Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.
Erdogan obhájil post tureckého prezidenta
Erdogan se už před oficiálním potvrzením volební komise prohlásil za vítěze a poděkoval voličům za to, že mu svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let. K volebnímu vítězství už mu poblahopřáli mimo jiné ruský vůdce Vladimir Putin, maďarský premiér Viktor Orbán, francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho americký protějšek Joe Biden, předseda Evropské rady Charles Michel, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či německý kancléř Olaf Scholz.
Průběžné výsledky zveřejňované jednotlivými médii se dlouho poměrně výrazně lišily. ANKA a opoziční televize HalkTV přisuzovaly po sečtení více než poloviny hlasů těsné vedení Kilicdarogluovi. Po sečtení více než 90 procent hlasů ale i ony Erdoganovi přisuzovaly těsné průběžné vítězství v poměru 50,8 ku 49,2 procenta.
Údaje agentury Anadolu zpochybňovali v prvním kole voleb 14. května opoziční politici. Agentura podle nich není nestranná. Erdogan přitom z prvního kola vyšel s náskokem více než čtyř procentních bodů před Kilicdarogluem.
Nedělních voleb se mohlo zúčastnit na 61 milionů oprávněných voličů. Nakonec se k volebním urnám dostavilo zhruba 85 procent. V prvním kole byla volební účast na 87 procentech. Před dvěma týdny ale Turci volili také parlament, který ovládla Erdoganova koalice.
4 minuty
Události: Prezidentské volby v Turecku
Erdogan v neděli prohlásil, že jediným vítězem druhého kola prezidentských voleb je podle něj Turecko. Prezident, který promluvil ke svým příznivcům v Istanbulu, lidem poděkoval za odevzdané hlasy a zdůraznil, že volební střet s Kilicdarogluem zvládl díky jejich podpoře.
Poražený kandidát Kilicdaroglu v ankarském sídle své strany slíbil, že bude pokračovat ve svém boji, a volby označil za „nejvíce nespravedlivé za léta“. Výsledky však podle něj ukázaly vůli lidu změnit autoritářskou vládu. Vyjádřil také smutek nad tím, jaké potíže údajně Turecko čekají.
Blahopřání z celého světa
Mezi prvními Erdoganovi k vítězství poblahopřál Putin. „Volební vítězství bylo přirozeným výsledkem vaší obětavé práce jakožto hlavy Turecké republiky, jasným důkazem podpory tureckého lidu vašemu úsilí o posílení státní suverenity a provádění nezávislé zahraniční politiky,“ vyjmenoval šéf Kremlu.
Americký prezident Biden v gratulaci zase napsal, že se těší na další spolupráci na bilaterálních otázkách i globálních výzvách. Britský premiér Rishi Sunak zdůraznil silné ekonomické vztahy obou zemí i blízkou spolupráci v rámci NATO. Erdoganovi blahopřál i ukrajinský prezident, který počítá s dalším upevněním vztahů.
Maďarský premiér Orbán na Twitteru Erdoganovi gratuloval k „nespornému vítězství“. Blahopřání zaslal například i francouzský prezident Macron, katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Německý kancléř Scholz Erdoganovi poblahopřál a uvedl, že se nyní mohou „s novým elánem“ pustit do společných témat. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva Erdoganovi popřál dobré volební období.
Předseda Evropské rady Michel poblahopřál Erdoganovi ke znovuzvolení na Twitteru. „Těším se na to, že s vámi budu v nadcházejících letech opět spolupracovat na prohloubení vztahů mezi EU a Tureckem,“ napsal.
Mluvčí českého prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková na dotaz ČTK uvedla, že Pražský hrad se v neděli k výsledkům voleb v Turecku vyjadřovat nebude. Výsledky zatím nekomentovali ani premiér Petr Fiala (ODS), ani české ministerstvo zahraničí. Předseda opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, naopak na Twitteru Erdoganovi pogratuloval a dodal, že „Turecko si v těchto náročných časech nemohlo zvolit moudřeji“.
