V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.
V Turecku bude druhé kolo prezidentských voleb, analytici favorizují Erdogana
Události ČT: Turecké prezidentské volby rozhodne až druhé kolo (zdroj: ČT24)
Šéf volebního úřadu Ahmet Yener uvedl, že zbývá sečíst ještě několik okrsků ze zahraničí. Ani kdyby všechny tyto hlasy dostal Erdogan, většinu hlasů by nezískal. Volební účast v Turecku dosáhla 89 procent a v zahraničí 53 procent, uvedla agentura Anadolu. Kompletní a oficiální výsledky úřad zveřejní v pátek.
Počáteční průběžné výsledky dávaly Erdoganovi více než padesát procent. Po započítávání okrsků z velkých měst se ale rozdíl mezi oběma kandidáty snižoval a Erdoganův výsledek se dostal pod padesát procent.
Podle dat tureckých agentur nedělní volby vyhrál Erdoganův blok stran, který získal přes 49 procent hlasů a bude mít v parlamentu většinu. Druhý byl blok stran, které navrhly na prezidenta Kilicdaroglua. Dostal zhruba 35 procent hlasů. Do parlamentu se se ziskem zhruba deseti procent dostane také aliance prokurdských stran.
Pozorovatelé: Erdoganův tábor měl „neospravedlnitelnou výhodu“
Mezinárodní pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rady Evropy uvedli, že Erdogan a jeho tábor měli ve volbách „neospravedlnitelnou výhodu“, a to hlavně v přístupu k médiím.
Práci nezávislých médií navíc vládní činitelé omezují například skrze žaloby na ochranu cti či zásahy policie. Pozorovatelé také kritizovali nedostatečnou transparentnost volebních orgánů při sčítání hlasů či málo důrazná opatření, která by usnadnila hlasování lidem, které zasáhlo ničivé zemětřesení z počátku února.
Současně se pozorovatelé domnívají, že volby byly dobře zorganizované a obešly se bez větších incidentů. V jejich rámci se uskutečnila skutečná soutěž mezi politickými subjekty.
Oba politici věří ve své vítězství
„Pokud náš národ hlasoval pro druhé kolo voleb, je to také vítáno. My ale věříme, že zakončíme v tomto kole výsledkem vyšším než padesát procent hlasů,“ řekl v noci na pondělí, tedy ještě oznámením, že bude druhé kolo, turecký prezident.
Erdogan také v noci vyzval občany, aby se měli na pozoru, dokud sčítání hlasů neskončí. Opozice se podle něj snažila lidi zmást tvrzením, že její kandidát je v čele.
Po konci hlasování v neděli odpoledne středoevropského času lídři opozice tvrdili, že Kilicdaroglu první kolo podle jejich údajů vyhraje a že státní agentura manipuluje daty o sčítání hlasů. Podle nich nezapočítávala údaje z okrsků, kde je opozice silná.
Kilicdaroglu slíbil občanům, že zvítězí ve druhém kole. Erdogan podle opozičního lídra nemá důvěru lidí. „Navzdory všem pomlouvačným kampaním a urážkám Erdogan nedosáhl výsledku, který očekával. Údaje o volbách stále přicházejí. Pokud se náš národ rozhodne pro druhé kolo, vítáme to. Tyto volby určitě vyhrajeme ve druhém kole. Všichni to uvidíte,“ prohlásil Kilicdaroglu.
Hraje se o klíčová procenta neúspěšného kandidáta
Druhé kolo mohou rozhodnout voliči bývalého krajně pravicového poslance Ogana, který skončil třetí a uvedl, že se zatím nerozhodl, koho podpoří. Stanici BBC řekl, že se rozhodne, co dělat ve druhém kole, po konzultaci se svými voliči. Ta by měla trvat několik dnů. „Máme podmínky, jako je boj proti terorismu, odmítnutí stran podporovaných teroristickými organizacemi a návrat (syrských) žadatelů o azyl,“ řekl BBC.
Bojem proti terorismu Ogan a další krajně pravicoví politici označují potírání radikálních kurdských skupin a příznivců klerika Fethullaha Gülena, který podle vládních představitelů zosnoval pokus o státní převrat z roku 2016.
Ogan byl do roku 2015 poslancem za krajně pravicovou stranu MHP, která nyní podporuje Erdogana, pak byl ze strany vyloučen. Výsledek prvního kola voleb označil za neúspěch opozice a poloviční úspěch vládních sil. Za úspěch prvního kola hlasování označil výrazné omezení vlivu hlavních prokurdských stran.
V rozhovoru s agenturou Reuters naznačil, že je ochotný jednat s Erdoganem i Kilicdarogluem. Dodal, že by byl ochoten s opozicí podepsat dohodu, ve které by se opoziční politici zavázali, že neudělají ústupky prokurdským silám.
Zpravodaj ČT: Ogan má blíže k Erdoganovi
Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského má Ogan určitě blíže ideologicky i rétorikou k Erdoganovi. Kilicdaroglu se snažil před volbami o inkluzivní politiku a navázaní vazeb třeba s prokurdskou Lidově demokratickou stranou HDP, ale narazil na limity, míní Černohorský s ohledem na dosavadní výsledky voleb.
„U opozice panuje zklamání, že to nedopadlo už v prvním kole,“ poznamenal zpravodaj s tím, že zřejmě hledá další strategii. „Úkolem Kilicdaroglua bude nyní přetáhnout voliče i z tábora, který pro něj nyní nehlasoval,“ konstatoval Černohorský.
