Z ukrajinských přístavů bude opět možné vyvážet obilí. Cestu otevírá dohoda z Istanbulu

Zástupci Ukrajiny a Ruska se v Istanbulu podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Dokument umožní vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda umožní vývoz významného objemu obilí z ukrajinských přístavů. Miliony lidí nebudou čelit hladu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Páteční krok označil za „maják naděje“.

V ukrajinských přístavech Rusko zablokovalo 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Pohled do sálu, kde se podepsala dohoda
Zdroj: AP (ČTK)/Khalil Hamra

Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu. Za Turecko v obou případech připojil svůj podpis ministr obrany Hulusi Akar.

Při ceremonii v Istanbulu s účastí prezidenta Erdogana a Gutterese, vysílané v přímém přenosu, si Šojgu a Akar po podpisu potřásli pravicí. Jak upozornila agentura Reuters, zástupci Ruska a Ukrajiny si při podpisové ceremonii v Istanbulu k jednomu stolu nesedli.

6 minut
Události ČT: Odblokování přístavů na válkou zmítané Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podrobnosti dohody

Dohoda podle listu Ukrajinska pravda počítá s tím, že plnou kontrolu nad přístavy Oděsa, Čornomorsk a Južne si zachová ukrajinská strana. V přístavech nemají být jiné lodě než ty určené pro přepravu zemědělských výrobků a potravin. Dokument podle deníku nepočítá s oslabením sankcí proti Rusku ani s tím, že by ukrajinské lodě měla provázet ruská plavidla.

Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich prověrkám budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit. 

Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí, uvedla na svém ruskojazyčném webu BBC. Jiné zdroje však uvádějí, že Ukrajinci své přístavy odminují, byť tím budou riskovat v případě ruského útoku. 

Ruská média odhadují, že bezpečné koridory umožňující pravidelnou plavbu mohou vzniknout do dvou týdnů. Inspekce mají kontrolovat, zda lodě, plující do ukrajinských přístavů, nepřevážejí zbraně a munici. Ruský ministr Šojgu podle agentur přislíbil, že Rusko dodrží své závazky a nevyužije příležitosti k napadení přístavů.

„Společné inspekce (v tureckých přístavech) ochrání naše přístavy před 'trojskými koňmi',“ uvedl ukrajinský ministr Kubrakov a zdůraznil, že Ukrajina si zachovává plnou kontrolu nad svými přístavy a přilehlými vodami v severozápadní části Černého moře.

Příležitost pro Egypt

Ukrajinská strana už před podpisem zdůraznila, že nepodepisuje žádné ujednání s Ruskem, ale že podepisuje dohodu s Tureckem a OSN. Zrcadlově pak Rusko podepisuje smlouvu s Tureckem a OSN, uvedli Ukrajinci. 

Fungující dohoda bude skvělou zprávou například pro Egypt, který byl podle společnosti S&P Global v roce 2021 se 3,62 milionu tun největším dovozcem ukrajinského obilí.

Ceny nesubvencovaných (nedotovaných) potravin v zemi od začátku ruské invaze vzrostly o 50 procent. Pšeničný chléb v Egyptě denně konzumuje 70 milionů lidí, píše BBC. Egyptské úřady již zvažovaly, že by do pšeničné mouky přimíchávaly brambory, obávají se ale dopadu na chuť.

Američané budou Rusko kontrolovat

Americké ministerstvo zahraničí v pátek dohodu o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovala OSN, uvítalo, ale uvedlo, že se soustředí na to, aby Rusko dodržovalo svou část dohody. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price to prohlásil na pravidelném setkání s novináři, informovala agentura Reuters.

„Do této situace jsme se vůbec neměli dostat,“ řekl Price. „Ze strany Ruska šlo o záměrné rozhodnutí udělat z potravin zbraň. To, co jsme slyšeli během několika posledních hodin, je vítaný vývoj, ale to, na čem bude skutečně záležet, je realizace této dohody,“ doplnil mluvčí americké diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...