David Borek

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Přes třicet tisíc Palestinců ze Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků.

Jako první na světě spustili Izraelci systém, který zachraňuje vysychající sladkovodní jezero. V tomto případě Galilejské jezero plní mořskou vodou, kterou ve speciálních zařízeních zbaví soli. Takto upravená voda proudí z pobřeží až na místo desítky kilometrů dlouhým potrubím. Záchrana by to mohla být pro mnoho přímořských států, které bojují s vysychajícími řekami a přehradními nádržemi.

Izraelská armáda od úterý zabila v Pásmu Gazy nejméně 101 Palestinců včetně 35 dětí. S odkazem na civilní obranu v Gaze to uvedla agentura AFP. Podle izraelské armády nicméně příměří stále platí. Ve středu ale také oznámila, že podnikla cílený úder v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy a že terčem byl sklad zbraní.

Spojené státy začaly nad Pásmem Gazy používat drony, které monitorují dodržování příměří mezi Izraelem a Hamásem. Klid zbraní v Gaze je podle Washingtonu předstupněm širšího regionálního míru. To by se mělo týkat i Západního břehu, kde zůstává hluboký rozkol mezi Araby a Židy. Skoro tři pětiny tamních Palestinců označují útok Hamásu na Izrael za správný.

Týden od začátku příměří v Pásmu Gazy přetrvávají spory o předávání těl mrtvých Izraelců teroristickým hnutím Hamás. To propustilo všechna živá rukojmí a Izrael zase stovky palestinských vězňů. Jsou mezi nimi vrazi a teroristi, které teď v Gaze a na Západním břehu oslavují. Izraelská veřejnost to přijímá se smíšenými pocity. Někteří se obávají, že mezi Palestinci se zafixuje rovnice, že vraždění a únosy Izraelců z předloňského 7. října se vyplatily. Jiní zastávají názor, že izraelská rukojmí měla být propuštěna za každou cenu.

Izraelská armáda v úterý večer převzala od Červeného kříže pozůstatky, které by mohly patřit čtyřem izraelským rukojmím. Píší to tamní média. Červený kříž předtím převzal od teroristického hnutí Hamás rakve ve městě Gaza. Stalo se tak v rámci dohody, podle které by Hamás měl předat do Izraele všechna mrtvá rukojmí, což ale zatím neučinil.

Propouštění izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy začne v pondělí brzy ráno. Všech dvacet živých rukojmí by mělo být propuštěno najednou. Oznámila to v neděli podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády. Nejmenovaný vysoký činitel Hamásu řekl, že rukojmí budou propuštěna ve třech lokacích. Předána by měla být Červenému kříži a poté na hranici Izraeli. Jeho premiér Benjamin Netanjahu večer uvedl, že Izrael dosáhl „obrovských vítězství“, ale boj ještě neskončil. Prezident USA Donald Trump následně prohlásil, že válka v Gaze skončila.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Na jih Pásma Gazy se kvůli bojům přesouvá malá klinika, na jejíž provoz přispívá Charita Česká republika a český stát. Za peníze z české pomoci se nakupují léky a platí se personál i energie. Poblíž této nemocnice zůstává většina ze zhruba šesti set palestinských křesťanů, kteří v jinak muslimské Gaze bydlí.

Ve stínu války v Pásmu Gazy zůstává konflikt na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Od ledna setrvává izraelská armáda přímo v palestinském městě Džanín, kde obsadila a vysídlila tamní uprchlický tábor. Aktivita radikálů klesla, desetitisíce civilistů ale ztratily domov. Džanín je teď rozděleným městem. Sílící omezení dopadají i na další obyvatele palestinských území.

Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k ní podněcovali, uvedla podle agentury AFP nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území ve zprávě. Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron ji označil podle agentury Reuters za skandální a nepravdivou. Zprávu podle AFP kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň vyzvalo k okamžitému zrušení komise.

Z Jeruzaléma zní varování, že pokud některé západní vlády uznají Stát Palestina, může Izrael zabrat osady na Západním břehu Jordánu, který už nyní v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Právě na Západní břeh si přitom kompletně dělají nárok Palestinci. Případná anexe navíc ohrožuje diplomatické styky s umírněnými arabskými státy. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu proto téma na poslední chvíli vyřadil z porady politických a vojenských špiček. Část kabinetu i veřejnosti ale na záměru trvá.

Izrael už po generace láká archeology, na některých lokalitách se provádějí vykopávky už desítky let. O to větší vzácnost je být na počátku bádání na dosud neprozkoumaném místě. Přesně to nyní zažívá mezinárodní skupina archeologů, a to včetně těch českých, na pahorku Tel Eder v jižním Izraeli.

V Pásmu Gazy panuje hladomor, akutním hladem tam podle OSN trpí půl milionu lidí. Na podvyživených dětech se projevují zdravotní problémy. Jídlo je složité sehnat, řada lidí si ho ani nemůže dovolit, a je tak závislá na humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že jí do enklávy dodává dostatek, takové informace je však kvůli absenci přístupu mezinárodních médií do válkou zpustošené Gazy složité ověřit. Veřejnoprávní média Evropské vysílací unie, jejímž členem je i ČT, se proto spojila s palestinskými kolegy, aby přinesla svědectví přímo z místa.

Vedle arabsko-izraelského konfliktu sužuje Blízký východ i dlouhé období sucha. Poslední zima totiž místo vytoužených srážek přinesla jen prohloubení krize. Kritický nedostatek vláhy zasáhl všechny země regionu. Výrazně se projevil například na syrsko-izraelském pomezí Golanských výšin, kde přitom díky horské poloze panuje klima podobné tomu ve střední Evropě. Obyvatelé Izraelem okupovaných Golan jsou přitom závislí na místních zdrojích vody, protože nejsou napojeni na izraelský vodovodní systém.

Izraelská armáda nyní působí v okrajových částech města Gazy, které se chystá obsadit. Uvedl to podle izraelských médií náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir. Podle agentur armáda také začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící v Gaze, aby se přichystaly na evakuaci mimo město. Evakuaci ale odmítá ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmí a o ukončení války.

Izraelská policie kvůli narušování veřejného pořádku pozatýkala na různých místech země více než třicet lidí, kteří se účastnili nedělních demonstrací, informuje web Times of Israel (ToI). Statisíce lidí se napříč židovským státem zúčastnily protestů a demonstrací za ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění zbylých asi dvaceti rukojmí, která po útoku z října 2023 unesli teroristé z Hamásu.

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza v Pásmu Gazy zabil pět novinářů katarské televize al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, tvrdí televize. Dřívější informace zmiňovaly smrt Šarífa a jednoho dalšího pracovníka al-Džazíry.

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.