Výsledky podle něj ukazují na posílení krajní pravice v Turecku. „Otázky identity byly zřejmě pro významnou část voličů důležitější než ekonomické otázky nebo otázky lidských práv v zemi,“ podotkl zpravodaj.
Analytici: Favoritem je Erdogan
Bývalý velvyslanec v Ankaře a turkolog Tomáš Laně připomněl, že v zemi zaznívaly předpoklady, že by mohl v prvním kole zvítězit Kilicdaroglu. „Byly to možná přehnané naděje. Respondenti se nemusí během výzkumu vyjadřovat, jak pak tajně hlasují,“ řekl a dodal, že posledních dvacet let vládl v zemi Erdogan, a Turci tak nemají velkou voličskou zkušenost. Domnívá se, že Kilicdaroglu nemá šance na vítězství. „Situace mu příliš nenahrává.“
Také Karolína Lahučká z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) míní, že favoritem druhého kola je Erdogan. Voliči by ho podle ní mohli upřednostnit mimo jiné pragmaticky kvůli tomu, že bude disponovat většinou v parlamentu. V případě Erdoganova vítězství se podle Lahučké v turecké zahraniční politice pravděpodobně nic příliš nezmění, země by ale s ohledem na nový mandát prezidenta mohla přestat blokovat švédský vstup do NATO.
V Událostech, komentářích Lahučká řekla, že o tom, že současná vládní politika funguje, přesvědčovala Turky i předvolební kampaň. Erdogan se podle ní měl ukázat hlavně jako silný lídr. Jeho výhoda tkví v tom, že je v politice už dvacet let a mohl si připravit půdu pro silné prezidentství.
Jeho protikandidát Kilicdaroglu podle Lahučké ještě může překvapit, záleží ale zejména na tom, za koho se postaví voliči třetího kandidáta, Ogana. Jednota turecké opozici ale prý chybí.
Zpravodaj ČT Černohorský a analytička Lahučká o prezidentských volbách v Turecku (zdroj: Č24)
Rovněž podle Howarda Eissenstata z jedné z newyorských univerzit bude mít Erdogan pro druhé kolo výhodu, jelikož jeho strana se svými spojenci získala lepší výsledky v nedělních parlamentních volbách. „Voliči nechtějí rozdělené vedení,“ řekl agentuře AP Eissenstat.
Turkolog Laně o prezidentských volbách v Turecku (zdroj: ČT24)
První druhé kolo od zavedení přímé volby
Erdogan je dominantní postavou turecké politiky posledních dvacet let. I proto bylo prezidentské hlasování do značné míry vnímáno jako referendum o něm. Druhé kolo prezidentských voleb je stanoveno na 28. května.
Druhé kolo prezidentských voleb se v Turecku uskuteční poprvé od změny ústavy v roce 2007, která zavedla přímou volbu hlavy státu. Do té doby volil prezidenta turecký parlament.
První přímé volby se konaly v roce 2014, kdy s převahou vyhrál Erdogan s 51,8 procenta, druhý kandidát za ním získal 38,4 procenta. V roce 2018 získal Erdogan 52,6 procenta, druhý skončil tehdy kandidát republikánů Muharrem Ince, který získal 30,6 procenta hlasů.
Od roku 2018 má Turecko prezidentský systém, který zavedla změna ústavy prosazená Erdoganem a schválená v referendu v roce 2017.
Václav Černohorský hovořil o tureckých volbách (zdroj: ČT24)
Vládní většina, ale také nejhorší výsledek AKP za dvě dekády
Turečtí voliči o víkendu rozhodovali také o obsazení šesti set poslaneckých křesel v tureckém parlamentu. Vládní Lidová aliance vyhrála podle tureckých agentur se 49 procenty hlasů a bude mít většinu. Druhá byla se zhruba 35 procenty hlasů opoziční Národní aliance, která navrhla na prezidenta Kilicdaroglua.
Zhruba deset procent hlasů dostala Aliance práce a svobody, která sdružuje levicové a prokurdské strany. Do parlamentu za ni kandidovali i politici druhé nejsilnější opoziční formace Lidové demokratické strany (HDP), která v prezidentských volbách podpořila Kilicdaroglua.
Erdoganova strana AKP získala nejvíce hlasů, ale nedařilo se jí tak dobře jako jejímu lídrovi. Podle státní tiskové agentury AA obdržela AKP po sečtení více než 96 procent hlasů „jen“ 35 procent, což je nejhorší výsledek od roku 2002, kdy se AKP poprvé dostala do parlamentu, všímá si BBC. Od té doby strana nikdy neobdržela méně než čtyřicet procent hlasů.
V roce 2002 získala AKP 363 křesel a počet jejích poslanců po každých volbách klesal. V roce 2018 to bylo 295, nyní průběžné výsledky naznačují, že AKP bude mít 266 poslanců a ztratí 29 křesel.
Očekává se ale, že díky alianci s dalšími třemi stranami získá dalších 56 křesel, píše BBC. To by Erdoganově koalici dalo většinu v parlamentu s 323 křesly. „Vládní blok zřejmě dokázal uhájit těsnou většinu, což bude opozici komplikovat situaci před druhým kolem,“ uvedl Černohorský.