Z ukrajinských přístavů bude opět možné vyvážet obilí. Cestu otevírá dohoda z Istanbulu

Zástupci Ukrajiny a Ruska se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dokument umožní vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Páteční krok označil za „maják naděje“.

V ukrajinských přístavech Rusko zablokovalo 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Pohled do sálu, kde se podepsala dohoda
Zdroj: AP (ČTK)/Khalil Hamra

Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu. Za Turecko v obou případech připojil svůj podpis ministr obrany Hulusi Akar.

Při ceremonii v Istanbulu s účastí prezidenta Erdogana a Gutterese, vysílané v přímém přenosu, si Šojgu a Akar po podpisu potřásli pravicí. Jak upozornila agentura Reuters, zástupci Ruska a Ukrajiny si při podpisové ceremonii v Istanbulu k jednomu stolu nesedli.

Nahrávám video

Podrobnosti dohody

Dohoda podle listu Ukrajinska pravda počítá s tím, že plnou kontrolu nad přístavy Oděsa, Čornomorsk a Južne si zachová ukrajinská strana. V přístavech nemají být jiné lodě než ty určené pro přepravu zemědělských výrobků a potravin. Dokument podle deníku nepočítá s oslabením sankcí proti Rusku ani s tím, že by ukrajinské lodě měla provázet ruská plavidla.

Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich prověrkám budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit. 

Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí, uvedla na svém ruskojazyčném webu BBC. Jiné zdroje však uvádějí, že Ukrajinci své přístavy odminují, byť tím budou riskovat v případě ruského útoku. 

Ruská média odhadují, že bezpečné koridory umožňující pravidelnou plavbu mohou vzniknout do dvou týdnů. Inspekce mají kontrolovat, zda lodě, plující do ukrajinských přístavů, nepřevážejí zbraně a munici. Ruský ministr Šojgu podle agentur přislíbil, že Rusko dodrží své závazky a nevyužije příležitosti k napadení přístavů.

„Společné inspekce (v tureckých přístavech) ochrání naše přístavy před 'trojskými koňmi',“ uvedl ukrajinský ministr Kubrakov a zdůraznil, že Ukrajina si zachovává plnou kontrolu nad svými přístavy a přilehlými vodami v severozápadní části Černého moře.

Příležitost pro Egypt

Ukrajinská strana už před podpisem zdůraznila, že nepodepisuje žádné ujednání s Ruskem, ale že podepisuje dohodu s Tureckem a OSN. Zrcadlově pak Rusko podepisuje smlouvu s Tureckem a OSN, uvedli Ukrajinci. 

Fungující dohoda bude skvělou zprávou například pro Egypt, který byl podle společnosti S&P Global v roce 2021 se 3,62 milionu tun největším dovozcem ukrajinského obilí.

Ceny nesubvencovaných (nedotovaných) potravin v zemi od začátku ruské invaze vzrostly o 50 procent. Pšeničný chléb v Egyptě denně konzumuje 70 milionů lidí, píše BBC. Egyptské úřady již zvažovaly, že by do pšeničné mouky přimíchávaly brambory, obávají se ale dopadu na chuť.

Američané budou Rusko kontrolovat

Americké ministerstvo zahraničí v pátek dohodu o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovala OSN, uvítalo, ale uvedlo, že se soustředí na to, aby Rusko dodržovalo svou část dohody. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price to prohlásil na pravidelném setkání s novináři, informovala agentura Reuters.

„Do této situace jsme se vůbec neměli dostat,“ řekl Price. „Ze strany Ruska šlo o záměrné rozhodnutí udělat z potravin zbraň. To, co jsme slyšeli během několika posledních hodin, je vítaný vývoj, ale to, na čem bude skutečně záležet, je realizace této dohody,“ doplnil mluvčí americké diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skoro třetina lidí, kteří vtrhli do Ceuty, se vrátila do Maroka

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 60 tisíc migrantů, asi 25 tisíc se jich ale vrátilo zpět. Nejméně 34 lidí utonulo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
09:37Aktualizovánopřed 17 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 27 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 47 mminutami

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost.
před 2 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 3 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 5 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.