Rusko nakonec povolilo. Obilí z ukrajinských přístavů může dál proudit do světa

Rusko odsouhlasilo prodloužení dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře o další dva měsíce. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Platnost ujednání měla vypršet ve čtvrtek a Moskva hrozila vypovězením smlouvy, pokud nebudou zrušeny překážky týkající se vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. Dohodu zprostředkovala v červenci 2022 organizace OSN za pomoci Ankary. Její prodloužení už potvrdily i Moskva a Kyjev.

„Díky snaze naší země, s podporou našich ruských přátel a s příspěvkem našich ukrajinských přátel se rozhodlo o prodloužení na další dva měsíce dohody o černomořském obilném koridoru,“ prohlásil podle tureckého tisku Erdogan. Podle něj se jedná o klíčové rozhodnutí pro zajištění bezproblémových dodávek potravin ve světě.

„Vítáme pokračování iniciativy, ale zdůrazňujeme, že musí fungovat efektivně,“ sdělil ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Rusko vyzval, aby přestalo používat dohodu jako „zbraň a vydírání“. Ukrajina tvrdí, že Rusko od poloviny dubna bezdůvodně omezovalo plnění dohody. Kyjev také stál o to, aby dohoda byla prodloužena na delší období.

„Prodloužení obilné dohody je na dva měsíce,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Podle ní je nutné co nejrychleji napravit „pokřivení“ v plnění dohody.

„Toto prodloužení je dobrou zprávou pro svět,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres, který vyjádřil naději, že se dohodu podaří dále zlepšit a prodloužit na delší období. Přiznal však, že se nepodařilo vyřešit všechny otázky. Podle něj je dohoda „důležitá pro světovou potravinovou bezpečnost“.

Kyjev tvrdí, že na inspekci čekají desítky lodí

Ve středu ještě podle dosavadní dohody vyplulo z ukrajinského Čornomorsku plavidlo DSM Capella vezoucí 30 tisíc tun kukuřice do Turecka, vyplývá podle Reuters z dat poskytnutých OSN.

Ukrajina ale tvrdí, že se tempo inspekcí lodí, jež plují z a do ukrajinských přístavů, v posledních týdnech velmi zpomalilo. Na inspekci podle ní čeká v tureckých vodách zhruba sedmdesát lodí a od 6. května nebyla vpuštěna do Černého moře žádná loď směřující do ukrajinských přístavů, napsala agentura AP.

Klíčové zásoby obilí pro chudší země světa

Dohoda od loňského července umožnila vývoz zhruba třiceti milionů tun potravin z ukrajinských přístavů, které předtím válka vyvolaná Ruskem uzavřela. Podle OSN to přispělo ke snížení světových cen potravin a pomohlo především řadě rozvojových zemí. Právě do nich značná část ukrajinského obilí směřuje.

Dohoda byla naposledy prodloužena v březnu na 60 dní. Rusko dlouhodobě ujednání kritizuje a tvrdí, že není naplňována ta část dohody, která počítá s odstraněním překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv. Od minulého týdne o prodloužení jednali zástupci Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 41 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...