Erdogan složil prezidentský slib

3 minuty
Události: Erdogan složil prezidentský slib
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

„Jako prezident přísahám na svou čest a bezúhonnost před velkým tureckým národem a historií, že budu chránit existenci a nezávislost státu,“ řekl Erdogan během ceremoniálu v parlamentu v Ankaře. Kromě Stoltenberga byl na místě i venezuelský prezident Nicolás Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán i arménský premiér Nikol Pašinjan.

Erdogan vyzval Turky, aby odložili své neshody a soustředili se na budoucnost. Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón. „Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl. „Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.

Nový pětiletý mandát umožňuje Erdoganovi pokračovat v jeho dosavadní politice. Podle kritiků jedná doma autoritářsky a za hranicemi vypočítavě. Přes problematické vztahy Turecko zůstává důležitým partnerem Západu, zejména v oblastech migrace a bezpečnosti.

Členové nové vlády

Erdogan během soboty také jmenoval členy nové vlády. Podle agentury Reuters zařadil do svého kabinetu jako ministra financí bývalého šéfa ekonomiky Mehmeta Simseka, což naznačuje možný návrat k větší ortodoxnosti ekonomiky, včetně případného zvýšení úrokových sazeb.

Simsek byl investory vysoce ceněn, když v letech 2009 až 2018 působil jako ministr financí a místopředseda vlády. Jeho klíčová role by nyní mohla znamenat odklon od let lpění na nízkých úrokových sazbách navzdory vysoké inflaci a silné státní kontrole trhů, napsala agentura Reuters.

Novým ministrem zahraničí se stal Erdoganův dlouholetý důvěrník, šéf tajné služby MIT Hakan Fidan. Mevlüt Cavusoglu, který vedl tureckou diplomacii téměř deset let, součástí nového kabinetu není. Erdogan rovněž jmenoval náčelníka armádního štábu Yasara Gülera ministrem obrany a novým ministrem vnitra se stal bývalý istanbulský guvernér Ali Yerlikaya.

Další oslavy staronového prezidenta

Po přísaze před tureckými poslanci Erdogan zamířil do ankarského mauzolea prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, který před sto lety založil Tureckou republiku a v zemi se těší velké vážnosti. Jeho portrét je nejen na tureckých bankovkách, kromě úředních budov visí i v mnoha domácnostech a za urážku jeho památky hrozí podle zvláštního zákona o zločinech proti Atatürkovi až tři roky vězení. 

Devětašedesátiletý Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, letos poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. O pokračování jeho vlády rozhodlo až druhé kolo 28. května, v němž dostal 52,2 procenta hlasů.

Ještě před prvním kolem ze 14. května některé průzkumy dávaly šanci kandidátovi opozice Kemalu Kilicdarogluovi. Mnozí se domnívali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména růst cen, a že mu body ubere i podle některých špatně zvládnutá vládní pomoc po únorovém zemětřesení. Většina Turků ale opět dala přednost silnému vůdci před málo charismatickým demokratem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 7 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 8 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pekarová Adamová a Raši chtějí vytvořit fond zaměřený na mládež a sdílení kultury

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...