Mustafa Kemal Atatürk

Společnost Disney čelí v Turecku kritice. Rozhodla se totiž neuvést na své streamovací platformě historickou sérii Atatürk. Velkorysé dílo o zakladateli moderního tureckého státu totiž napadla arménská komunita v USA. Podle jejích zástupců se Mustafa Kemal Atatürk podílel na genocidě jejich předků.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy nebo laserem. Dominanta největšího tureckého města, která je častým cílem turistů, se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První modlitba se v ní má konat 24. července.

Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.