Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.
Erdogan při inauguraci mával davu, který se shromáždil na náměstí Taksim před páteční modlitbou. V komplexu mešity se dvěma minarety s kapacitou pro 4000 lidí se nachází také výstavní síň, knihovna, parkoviště a vývařovna pro chudé, uvedla agentura Anadolu.
Podporovatelé projektu tvrdí, že věřící v centru Istanbulu nemají dost mešit. Kritici naopak považují stavbu za snahu vtisknout náměstí náboženský tón a připomínají, že protilehlá budova Atatürkova kulturního centra byla zbořena a momentálně se staví znovu.
Návrat k víře
Kupole mešity o výšce 30 metrů se symbolicky tyčí nad pravoslavným chrámem a republikánským památníkem zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. Jeho sekulární odkaz začal Erdogan se svou nábožensky orientovanou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) zhruba v posleních dvou dekádách postupně odstraňovat.
Věřící slaví konec dlouhého sporu. Mešita se plánovala šedesát let, což viděli jako svévoli tehdejších sekulárních elit.
Otevření mešity se časově kryje s osmým výročím počátku protestů v přilehlém parku Gezi, které se posléze rozšířily po celé zemi. Manifestace začaly 28. května 2013, kdy skupina několika desítek aktivistů protestovala proti plánu pokácet stromy v parku za účelem vybudování nákupního střediska ve stylu dávno zbořených taksimských kasáren. Při tvrdých zákrocích policie zemřelo sedm demonstrantů a tisíce dalších byly zraněny.
„Náměstí Taksim je v celém Turecku nejvíce zatíženo politikou, dějinami a ideologií. Každý, kdo Turecko ovládá, ho chce upravit k obrazu svému,“ podotýká zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Stavba mešity započala v únoru 2017. Po desetiletí ji oddalovaly soudní pře a vzrušená veřejná debata. Erdogan ji z pozice starosty Istanbulu sliboval už v roce 1994.
Jeho vláda už mešit otevřela řadu včetně nové velké na asijské straně Istanbulu nebo loňské přeměny chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia). Ten po staletí patřil k největším křesťanským kostelům na světě, než byl po dobytí Konstantinopole přeměněn na mešitu a v roce 1934 v rámci Atatürkových sekulárních reforem na muzeum.
