Příští týden se ukáže, zda budou protesty zemědělců pokračovat, řekl Pýcha. Prouza pro ně nevidí věcný důvod

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Martin Pýcha a Tomáš Prouza diskutovali v OVM o zemědělství
Zdroj: ČT24

Nespokojení zemědělci protestovali v Praze třikrát během krátké doby. Příští týden by se pak mělo po jednáních s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) rozhodnout, zda budou v protestech dál pokračovat, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza se domnívá, že pro protesty není žádný věcný důvod a jde o nátlakovou politiku.

„Když se (s ministrem) nedohodneme, tak budou další protesty, to je velmi pravděpodobné,“ řekl Pýcha s tím, že čtvrteční protest pořádalo šest organizací. Upozornil například na krácení národních podpor pro zemědělce z pěti na dvě a půl miliardy korun i krácení dalších prostředků. Dodal, že zemědělci by se radši věnovali jarním pracím, ale když se nenajde shoda, tak budou v protestech pokračovat.

Zmínil rovněž negativní vliv nízkých cen komodit, vysoké inflace, či dopad společné evropské zemědělské a enviromentální politiky.

Dodal, že podle průzkumu, který Zemědělský svaz udělal, skončilo loni 29 procent zemědělců ve ztrátě a další to očekávají za letošní rok, protože nízké ceny komodit pokračují.

Požadavky zemědělců
Zdroj: ČT24

Prouza naopak pro protesty zemědělců nevidí žádný věcný důvod. „Je to nátlaková politika, snaha dostat další prémii.“

Za smysluplnější by považoval diskusi o podpoře českého venkova, což by se netýkalo jen zemědělství, ale například i drobných průmyslových služeb.

Protesty českých zemědělců zapadají do protestů zemědělců v mnoha zemích Evropy. Odehrávají se zejména proti klimatické politice Evropské unie či dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny.

Zemědělci si stěžují, že přísná pravidla a dodatečná byrokratická zátěž mají negativní dopady na jejich živobytí. Rovněž požadují, aby dovozy, například levného obilí z Ukrajiny, nebyly nekontrolované.

Do Evropské unie míří obilí z Ruska

Prouza v diskusním pořadu vyčetl Pýchovi, že ve svých veřejných a mediálních vystoupeních často zmiňuje právě ukrajinské obilí, a nikoliv například dovoz ruského obilí.

Pýcha se proti tomu ohradil s tím, že to byl právě jeho svaz, který upozornil ministra na ruský dovoz do EU. Informovali jej o tom kolegové z pobaltských zemí. „Vůbec jsme to netušili, protože ruské obilí nejde do Česka, ale do Pobaltí, Španělska, Itálie, Portugalska a dalších států.“

Zároveň se podivil nad tím, že je možné dovážet ruské obilí do Evropské unie. „Vůbec nechápeme, že v Evropské unii je ruské obilí, to nám přijde naprosto šílené. Běloruské obilí také,“ uvedl Pýcha.

Vysvětlil, že ukrajinské obilí často zmiňuje, protože má největší podíl na dovozech. Čeští zemědělci tak přicházejí o exportní trhy. „Máme sami velké zásoby obilí, potřebujeme ho vyvézt,“ řekl s tím, že Češi přicházejí o trhy například v Polsku, Německu či Rakousku. Naopak se sem nyní obilí dováží. „Dovážíme možná i ukrajinské obilí, které se dnes jmenuje polské.“

Pýcha dodal, že dvanáct procent evropské produkce se doveze jen z Ukrajiny. Nejen čeští zemědělci proto prosazují u tohoto dovozu zavedení kaucí. Evropská komise by pomohla Ukrajincům uhradit náklady s transportem jejich produkce přes Evropu do evropských přístavů. V okamžiku, kdy bude produkce naloděna na loď směrem z Evropy, tak by se jim kauce vrátila.

Ceny cukru pod dohledem antimonopolního úřadu

Prouza uvedl, že prioritou Česka by nemělo být, aby nějaká skupina výrazně vydělávala na omezeném trhu, ale na tom, aby tu bylo levnější jídlo.

Moderátor pořadu Václav Moravec však upozornil na únorovou zprávu antimonopolního úřadu. „Vyšetřovatelé Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při mapování výroby a trhu s cukrem zjistili podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích. Provedli proto čtyři místní šetření, získané materiály teprve vyhodnocují,“ řekl tehdy podle agentury ČTK místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.

Prouza k tomu uvedl, že zkoumání bude ještě dál pokračovat a že když přestal být v obchodech dřívější zájem o cukr, tak obchodní řetězce převedly zápornou marži na jiné produkty, které měly přitáhnout kupující do obchodů.

Dodal, že antimonopolní úřad by se měl spíše podívat na velké dominantní dodavatele. Konkrétně zmínil mléko, kde jsou podle něj dva, cukrovinky s jedním či kuřecí maso se dvěma. Úřad by se měl prý také podívat na cenotvorbu například u pšenice, kde cena klesá, zatímco cena dodavatelské mouky stagnuje.

Prouza se také domnívá, že dotace jsou u nás „provozní, projídané“ a nejdou do investiční podpory. „Ještě nikdy jsem neviděl dotační titul, který by vedl ke zlevnění potravin.“ A odvolal se na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pýcha naopak reagoval, že každá dotace do zemědělství zlevňuje cenu potravin a bez nich by byli zemědělci ztrátoví. „Pokud bychom zrušili dotace v ČR a potom sem pustili obilí z Ukrajiny a podobně, tak by to znamenalo konec českého zemědělství,“ doplnil. Zmínil také, že Evropská komise bude nyní sledovat ve speciálním režimu dovoz vajec, kuřecího masa a cukru z Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 17 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...