Obilí

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

Ruské invazní jednotky zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na Telegramu to napsal předseda správy Oděské oblasti Oleh Kiper s tím, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění. Rusko se nevyjádřilo. O víkendu zasáhlo Rusko podle Kyjeva civilní loď Paresa plovoucí pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis.

Ruský útok na Viroljubivku v Doněcké oblasti zabil tři pracovníky Mezinárodního výboru Červeného kříže a další dva zranil, informovali oblastní správa a ukrajinský ombudsman. Další dva mrtvé a sedm zraněných hlásí Charkovská oblast po útoku okupantů na obytnou čtvrť v obci Borova. Nejméně čtrnáct lidí zranil v noci na čtvrtek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní vojenská správa.

V Charkovské oblasti na Ukrajině skončila sklizeň, ale ruští vojáci jsou nedaleko a nad hlavami ukrajinských sedláků létají rakety útočící armády. Střela před měsícem zasáhla i základnu jedné zemědělské firmy. Ještě před rokem její sýpky plnily stovky tun zrna. Dnes místo úrody mají rolníci pod střechou jen sutiny a spoušť. V Charkovské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Čeští zemědělci budou 20. března protestovat. Připojí se k celoevropským farmářským demonstracím. Po celé republice se uskuteční jízdy traktorů a další techniky, budou i na hranicích. Oznámil to předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který není spokojen s tím, co na podporu odvětví schválila vláda. Hodnotí sice změny jako posun správným směrem, k výraznému zlepšení situace českých farmářů podle něj ale nepřispějí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) farmáře vyzval, aby při protestech neblokovali dopravu.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a někteří farmáři tvrdí, že ukrajinské obilí je kontaminované jedy a zdraví nebezpečné. Nic takového ale inspekce neodhalila, některým zemědělcům nejspíš spíše vadí to, že je osvobozené od cla a tlačí ceny dolů. Agrární analytik Petr Havel označil informace o údajné škodlivosti ukrajinských výpěstků za mýtus.

Nespokojení zemědělci protestovali v Praze třikrát během krátké doby. Příští týden by se pak mělo po jednáních s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) rozhodnout, zda budou v protestech dál pokračovat, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza se domnívá, že pro protesty není žádný věcný důvod a jde o nátlakovou politiku.

Farmář z Tuniska Hasan Chetoui hledá inspiraci v hluboké minulosti, čímž se snaží přizpůsobit suchu způsobenému změnou klimatu. Na své farmě začal vysévat staré odrůdy pšenice, které, jak doufá, budou přinášet úrodu po celý rok. Ačkoliv jsou odborníci vůči metodě skeptičtí, podotýkají, že za určitých podmínek mohou staré odrůdy fungovat lépe a pokusy farmáře podporují. Chetoui využívá semena, která dle jeho slov využívala jeho rodina po celé generace.

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Rusové opakovaně cílí na důležitou infrastrukturu v ukrajinském přístavním městě Izmajil. Strategický význam Izmajilu vzrostl po vypovězení obilné dohody Ruskem, protože tudy vede alternativní obchodní trasa. Obyvatelé města si museli zvyknout na nepolevující útoky, které stále častěji cílí také na civilisty.

Ukrajina při vývozu svého obilí dál využívá náhradní mořský koridor, a to navzdory hrozbě ruských útoků. Kyjev také stále více používá pro převoz zboží pozemní cesty. Na nových podmínkách tranzitu se v úterý dohodl s Varšavou.

Varšava a Kyjev dosáhly dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Polsko, uvedla agentura AFP, podle níž jde o první takovou dohodu mezi oběma zeměmi od doby, kdy se v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

Slovensko čekají v sobotu předčasné parlamentní volby. Strany se v kampani předháněly, kdo dokáže účinněji posílit ekonomiku země. Slováky trápí hlavně přetrvávající vysoká inflace a současně nízké platy. V kampani rezonoval také spor s Kyjevem ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí.

Současná polsko-ukrajinská roztržka, která se rozhořela na pozadí sporu o dovoz obilí, přispěje ke katarzi napětí a problém bude během několika týdnů vyřešen, řekl v Otázkách Václava Moravce vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Narážel na to, že do sporu se promítají blížící se parlamentní volby v Polsku. Také člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že je třeba rozlišovat mezí tím, jaká sdělení určuje polská vláda domácímu publiku a jaká směřuje do zahraničí.

Do Istanbulu doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při zpáteční cestě z Kanady a USA zastavil v Polsku, kde vyznamenal dva dobrovolníky. S představiteli polské vlády podle dostupných informací nejednal, uvedl server Onet.pl. Tento týden vzrostlo napětí mezi Varšavou a Kyjevem mimo jiné kvůli sporu o export ukrajinského obilí a zákaz jeho dovozu do Polska.