Příští týden se ukáže, zda budou protesty zemědělců pokračovat, řekl Pýcha. Prouza pro ně nevidí věcný důvod

Nahrávám video

Nespokojení zemědělci protestovali v Praze třikrát během krátké doby. Příští týden by se pak mělo po jednáních s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) rozhodnout, zda budou v protestech dál pokračovat, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza se domnívá, že pro protesty není žádný věcný důvod a jde o nátlakovou politiku.

„Když se (s ministrem) nedohodneme, tak budou další protesty, to je velmi pravděpodobné,“ řekl Pýcha s tím, že čtvrteční protest pořádalo šest organizací. Upozornil například na krácení národních podpor pro zemědělce z pěti na dvě a půl miliardy korun i krácení dalších prostředků. Dodal, že zemědělci by se radši věnovali jarním pracím, ale když se nenajde shoda, tak budou v protestech pokračovat.

Zmínil rovněž negativní vliv nízkých cen komodit, vysoké inflace, či dopad společné evropské zemědělské a enviromentální politiky.

Dodal, že podle průzkumu, který Zemědělský svaz udělal, skončilo loni 29 procent zemědělců ve ztrátě a další to očekávají za letošní rok, protože nízké ceny komodit pokračují.

Požadavky zemědělců
Zdroj: ČT24

Prouza naopak pro protesty zemědělců nevidí žádný věcný důvod. „Je to nátlaková politika, snaha dostat další prémii.“

Za smysluplnější by považoval diskusi o podpoře českého venkova, což by se netýkalo jen zemědělství, ale například i drobných průmyslových služeb.

Protesty českých zemědělců zapadají do protestů zemědělců v mnoha zemích Evropy. Odehrávají se zejména proti klimatické politice Evropské unie či dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny.

Zemědělci si stěžují, že přísná pravidla a dodatečná byrokratická zátěž mají negativní dopady na jejich živobytí. Rovněž požadují, aby dovozy, například levného obilí z Ukrajiny, nebyly nekontrolované.

Do Evropské unie míří obilí z Ruska

Prouza v diskusním pořadu vyčetl Pýchovi, že ve svých veřejných a mediálních vystoupeních často zmiňuje právě ukrajinské obilí, a nikoliv například dovoz ruského obilí.

Pýcha se proti tomu ohradil s tím, že to byl právě jeho svaz, který upozornil ministra na ruský dovoz do EU. Informovali jej o tom kolegové z pobaltských zemí. „Vůbec jsme to netušili, protože ruské obilí nejde do Česka, ale do Pobaltí, Španělska, Itálie, Portugalska a dalších států.“

Zároveň se podivil nad tím, že je možné dovážet ruské obilí do Evropské unie. „Vůbec nechápeme, že v Evropské unii je ruské obilí, to nám přijde naprosto šílené. Běloruské obilí také,“ uvedl Pýcha.

Vysvětlil, že ukrajinské obilí často zmiňuje, protože má největší podíl na dovozech. Čeští zemědělci tak přicházejí o exportní trhy. „Máme sami velké zásoby obilí, potřebujeme ho vyvézt,“ řekl s tím, že Češi přicházejí o trhy například v Polsku, Německu či Rakousku. Naopak se sem nyní obilí dováží. „Dovážíme možná i ukrajinské obilí, které se dnes jmenuje polské.“

Pýcha dodal, že dvanáct procent evropské produkce se doveze jen z Ukrajiny. Nejen čeští zemědělci proto prosazují u tohoto dovozu zavedení kaucí. Evropská komise by pomohla Ukrajincům uhradit náklady s transportem jejich produkce přes Evropu do evropských přístavů. V okamžiku, kdy bude produkce naloděna na loď směrem z Evropy, tak by se jim kauce vrátila.

Ceny cukru pod dohledem antimonopolního úřadu

Prouza uvedl, že prioritou Česka by nemělo být, aby nějaká skupina výrazně vydělávala na omezeném trhu, ale na tom, aby tu bylo levnější jídlo.

Moderátor pořadu Václav Moravec však upozornil na únorovou zprávu antimonopolního úřadu. „Vyšetřovatelé Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při mapování výroby a trhu s cukrem zjistili podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích. Provedli proto čtyři místní šetření, získané materiály teprve vyhodnocují,“ řekl tehdy podle agentury ČTK místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.

Prouza k tomu uvedl, že zkoumání bude ještě dál pokračovat a že když přestal být v obchodech dřívější zájem o cukr, tak obchodní řetězce převedly zápornou marži na jiné produkty, které měly přitáhnout kupující do obchodů.

Dodal, že antimonopolní úřad by se měl spíše podívat na velké dominantní dodavatele. Konkrétně zmínil mléko, kde jsou podle něj dva, cukrovinky s jedním či kuřecí maso se dvěma. Úřad by se měl prý také podívat na cenotvorbu například u pšenice, kde cena klesá, zatímco cena dodavatelské mouky stagnuje.

Prouza se také domnívá, že dotace jsou u nás „provozní, projídané“ a nejdou do investiční podpory. „Ještě nikdy jsem neviděl dotační titul, který by vedl ke zlevnění potravin.“ A odvolal se na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pýcha naopak reagoval, že každá dotace do zemědělství zlevňuje cenu potravin a bez nich by byli zemědělci ztrátoví. „Pokud bychom zrušili dotace v ČR a potom sem pustili obilí z Ukrajiny a podobně, tak by to znamenalo konec českého zemědělství,“ doplnil. Zmínil také, že Evropská komise bude nyní sledovat ve speciálním režimu dovoz vajec, kuřecího masa a cukru z Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 12 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 15 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled