Erdogan složil prezidentský slib

3 minuty
Události: Erdogan složil prezidentský slib
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

„Jako prezident přísahám na svou čest a bezúhonnost před velkým tureckým národem a historií, že budu chránit existenci a nezávislost státu,“ řekl Erdogan během ceremoniálu v parlamentu v Ankaře. Kromě Stoltenberga byl na místě i venezuelský prezident Nicolás Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán i arménský premiér Nikol Pašinjan.

Erdogan vyzval Turky, aby odložili své neshody a soustředili se na budoucnost. Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón. „Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl. „Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.

Nový pětiletý mandát umožňuje Erdoganovi pokračovat v jeho dosavadní politice. Podle kritiků jedná doma autoritářsky a za hranicemi vypočítavě. Přes problematické vztahy Turecko zůstává důležitým partnerem Západu, zejména v oblastech migrace a bezpečnosti.

Členové nové vlády

Erdogan během soboty také jmenoval členy nové vlády. Podle agentury Reuters zařadil do svého kabinetu jako ministra financí bývalého šéfa ekonomiky Mehmeta Simseka, což naznačuje možný návrat k větší ortodoxnosti ekonomiky, včetně případného zvýšení úrokových sazeb.

Simsek byl investory vysoce ceněn, když v letech 2009 až 2018 působil jako ministr financí a místopředseda vlády. Jeho klíčová role by nyní mohla znamenat odklon od let lpění na nízkých úrokových sazbách navzdory vysoké inflaci a silné státní kontrole trhů, napsala agentura Reuters.

Novým ministrem zahraničí se stal Erdoganův dlouholetý důvěrník, šéf tajné služby MIT Hakan Fidan. Mevlüt Cavusoglu, který vedl tureckou diplomacii téměř deset let, součástí nového kabinetu není. Erdogan rovněž jmenoval náčelníka armádního štábu Yasara Gülera ministrem obrany a novým ministrem vnitra se stal bývalý istanbulský guvernér Ali Yerlikaya.

Další oslavy staronového prezidenta

Po přísaze před tureckými poslanci Erdogan zamířil do ankarského mauzolea prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, který před sto lety založil Tureckou republiku a v zemi se těší velké vážnosti. Jeho portrét je nejen na tureckých bankovkách, kromě úředních budov visí i v mnoha domácnostech a za urážku jeho památky hrozí podle zvláštního zákona o zločinech proti Atatürkovi až tři roky vězení. 

Devětašedesátiletý Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, letos poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. O pokračování jeho vlády rozhodlo až druhé kolo 28. května, v němž dostal 52,2 procenta hlasů.

Ještě před prvním kolem ze 14. května některé průzkumy dávaly šanci kandidátovi opozice Kemalu Kilicdarogluovi. Mnozí se domnívali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména růst cen, a že mu body ubere i podle některých špatně zvládnutá vládní pomoc po únorovém zemětřesení. Většina Turků ale opět dala přednost silnému vůdci před málo charismatickým demokratem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...