Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
„Podnikli jsme velmi úspěšný útok na tři jaderné provozy v Íránu, včetně toho ve Fordo,“ napsal Trump na síti Truth Social krátce po 2:00 středoevropského času. Svůj příspěvek uzavřel slovy: „Teď je čas na mír“. Kromě provozu ve Fordo jde o komplex v Isfahánu a provoz v Natanzu. Objekty ve Fordo a v Natanzu sloužily k obohacování uranu.
Ve svém pozdějším projevu k americkému lidu sdělil, že se podařilo zastavit íránskou jadernou hrozbu. Zároveň varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery.
„Írán čeká buď mír, nebo tragédie,“ prohlásil Trump. „Pamatujte si, že zbývá mnoho cílů. A pokud mír nepřijde rychle, půjdeme po těchto cílech přesně, rychle a šikovně,“ řekl Trump v krátkém proslovu, během něhož za ním stál viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a šéf Pentagonu Pete Hegseth.
Později Trump Teheránu vzkázal, že „jakákoliv odplata ze strany Íránu proti Spojeným státům se setká s výrazně větší silou, než jaké jsme byli svědky teď“.
Hegseth později na ranním brífinku Pentagonu dodal, že Spojené státy zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou nyní v troskách. Operaci pojmenovanou Půlnoční kladivo (Midnight Hammer) označil za obrovský úspěch a zdůraznil, že svět by měl slova Trumpa poslouchat. Zároveň poznamenal, že Trump chce mír a Írán by měl tuto cestu zvolit.
Podle Rubia Spojené státy neplánují v tuto chvíli další operace proti Íránu, píše Reuters. Údery nevyloučil po případné íránské odvetě. Cílem amerických úderů podle něj není svržení íránského režimu.
Agentura AP zároveň informuje o tom, že v obavách z širšího regionálního konfliktu vyslala Trumpova administrativa jasný signál, že chce s Íránem obnovit diplomatické rozhovory. „Pojďme jednat napřímo,“ řekl podle AP Rubio při rozhovoru se stanicí CBS News.
Arakčí: Írán si vyhrazuje všechny možnosti obrany
„Tato agrese ukázala, že Amerika je hlavním faktorem, který stojí za nepřátelskými akcemi sionistického režimu proti Íránské islámské republice,“ řekl v reakci na údery íránský prezident Masúd Pezeškján s odkazem na Izrael a dodal, že USA zasáhly poté, co zaznamenaly „zjevnou neschopnost“ židovského státu.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí v reakci na údery uvedl, že Teherán si vyhrazuje všechny možnosti obrany. „Události z dnešního (nedělního) rána jsou pobuřující a budou mít trvalé následky,“ napsal Arakčí na síti X. Chování Spojených států označil za „nebezpečné a zločinné“.
„Na základě Charty OSN a jejích ustanovení umožňujících legitimní reakci si Írán vyhrazuje všechny možnosti k obraně své suverenity, zájmů a obyvatel,“ uvedl. Ministerstvo pak v prohlášení uvedlo, že Spojené státy „zradily diplomacii“ a „vstoupily do nebezpečné války proti Íránu“, napsala agentura AP.
Agentura AP během neděle uváděla, že se Arakčí chystá odcestovat do Moskvy, podle agentury AFP by se tam měl v pondělí setkat s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Moskva, která vede dobyvačnou válku na Ukrajině, útok USA odsoudila.
Předsedkyně exilové íránské Národní rady odporu se sídlem v Paříži Marjam Radžávíová v reakci na útoky vyzvala íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, aby odstoupil. „Chameneí musí nyní odejít. Íránský lid vítá konec války a touží po míru a svobodě,“ uvedla v prohlášení. „Chameneí je zodpovědný za nevlastenecký projekt, který kromě toho, že stál nespočet životů, stál íránský lid nejméně dva biliony dolarů – a nyní se vše rozplynulo v kouři,“ dodala.
Guterres: Nesmíme se vzdát míru
Generální tajemník OSN António Guterres varoval po nočním útoku Spojených států na íránská jaderná zařízení před beznadějným cyklem odvetných opatření. Na mimořádně schůzi Rady bezpečnosti OSN vyzval podle agentur k rozumu a ke zdrženlivosti.
„Lidé v regionu nemohou snášet další cyklus ničení,“ prohlásil Guterres v New Yorku. „A přesto nyní riskujeme, že se svezeme do krysí díry, v níž bude následovat jedna odveta za druhou,“ uvedl šéf OSN.
Namísto toho je třeba využít diplomacii, žádá Guterres. „Civilisté musí být pod ochranou. Musí být zaručena bezpečná námořní plavba,“ dodal. Organizace spojených národů je podle něj připravena kdykoli poskytnout podporu. „Vyzývám členy tohoto orgánu – a všechny členské státy OSN – aby jednali s rozumem, zdrženlivě a naléhavě. Nemůžeme – a nesmíme – se vzdát míru,“ zdůraznil generální tajemník.
Poděkování americkým vojákům i Izraeli
Trump v proslovu také poděkoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i americkým vojákům. Netanjahu ve vzkazu na síti X úder označil za historický. „Donald Trump a Spojené státy jednali s velkou silou,“ napsal.
Netanjahu v neděli večer podle agentur Reuters a AFP uvedl, že Izrael se díky rozhodnutí Trumpa bombardovat jaderná zařízení v Íránu přiblížil svému cíli, tedy ke zničení tamního jaderného programu a balistických raket. „Nenecháme se zatáhnout do opotřebovávací války, ale také neukončíme naši vojenskou kampaň v Íránu předčasně,“ prohlásil. Údery židovského státu podle něj skončí, až bude dosaženo cíle.
