Recep Tayyip Erdogan

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Papež Lev XIV. v Ankaře při svém prvním oficiálním projevu na zahraniční cestě vyzval k pluralitní společnosti a vzájemnému respektu. Vyjádřil také přání, aby Turecko přispělo k mezinárodní stabilitě a sblížení národů. V proslovu před prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, politiky a diplomatickým sborem kritizoval rostoucí silné napětí na globální úrovni. Zároveň vyzdvihl rostoucí roli žen v turecké společnosti a jejich vliv na mezinárodní záležitosti.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout jejich rámcový plán pro ukončení rusko-ukrajinské války, na jehož základě by se Kyjev měl mimo jiné vzdát části území a některých zbraní, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje. Zelenskyj večer v Turecku prohlásil, že jen USA a jejich prezident Donald Trump mají dost síly na zastavení války.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Turecký soud vydal další formální zatykač na vězněného istanbulského starostu Ekrema Imamoglua, podezírá jej z trestného činu politické špionáže. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média, krok označila za další zesílení represí vůči opozici.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Turecko proměňuje svoji energetiku. Ankara uzavřela obří miliardový kontrakt na dovoz amerického zemního plynu během příštích dvaceti let. A podniká i další kroky, aby se zbavila své dosavadní závislosti na dodávkách surovin z Ruska.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Desítky tisíc lidí v neděli přišly v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informovaly agentury AFP a Reuters. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.

Turecká policie nařídila zadržení Hasana Mutlua, opozičního starosty jedné z městských částí Istanbulu, a dalších téměř pěti desítek lidí. Vyšetřuje je kvůli obvinění z korupce, informoval v sobotu podle agentury Reuters státní zpravodajský kanál TRT Haber. Zástupci opoziční Lidové republikánské strany (CHP) dlouhodobě odmítají nařčení z korupce svých starostů a tvrdí, že úřady jednají na politickou objednávku vlády.

Po uzavření sídla turecké opoziční Republikánské lidové strany se demonstranti střetli s policisty. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z cíleného útoku na politickou konkurenci. Vláda v obavě z eskalace potyček omezila právo na shromažďování a dočasně i přístup veřejnosti k sociálním sítím.

Turecko omezilo přístup k řadě internetových platforem, včetně sítě X, YouTube, Instagramu, Facebooku, TikToku nebo WhatsApp, uvedla organizace Netblocks. Podle ní blokování přístupu začalo poté, co hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) vyzvala k demonstracím, když policie postavila zátarasy v okolí sídla strany v Istanbulu. Do těch se navzdory zákazu v pondělí zapojily stovky lidí, píší agentury.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Předák turecké opozice a kandidát na prezidenta opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Ekrem Imamoglu byl ve středu nepravomocně odsouzen za urážku istanbulského prokurátora. Soud mu uložil jeden rok a osm měsíců vězení, píše agentura AP. Imamoglu, který čelí několika trestním řízením, je ve vazbě už od března kvůli obvinění z korupce a musel rezignovat na funkci istanbulského starosty. Imamoglu označuje trestní stíhání za politicky motivovaná.

Turecká justice pokračuje v zátazích proti opozičním republikánům. Jen za poslední týden skončilo v rukou policie několik čelných představitelů nejsilnější nevládní strany včetně starostů velkých měst, jako je Adana či Antalya. Jako jeden z posledních si obvinění z korupce vyslechl starosta jihotureckého Adiyamanu. Soudce navíc nařídil, že má do začátku procesu zůstat v domácím vězení. Kritici mluví o politických procesech a snaze prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ještě více utužit kontrolu nad státem.

Stovky lidí se v Istanbulu střetly s policií na demonstracích za propuštění opozičního lídra a sesazeného starosty Ekrema Imamoglua. Od jeho zatčení uběhlo již sto dní a odpůrci vlády tvrdí, že je projevem snahy kabinetu zlikvidovat politickou konkurenci. V šestnáctimilionové metropoli současně probíhají také protesty provládních konzervativních sil, a to kvůli karikatuře v satirickému časopisu LeMan, která údajně hanobí proroka Mohameda.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.