Téma Turecké volby

Turecké volby

Turecko mezi Ukrajinou a Ruskem. Znovuzvolený Erdogan využívá klíčové pozice své země

Ke třetímu mandátu Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy obou černomořských zemí jsou důležité. Ankara hraje prostředníka při dojednávání humanitárního koridoru ukrajinského zrna. Vedle toho také člen Severoatlantické aliance silně těží i z výhodných ekonomických vazeb na Moskvu.

Erdogan obhájil post tureckého prezidenta

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Turecko před rozhodující volbou: Erdogan těží z výsledků prvního kola, Kilicdaroglu cílí na nacionalisty

Turci půjdou v neděli vůbec poprvé k druhému kolu prezidentských voleb. Dlouholetého autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana se v něm pokusí porazit kandidát šesti opozičních stran Kemal Kilicdaroglu. Zatímco před prvním kolem slibovaly průzkumy vyrovnaný souboj a některé naznačovaly, že by už v něm mohl Kilicdaroglu Erdogana sesadit, nyní je trend zcela opačný. Erdoganovi nahrává úspěšné první kolo, zatímco Kilicdaroglu se kromě levicových a kurdských voličů snaží zaujmout i nacionalisty.

Lídra turecké opozice Kilicdaroglua podpoří ve volbách další nacionalistická strana

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Neúspěšný Ogan podpoří v druhém kole tureckých prezidentských voleb Erdogana

Turecký nacionalistický politik a neúspěšný prezidentský kandidát Sinan Ogan v pondělí oznámil, že ve druhém kole prezidentských voleb podpoří současnou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana. Ogan v prvním kole skončil třetí s pěti procenty hlasů. Turecko čeká druhé kolo hlasování v neděli 28. května a Erdogan se v něm utká s lídrem opozice Kemalem Kilicdarogluem.

Vyženeme miliony migrantů, hlásá Kilicdaroglu. Před druhým kolem cílí na tureckou krajní pravici

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

Nebývalý úspěch krajní pravice v Turecku. V parlamentu drží partu s Erdoganem

V nedělních tureckých volbách bezprecedentně bodovaly krajně pravicové strany. Jejich podíl v novém parlamentu bude větší než po hlasování v roce 2018, upozornil opoziční turecký server Duvar. Pro druhé kolo prezidentských voleb budou navíc klíčové hlasy neúspěšného kandidáta Sinana Ogana, jenž má také krajně pravicovou minulost.

„Padouch i hrdina.“ Erdogan udělal z Turecka vlivného hráče, kterého si ostatní předcházejí

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

V Turecku bude druhé kolo prezidentských voleb, analytici favorizují Erdogana

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.

O tureckém prezidentovi rozhodne druhé kolo, naznačují výsledky zveřejněné vládou i opozicí

Turecké vládní a opoziční zdroje se neshodnou, kdo má blíž k vítězství v prezidentských volbách. Provládní média uvádějí, že vede nynější hlava státu Recep Tayyip Erdogan, opozice ale tvrdí, že je v čele její kandidát Kemal Kilicdaroglu. Podle obou táborů je nicméně zřejmé, že nikdo nezíská přes padesát procent hlasů a bude nutné druhé kolo. Účast ve volbách podle dosavadních údajů přesáhla 88 procent.

Turci volili prezidenta a parlament. Čeká se, zda Erdogana porazí opoziční lídr Kilicdaroglu

Turci hlasovali v prezidentských a parlamentních volbách, které by mohly ukončit dvacetiletou vládu autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle průzkumů ho mohl už v prvním kole porazit dlouholetý politik a lídr opozice Kemal Kilicdaroglu, jehož podporují všechny velké opoziční strany. Volební místnosti se zavřely v 16 hodin středoevropského času, první výsledky se očekávají v neděli večer. Pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů, uskuteční se druhé kolo prezidentských voleb 28. května. Zájem o volby byl tradičně velký.

Mapy odhalí turecké vnitřní rozpory i vnější ambice

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Jeden z kandidátů na tureckého prezidenta odstoupil z voleb

Jeden ze čtyř kandidátů na tureckého prezidenta Muharrem Ince ohlásil rezignaci na svou kandidaturu. Stalo se tak jen pár dní před nedělními prezidentskými a parlamentními volbami. Incemu poslední průzkumy přisuzovaly méně než pět procent preferencí, a neměl tak reálnou šanci na úspěch. Politik patřil podle agentury AFP k odpůrcům stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Část turecké opozice mu však vyčítala, že jeho kandidatura drobí před klíčovými volbami hlasy odpůrců současné hlavy státu.

Turecko čelí kurdské otázce od svého vzniku. Erdogan Kurdům pomohl, pak otočil

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Videa z opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce v neděli Erdogana porazit klidem a skromností

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.

Z reformátora sultánem 2.0. Erdogan ořezal demokracii, vrátil islám do politiky a dovolil šátky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Vliv, který přesáhne Osmanskou říši. Erdoganovo Turecko balancuje mezi Východem a Západem

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

Turci budou za týden volit prezidenta. Favority jsou Erdogan a Kilicdaroglu

Zbývá sedm dní do napjatě sledovaných prezidentských voleb v Turecku. Stávající hlava státu – Recep Tayyip Erdogan čelí dosud největší výzvě za dvě dekády u moci. Průzkumy naznačují velmi těsný souboj s kandidátem opozice – Kemalem Kilicdarogluem. Není vyloučeno, že se rozhodne až ve druhém kole.

Turecko čekají volby. Politici sázejí na téma syrských uprchlíků

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

Prokurdská strana podpořila v tureckých prezidentských volbách Kilicdaroglua

Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), jež má v parlamentu druhý nejsilnější opoziční klub, veřejně podpořila před květnovými prezidentskými volbami kandidáta dalších opozičních stran Kemala Kilicdaroglua. Ten má největší šanci porazit stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který usiluje o třetí mandát. HDP již dříve oznámila, že do prezidentské volby vlastního kandidáta nepostaví, Kilicdaroglua tehdy ale otevřeně nepodpořila.

Erdogan kvůli zdravotním potížím ruší předvolební program. Spekulace o infarktu jeho mluvčí odmítl

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který kvůli náhlým zdravotním obtížím ve středu přerušil předvolební kampaň, zrušil i část svého programu plánovaného na čtvrtek. Neobjeví se na shromáždění ve městě Mersin, oznámil místopředseda jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Erkan Kandemir. Erdoganův mluvčí ve čtvrtek kategoricky popřel zvěsti ze sociálních sítí, že prezident utrpěl infarkt.

V Turecku začala předvolební kampaň, jasný favorit na prezidenta podle průzkumů není

Turci půjdou v polovině května k očekávaným prezidentským a parlamentním volbám, v zemi oficiálně začala předvolební kampaň. O post hlavy státu se ucházejí čtyři kandidáti, z nichž největší šance mají současný vůdce Recep Tayyip Erdogan (AKP) a Kemal Kilicdaroglu (CHP), na kterém se shodlo šest opozičních stran. Průzkumy jsou stále velmi vyrovnané.

Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

Turecká opozice vybrala prezidentského kandidáta, který ve volbách vyzve Erdogana

Hlavním vyzyvatelem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v nadcházejících volbách stane předseda Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu. Na jeho podpoře se shodlo šest opozičních politických stran. Do výsledku hlasování, které se uskuteční 14. května, se mohou promítnout následky ničivého zemětřesení z počátku února.