Trump o samotném útoku rozhodl bez souhlasu Kongresu. Izraelská média s odvoláním na izraelské činitele informovala, že Spojené státy tohoto svého spojence o plánu informovaly a útok s ním koordinovaly. Po jejich zahájení hovořil prezident s izraelským premiérem Netanjahuem, řekl agentuře AFP činitel v Bílém domě.
Íránský jaderný úřad podle státních médií brzy ráno středoevropského času uvedl, že neeviduje známky kontaminace a že lidem v okolí jaderných provozů nic nehrozí. Íránský parlament mezitím schválil uzavření Hormuzského průlivu, který je důležitou cestou pro dodávky ropy, píše Reuters.
USA k útoku na jaderná zařízení umístěná hluboko v podzemí použily hlubinné pumy GBU-57, které jsou podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejsilnějšími náložemi po jaderných zbraních. Jsou schopné proniknout až do hloubky 60 metrů skalního masivu. Ve vysílání ČT24 uvedl, že věrná kopie zařízení ve Fordo byla postavena v USA, kde byly pumy testovány.
Na útocích se podílely strategické „neviditelné“ bombardéry B-2, které jsou jako jediné schopné nést zmíněné bomby určené k likvidaci podzemních bunkrů, které byly pro izraelské letectvo nedosažitelné.
Trump přitom dříve avizoval, že se o případném zapojení USA rozhodne během dvou týdnů. Předtím se Washington snažil Teherán donutit k opuštění jaderného programu diplomatickým jednáním. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký tvrdí, že se nyní s napětím očekává íránská reakce na americké útoky. Pro ČT24 uvedl, že USA mají připravené plány pro případnou eskalaci. Nevznikají prý v Bílém domě, ale v Pentagonu.
„Z perské kultury vyplývá, že si nenechává zvenčí diktovat svoje myšlení. Obávám se, že se Írán nevzdá jaderného programu ani konfrontace v regionu,“ sdělil ve vysílání ČT24 politický geograf Libor Jelen.
Americká politická scéna reaguje různě
Jak bylo zmíněno, Trump útok nařídil, aniž by získal souhlas amerického Kongresu, není ale prvním prezidentem, kdo takto jednal bez souhlasu zákonodárců. „Když dnes večer (v neděli ráno) podnikáme kroky k tomu, aby se jaderná zbraň nedostala do íránských rukou, stojím po boku prezidenta Trumpa,“ uvedl lídr republikánské senátní většiny John Thune.
„Žádnému prezidentovi by nemělo být dovoleno jednostranně zatáhnout tuto zemi do něčeho tak závažného, jako je válka, na základě zmatených hrozeb a bez jakékoli strategie,“ uvedl lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. „Postavit se brutální teroristické kampani Íránu, jeho jaderným ambicím a regionální agresi vyžaduje sílu, odhodlání a strategickou jasnost,“ dodal.
Podle zdrojů televize CNN Trumpova administrativa o úderech v předstihu informovala nejvyšší republikánské zástupce v Kongresu, ale nikoliv demokraty, kteří se o útocích dozvěděli až po svržení bomb. Odráží to probíhající debatu o tom, zda má prezident pravomoc provádět takto závažné kroky bez souhlasu Sněmovny reprezentantů a Senátu.
„V americkém systému může vyhlásit válku pouze Kongres, prezident nemůže zavést zemi do války bez jeho souhlasu,“ sdělil ve vysílání ČT24 amerikanista Jiří Pondělíček. Reakce demokratů a republikánů na úder však nešly zcela po stranických liniích. Někteří nejvěrnější Trumpovi příznivci z takzvaného „MAGA“ hnutí úder podle Pondělíčka vnímají jako porušení slibu, že prezident nebude zatahovat USA do „nekonečných válek“ na Blízkém východě.
„Írán musel být usměrněný. S Amerikou si nikdo nemá zahrávat,“ zmínil v anketě mezi Američany republikánský volič Trent. Podle demokratické voličky Lily to vyvolá trable. „Nemyslím si, že si můžeme dovolit další válku. Tato země to nechce. Nepotřebujeme to. Je to špatné pro všechny zúčastněné,“ míní. „Írán působil problémy mnoho let. Měli spoustu příležitostí vyjednat nějakou formu mírové dohody. Po setkání s evropskými představiteli byla zřejmě poslední šance, kdy se mohli nepřímo domluvit s Američany. Odmítli to, protože nejdřív chtěli, aby Izrael přestal jako první s nálety. Jak řekl Trump, to by byl velmi silný požadavek. Je to smutná věc, ale doufám, že to zastaví Írán, aby nezískal jadernou zbraň,“ zhodnotil nezávislý volič Shawn.
Na íránské jaderné provozy útočí židovský stát od 13. června. Zasáhl již přední vojenské činitele, jaderné vědce, místa spojená s obranou nebo ropná pole. Jeruzalém útoky odůvodnil snahou zastavit vývoj íránské jaderné zbraně.
Teherán sice tvrdí, že jeho jaderné aktivity mají civilní charakter, uran ale obohacoval již nad šedesát procent, což je procento, které podle expertů nelze použít na nic jiného než na vojenské účely. V posledních dnech Írán v odvetě podniká dronové a raketové útoky proti Izraeli.
