Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.
Vyženeme miliony migrantů, hlásá Kilicdaroglu. Před druhým kolem cílí na tureckou krajní pravici
„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům migrantů nelegální vstup,“ prohlásil Kilicdaroglu ve videu nazvaném Rozhodněte se pro Turecko, na které upozornila agentura Bianet. Opoziční kandidát stojí na záběrech před obrazem zakladatele Turecké republiky a jejího prvního prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Posléze dodal, že je naléhavé poslat migranty domů. Erdoganovi vyčetl také to, že cizincům údajně prodává turecké občanství, a získává si tak hlasy.
Protimigrantské nálady na vzestupu
Kilicdaroglu už před prvním kolem voleb v kampani hovořil o tom, že do dvou let pošle do vlasti běžence ze Sýrie, a to po uzavření dohody se syrským prezidentem Bašárem Asadem o jejich bezpečném návratu a za koordinace s OSN. Turecko hostí skoro čtyři miliony běženců, kteří utekli ze Sýrie před občanskou válkou.
Na protimigrantskou notu hrál v kampani i Erdogan, který rovněž slíbil poslat Syřany domů a který je už déle kritizován lidskoprávními aktivisty za nelegální deportace syrských běženců. Turecko se v posledním více než roce potýká s vysokou inflací a obyvatelům výrazně rostou životní náklady, což v některých oblastech podnítilo protimigrantské nálady.
Lídr opozice kritizoval svého rivala i za omezování práv žen. „Nenecháme naši vlast těm, kdo se na ženy dívají jen jako na objekty,“ prohlásil také na videu Kilicdaroglu s odkazem na konzervativně islamistické postoje Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan si vysloužil v posledních letech kritiku za odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách či za výroky, podle nichž by se žena měla věnovat hlavně domácnosti a dětem.
Kilicdarodglu se dále opřel do Erdogana za spojenectví s Ruskem, které podle něj není rovnocenné. Současného prezidenta obvinil rovněž z omezování svobody slova.
„Nenecháme naši vlast někomu, kdo účelově nálepkuje občany Turecké republiky jako Kurdy, když se mu hodí, a jako členy PKK, když se mu nehodí; nebo jako konzervativní muslimy, když je potřebuje, a jako členy FETÖ, když se jich potřebuje zbavit,“ řekl Kilicdaroglu s odkazem na zavírání Turků do vězení kvůli jejich údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či na Fethullahovu teroristickou organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá hnutí v exilu žijícího duchovního Fethullaha Gülena.
Změna strategie jako nutnost
Kilicdaroglu, který je pro svůj dlouhodobě mírný a skromný styl vystupování a podle některých trochu i pro fyzickou podobnost přezdíván turecký Gándhí či Gándhí Kemal, tento týden přitvrdil rétoriku. Chce tak oslovit mimo jiné voliče politika s krajně pravicovou minulostí Sinana Ogana, který v neděli skončil třetí v prezidentských volbách s 5,17 procenta hlasů. I Ogan v kampani sbíral hlasy protimigrantskou rétorikou.
První kolo voleb hlavy státu vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil druhý se 44,88 procenta. Opozice sice podala stížnost na neregulérnosti u voleb, na výsledky to ale nebude mít vliv.
Devětašedesátiletý Erdogan v prvním kole překvapil počtem hlasů, mnohé průzkumy totiž ukazovaly na těsnější výsledek či spíše vítězství čtyřiasedmdesátiletého Kilicdaroglua. Podle analytiků Erdogan přesvědčil více voličů o tom, že důležitější než ekonomické problémy je bezpečnost Turecka a jeho silné postavení na mezinárodní scéně.
Někteří tvrdili, že současný prezident body ztratí i kvůli únorovému zemětřesení. Vláda byla kritizována za pomalou a nedostatečnou pomoc a také za takzvané stavební amnestie, které za úplatu umožnily dokončit stavbu domů přes nesplnění všech předpisů. Erdogan však nakonec vyhrál i ve valné většině provincií postižených zemětřesením.
Podle Mehmeta Aliho Kulata ze společnosti pro výzkum mínění zřejmě voliči věří, že současný prezident má lepší schopnosti a předpoklady pro obnovu zdevastovaných měst.
