Recep Tayyip Erdogan

Předák turecké opozice a kandidát na prezidenta opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Ekrem Imamoglu byl ve středu nepravomocně odsouzen za urážku istanbulského prokurátora. Soud mu uložil jeden rok a osm měsíců vězení, píše agentura AP. Imamoglu, který čelí několika trestním řízením, je ve vazbě už od března kvůli obvinění z korupce a musel rezignovat na funkci istanbulského starosty. Imamoglu označuje trestní stíhání za politicky motivovaná.

Turecká justice pokračuje v zátazích proti opozičním republikánům. Jen za poslední týden skončilo v rukou policie několik čelných představitelů nejsilnější nevládní strany včetně starostů velkých měst, jako je Adana či Antalya. Jako jeden z posledních si obvinění z korupce vyslechl starosta jihotureckého Adiyamanu. Soudce navíc nařídil, že má do začátku procesu zůstat v domácím vězení. Kritici mluví o politických procesech a snaze prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ještě více utužit kontrolu nad státem.

Stovky lidí se v Istanbulu střetly s policií na demonstracích za propuštění opozičního lídra a sesazeného starosty Ekrema Imamoglua. Od jeho zatčení uběhlo již sto dní a odpůrci vlády tvrdí, že je projevem snahy kabinetu zlikvidovat politickou konkurenci. V šestnáctimilionové metropoli současně probíhají také protesty provládních konzervativních sil, a to kvůli karikatuře v satirickému časopisu LeMan, která údajně hanobí proroka Mohameda.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu déle než hodinu telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s vůdcem Kremlu mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Moskva bude muset reagovat.

Setkání lídrů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné, sdělil podle zahraničních agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Turecké úřady podaly trestní oznámení na šéfa hlavní opoziční strany CHP Özgura Özela za hanobení prezidenta, uvedla agentura AFP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle nich se Özel činu dopustil, když na sjezdu své strany označil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za šéfa junty. Článek 299 trestního zákoníku turecké úřady často používají pro zastrašování oponentů současné hlavy státu.

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

Zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua vyvolalo v Turecku nevídanou vlnu protestů spojenou s policejním násilím a umlčováním opozičních hlasů. Podle řady západních médií jde o vyvrcholení úpadku demokracie, k němuž dochází v zemi už roky. Uvězněním předního soka a kandidáta na prezidenta nyní vládce Recep Tayyip Erdogan naplno otevřel náruč autokracii.

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.