Erdogan složil prezidentský slib

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

„Jako prezident přísahám na svou čest a bezúhonnost před velkým tureckým národem a historií, že budu chránit existenci a nezávislost státu,“ řekl Erdogan během ceremoniálu v parlamentu v Ankaře. Kromě Stoltenberga byl na místě i venezuelský prezident Nicolás Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán i arménský premiér Nikol Pašinjan.

Erdogan vyzval Turky, aby odložili své neshody a soustředili se na budoucnost. Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón. „Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl. „Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.

Nový pětiletý mandát umožňuje Erdoganovi pokračovat v jeho dosavadní politice. Podle kritiků jedná doma autoritářsky a za hranicemi vypočítavě. Přes problematické vztahy Turecko zůstává důležitým partnerem Západu, zejména v oblastech migrace a bezpečnosti.

Členové nové vlády

Erdogan během soboty také jmenoval členy nové vlády. Podle agentury Reuters zařadil do svého kabinetu jako ministra financí bývalého šéfa ekonomiky Mehmeta Simseka, což naznačuje možný návrat k větší ortodoxnosti ekonomiky, včetně případného zvýšení úrokových sazeb.

Simsek byl investory vysoce ceněn, když v letech 2009 až 2018 působil jako ministr financí a místopředseda vlády. Jeho klíčová role by nyní mohla znamenat odklon od let lpění na nízkých úrokových sazbách navzdory vysoké inflaci a silné státní kontrole trhů, napsala agentura Reuters.

Novým ministrem zahraničí se stal Erdoganův dlouholetý důvěrník, šéf tajné služby MIT Hakan Fidan. Mevlüt Cavusoglu, který vedl tureckou diplomacii téměř deset let, součástí nového kabinetu není. Erdogan rovněž jmenoval náčelníka armádního štábu Yasara Gülera ministrem obrany a novým ministrem vnitra se stal bývalý istanbulský guvernér Ali Yerlikaya.

Další oslavy staronového prezidenta

Po přísaze před tureckými poslanci Erdogan zamířil do ankarského mauzolea prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, který před sto lety založil Tureckou republiku a v zemi se těší velké vážnosti. Jeho portrét je nejen na tureckých bankovkách, kromě úředních budov visí i v mnoha domácnostech a za urážku jeho památky hrozí podle zvláštního zákona o zločinech proti Atatürkovi až tři roky vězení. 

Devětašedesátiletý Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, letos poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. O pokračování jeho vlády rozhodlo až druhé kolo 28. května, v němž dostal 52,2 procenta hlasů.

Ještě před prvním kolem ze 14. května některé průzkumy dávaly šanci kandidátovi opozice Kemalu Kilicdarogluovi. Mnozí se domnívali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména růst cen, a že mu body ubere i podle některých špatně zvládnutá vládní pomoc po únorovém zemětřesení. Většina Turků ale opět dala přednost silnému vůdci před málo charismatickým demokratem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023. Izrael v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.
před 39 mminutami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 5 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 5 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 11 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 12 hhodinami

Evropský pohled