimy v převážně sekulární Francii. Příslušný zákon by měla tamní vláda projednat v prosinci. Při teroristických útocích v zemi zemřelo v posledních letech 250 lidí.

Pravicový extremista Brenton Tarrant, který se přiznal k vraždě 51 lidí ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch, plánoval zaútočit i na třetí mešitu a svatostánky chtěl po dokonání činu vypálit. Oznámila to novozélandská prokuratura na začátek čtyřdenního jednání soudu, který má vynést rozsudek, informovala agentura AP. Tarrant čelí doživotnímu vězení s možností podmínečného propuštění po 17 letech. Soudce má ale možnost rozhodnout o jeho uvěznění na doživotí bez možnosti propuštění, uvedla agentura Reuters. Takovýto trest nebyl na Novém Zélandu nikdy udělen.

Bývalý předseda pražské muslimské obce Vladimír Sáňka má nárok na 202 tisíc korun jako odškodné za své nezákonné trestní stíhání, rozhodl soud. Sáňka se ovšem domáhal řádově vyšší satisfakce – chtěl téměř deset milionů a veřejnou omluvu. Verdikt není pravomocný, kdyby jej však obě strany přijaly, dostal by Sáňka od státu celkem více než půl milionu. Ministerstvo spravedlnosti mu již vyplatilo 380 tisíc korun za náklady na právníka a za nemajetkovou újmu.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Svátek oběti, v arabštině Íd al-adhá, je zasvěcen biblickém proroku Abrahámovi. Ten je podle legendy praotcem izraelského národa a současně vzorem muže, který byl ochoten Bohu obětovat i svého syna Izáka. Když se syna chystal zabít, Bůh ho zadržel – pouze zkoušel jeho víru. Abrahám nakonec místo syna obětoval berana. Muslimové tuto oběť napodobují už několik století obětováním domácích zvířat. V islámském světě jde o jeden z nejstarších a nejdůležitějších svátků a věřící ve všech koutech světa se na něj pečlivě připravují.

V Saúdské Arábii začíná letošní hadždž – pouť do Mekky. Místo obvyklých více než dvou milionů muslimských poutníků se letos k svatyni Ka'ba podívá pouze deset tisíc lidí, kteří žijí přímo v království a dostali povolení. Saúdská Arábie patří v regionu k nejpostiženějším zemím, má přes 266 tisíc nakažených a téměř tři tisíce mrtvých.

Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.

Hinduismus je v Pákistánu kontroverzní téma již přes 70 let. Příčiny náboženských nesvárů jsou historicky dané. K rozdělení dvou náboženských kultur došlo po roce 1947, kdy se rozpadlo Britské impérium a vznikly Indie a Pákistán jako dvě nezávislé země. Ty ale mají rozdílná náboženská pravidla, která vedla k rozdělení národů a separování na muslimy a hinduisty. Na pákistánském území jsou hinduisté pod politickým i náboženským tlakem. Tisíce jich proto ročně odcházejí do Indie.

Saúdská Arábie letos kvůli koronaviru zakáže cestování na pouť do Mekky ze zahraničí. Hadždž, jak se velká pouť v arabštině nazývá, tak bude umožněna nanejvýš tisícům občanů a stálých obyvatel Saúdské Arábie. Rijád tak chce zajistit dodržování vzdáleností mezi lidmi. Loni hadždž podniklo 2,5 milionu věřících z celého světa.