Recep Tayyip Erdogan strana 5 z 5

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě, vyplývá z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu. Švédsko i Finsko přehodnocují svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, nejvyšší finští představitelé ve čtvrtek oznámili, že vstup do NATO podporují. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale v pátek upozornil, že přijetí skandinávských zemí není nakloněn a o postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem.

Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken, který dorazil s ministrem obrany USA Lloydem Austinem. Podle dřívějších informací Reuters slíbili Ukrajině a dalším zemím v regionu pomoc ve výši 713 milionů dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými ministry poděkoval Spojeným státům za „bezprecedentní“ pomoc. EU připravuje šestý balík sankcí vůči Rusku, největší debaty se týkají omezení dovozu ropy. Čeští diplomaté znovu otevřeli konzulát ve Lvově.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč oznámil, že američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin v neděli večer dorazili na jednání do Kyjeva. Předpokládá se, že Zelenskyj s nimi chce hovořit o dalších dodávkách zbraní a jiné pomoci. Ty přislíbila také Británie, která roky před válkou odmítala ukrajinské žádosti, podle The Sunday Times z obav z hněvu ruského vůdce Vladimira Putina.

Izraelská policie v neděli vstoupila do areálu mešity al-Aksá v Jeruzalémě, aby zabezpečila židovským návštěvníkům cestu na posvátné místo. Při střetech utrpělo zranění sedmnáct Palestinců, oznámila agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Na stejném místě se policie s Palestinci střetla už v pátek, nedělní střety však byly podle agentury Reuters méně násilné. Kvůli střetům pozastavila účast v izraelské vládní koalici strana Sjednocená arabská kandidátka (UAL).

Podle šéfa ukrajinské vyjednávací delegace Rusko uvedlo, že návrhy mírové smlouvy mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija řekl, že Rusko akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou stanoviska k otázce Krymu.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ukrajina je podle svého prezidenta připravena jednat o neutralitě a bezjaderném postavení, pokud jí budou uděleny reálné záruky bezpečnosti. Volodymyr Zelenskyj to uvedl v prvním rozhovoru s ruskými novináři. Další kolo jednání o uzavření příměří mezi Kyjevem a Moskvou začne podle ukrajinského vyjednávače už v pondělí v Turecku. Podle vedoucího ruské delegace proběhne od úterý do středy. Prezidenti Ruska a Turecka se dohodli, že místem jednání bude Istanbul, napsala agentura Anadolu, informace o termínu neupřesnila.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v pátek odmítl tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že je Ukrajina ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků. Měla se údajně zříct členství v Severoatlantické alianci nebo uznat ruštinu za druhý státní jazyk. Ukrajinský ministr zahraničí ale zároveň ocenil tureckou pomoc při vyjednávání.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Vpád ruské armády na Ukrajinu vyvolal nevoli Západu a sankce ze strany EU, Spojených států, Británie a mnoha dalších zemí. Někteří západní spojenci ale váhají. Ačkoliv Turecko ostře odsoudilo porušení územní svrchovanosti Ukrajiny, sankce nechystá a snaží se o dobré vztahy s Moskvou. A Izrael – jeden z nejbližších amerických spojenců – zatím lavíruje i se symbolickým prohlášením, protože na ruské podpoře závisí jeho operace proti Íránu a Hizballáhu.

Turecko v reakci na vysokou inflaci sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u základních potravin, a to na jedno procento z dosavadních osmi procent. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vláda podle něj od potravinářských společností očekává, že navíc k ohlášené redukci sazby DPH sníží své ceny o sedm procent, napsala agentura AP.

Turecko nadále sužuje enormní inflace. Podle nezávislých ekonomů dosahuje 115 procent. Zvyšuje se také cena elektřiny, která od 1. ledna vzrostla asi o padesát procent pro domácnosti a o více než sto procent pro podniky. Lídr turecké opozice Kemal Kilicdaroglu ve čtvrtek oznámil, že na protest proti razantnímu zvýšení cen elektřiny za ni nebude platit faktury. Prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi a vládnoucí straně AKP klesá popularita.

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.

Před rokem začaly v Turecku rozsáhlé demonstrace proti jmenování nového rektora renomované Bosporské univerzity prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Protesty stále pokračují, i když v menší míře. Podle kritiků si vedení státu chce podrobit akademickou sféru, stejně jako média, justici nebo občanskou společnost.

Hranice mezi Bulharskem a Tureckem zažívá v posledních dnech nápor kvůli Bulharům, kteří se snaží využít propadu kurzu turecké liry k levným nákupům. Plná jsou auta, ale i autobusy. První zastávkou zpravidla bývá město Edirne, které leží jen kousek od hranice po vstupu na turecké území. Lidé si vymění leva za liry a hned vyrážejí na tržiště a do obchodů, píše agentura AP.