Neobvyklé druhé kolo
Turci v druhém kole voleb vybírali mezi devětašedesátiletým Erdoganem a čtyřiasedmdesátiletým Kemalem Kilicdarogluem. Druhé kolo bylo proto, že 14. května žádný z kandidátů nepřekonal hranici padesáti procent.
V zemi není zvykem, aby lidé o hlavě státu rozhodovali ve druhém kole. V předchozích dvou přímých volbách získal stávající prezident Erdogan většinu už v tom prvním. Před dvěma týdny dostal Erdogan 49,5 procenta hlasů, Kilicdaroglu skončil druhý se ziskem 44,9 procenta. Třetí byl s 5,2 procenta hlasů kandidát s krajně pravicovou minulostí Sinan Ogan.
Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, sice poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole, ale dostal více hlasů, než očekávala většina průzkumů. Některé předpovídaly vítězství Kilicdaroglua, do něhož mnozí vkládali naděje na ukončení autokratického režimu, který potlačuje svobodu slova a zavírá do vězení politiky i novináře za kritiku vlády.
Volby opět provázely obavy z manipulací. Dobrovolníkům dohlížejícím na sčítání hlasů otevřeně hrozil ministr vnitra. „Cítila jsem nátlak od zástupců vládních stran, kteří se snažili sčítání hlasů zdržovat,“ řekla volební pozorovatelka Elif Ergenekonová.
Mezinárodní pozorovatelé označili první kolo voleb za neférové. Erdoganovi podle nich pomáhá kontrola médií i státních zdrojů. Hlava státu tvrdí, že volby jsou důkaz, že není autoritář. „Téměř 90procentní volební účast je nejlepší způsob boje za demokracii,“ řekl Erdogan.
Ogan podpořil stávajícího prezidenta
V kampani mezi prvním a druhým kolem usiloval Erdogan i Kilicdaroglu o nacionálně laděné voliče, jejichž kandidát neuspěl. Kilicdaroglu jim slíbil, že ze země dostane syrské uprchlíky. A to i přesto, že část jeho podporovatelů tvoří kurdská menšina. „Záměrně jste sem přivedl přes deset milionů uprchlíků. A aby to nestačilo, prodával jste turecké občanství, abyste získal hlasy cizinců. Z našich vlastích občanů jste udělal uprchlíky. Prohlašuji, že je všechny pošlu zpátky do jejich domovů, jakmile se dostanu k moci. Tečka,“ vzkázal Kilicdaroglu svému protikandidátovi.
Kilicdaroglu tím sice získal podporu některých protiimigračních stran, Sinan Ogan, který byl v prvním kole třetí a pro kterého hlasovaly dva miliony a osm set tisíc voličů, ale podpořil stávajícího prezidenta.
Analytici očekávali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména vysoká inflace a růst životních nákladů, a také, že mu body ubere podle některých špatně zvládnutá pomoc po únorovém zemětřesení. Obhajující prezident ale před dvěma týdny vyhrál i ve většině provincií zasažených přírodní katastrofou.
Sám Erdogan argumentuje také většinou, kterou má jeho vládní koalice v tureckém parlamentu. „Pane Kemale, co budete dělat, pokud vás zvolí prezidentem? Jaké máte šance něčeho dosáhnout, když nezískáte podporu parlamentu? Tomu je svěřena zákonodárná moc a naše Lidová aliance v něm má 323 zákonodárců,“ vzkázal protikandidátovi.
Mnozí Turci oceňují současného prezidenta jako silného muže, který Turecku zajistil pevné postavení na mezinárodní politické scéně a který je pro ně symbolem stability.
Druhé kolo prezidentské volby v Turecku se konalo na den přesně deset let od začátku demonstrací proti demolici parku v centru Istanbulu, které přerostly v dodnes největší protesty proti Tayyipu Erdoganovi. Jejich násilné potlačení byl podle kritiků zlom, který stvrdil autoritářský styl jeho vládnutí.
