Recep Tayyip Erdogan strana 5 z 5

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.

Turecké úřady vyšetřují šest set lidí v souvislosti budovami, které se zřítily po smrtícím zemětřesení, jež zemi zasáhlo na začátku února. Otřesy si v Turecku a v Sýrii vyžádaly přes 50 tisíc mrtvých. Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag v sobotu oznámil, že již bylo zatčeno 184 podezřelých – včetně stavebních dodavatelů a majitelů nemovitostí, napsal v neděli portál BBC News.

I deset dní po ničivém zemětřesení se v Turecku podařilo vyprostit ze sutin tři živé ženy a dvě děti. Záchranáři už ale v naprosté většině případů nacházejí oběti. Jejich celkový počet včetně těch syrských přesáhl 41 tisíc. Po přírodní katastrofě turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slíbil, že nadále se bude stavět podle předpisů. Vláda přitom černé stavby amnestiemi podporovala.

Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.

Mohutné pondělní zemětřesení má v Turecku a Sýrii už přes 33 tisíc potvrzených obětí. V neděli čeští psovodi pomáhali polským záchranářům s hledáním dalších přeživších v troskách zřícených domů. Tým českých záchranářů se z Turecka vrátí zřejmě v noci na pátek, záležet bude na vývoji situace a požadavcích turecké strany.

Mohutné zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, má už přes 28 tisíc potvrzených obětí. Turecko eviduje 24 617 mrtvých, ze sousední Sýrie dosud přišly informace o 3553 mrtvých. V Turecku se podle zahraničních záchranářů zhoršila bezpečnostní situace, Němci a Rakušané proto museli v sobotu své nasazení přerušit. Nyní jsou rakouští záchranáři pod ochranou turecké armády a část jejich týmu pokračuje v zásahu. V místě působení českých hasičů nejsou s bezpečností problémy.

I čtyři dny po katastrofálním zemětřesení v Turecku a Sýrii objevují záchranáři pod troskami zřícených domů přeživší. Navzdory přetrvávajícím nízkým teplotám je totiž podle místních médií stále slyšet zoufalé volání osob uvězněných ve zřícených domech. Počet obětí přesáhl 23 tisíc. Zasaženým oblastem lidé pomáhají i dobročinnými sbírkami – Češi na záchranné a humanitární operace poslali přes 66 milionů korun.

České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že při zemětřesení v Turecku a Sýrii zemřela i pohřešovaná česká občanka. Ničivé otřesy si podle poslední bilance vyžádaly přes dvacet tisíc obětí. V samotném Turecku zemřelo přes sedmnáct tisíc lidí, sdělil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Do Sýrie míří od pondělí první humanitární konvoj.

Pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii má už více než 7800 potvrzených obětí. Aktuální zprávy hovoří o tom, že v Turecku zemřelo nejméně 5894 lidí a v Sýrii 1932. Celkový počet mrtvých bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce. OSN varovala, že počet obětí se může vyšplhat až k dvaceti tisícům. Na řadu míst se stále nedostali záchranáři, začíná proto narůstat hněv lidí, kteří bez vybavení hledají v sutinách své příbuzné.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v pátek vzkázal do Švédska, že musí dostát své odpovědnosti a rázně zakročit vůči pořadatelům demonstrace, jejíž účastníci pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Incident zkomplikoval vztahy obou zemí, přičemž Stockholm nutně potřebuje souhlas Turecka kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za „akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO“.

Turecko, které blokuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, má požadavky, které Švédsko nemůže a nechce splnit. Podle agentury Reuters to v neděli prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že Ankara nakonec členství Švédska v NATO schválí.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Míra inflace v Turecku v listopadu se podle očekávání poprvé zhruba za rok a půl zmírnila, činila 84,4 procenta po říjnové hodnotě 85,5 procenta. V pondělí o meziročním vývoji informoval turecký statistický úřad. Polevil růst cen v dopravě a pomaleji se zvyšoval i růst cen bydlení a energií. Meziměsíčně ceny vzrostly o 2,9 procenta po růstu o 3,5 procenta v říjnu.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.

Turecká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Nejméně tři mrtvé a deset zraněných si vyžádal útok na turecké pohraniční město Karkamiş, které zasáhlo pět raket vypálených ze severní Sýrie. S odvoláním na guvernéra provincie Gaziantep o tom informovala agentura Reuters. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.

Ruská agrese vůči Ukrajině a ratifikace vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance byly hlavními tématy, o nichž hovořil v Istanbulu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Probírali také otázku exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Turecká média ale o jednání zatím nepřinesla více konkrétních informací.