Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.

Evropská unie odmítá trest smrti za všech okolností, uvedl její mluvčí Anouar El Anouni. Zároveň vyzval židovský stát, aby dodržoval mezinárodní právo. Zákon vyvolal obavy, že bude uplatňován výhradně vůči Palestincům.

„Jde o jasný krok zpět,“ uvedl mluvčí na pravidelné tiskové konferenci Evropské komise. „Vyzýváme Izrael, aby se držel své dosavadní principiální pozice, svých závazků podle mezinárodního práva a svého závazku k demokratickým principům,“ dodal. Odmítl ale spekulovat, jaké kroky by Evropská komise mohla v reakci na rozhodnutí Izraele přijmout.

Návrh zákona, který parlament schválil v pondělí, nařizuje izraelským soudům udělit doživotí nebo trest smrti těm, kteří zavraždí izraelského občana či rezidenta „s cílem popřít stát Izrael“. Návrh počítá s přísnějším režimem v případě odsouzených za terorismus ze strany vojenských soudů. Pod ně spadají Palestinci žijící na okupovaném Západním břehu Jordánu, proti kterým je zákon podle médií a agentur především namířen.

Doživotí budou moci soudy udělit jen za zvláštních okolností. Zákon také zavádí trest smrti za teroristické činy. Trest smrti lze nyní v Izraeli vynést pouze za zločiny proti lidskosti či velezradu. Nový zákon kritizovala izraelská opozice či lidskoprávní organizace.

Zákon, který prosazovaly krajně pravicové strany, silně kritizovaly lidskoprávní skupiny, evropské země i část izraelské politické scény. Podle agentur se očekává, že se zákon dostane k nejvyššímu soudu, aby jej přezkoumal.

Německo lituje

Německá vláda lituje rozhodnutí izraelského parlamentu, který v pondělí schválil zákon o trestu smrti. Obává se, že norma dopadne výhradně na Palestince žijící na palestinských územích. V tiskové zprávě to v úterý uvedl mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius.

Německá vláda v úterý zdůraznila, že principiálně odmítá trest smrti. „Spolková vláda má navíc obavy, že takový zákon bude zřejmě užíván výhradně v případě Palestinců na palestinských územích. Proto lituje rozhodnutí Knesetu a nemůže ho schvalovat,“ dodal Kornelius.

Španělsko hovoří o kroku k apartheidu

Španělský premiér Pedro Sánchez kritizoval přijatý zákon a označil ho za další krok k apartheidu v Izraeli. „Španělská vláda odsuzuje trest smrti (namířený) proti Palestincům, který schválil izraelský parlament. Jde o asymetrické opatření, které se nebude týkat Izraelců, kteří se dopustili stejných činů. Stejný zločin, různý trest. To není spravedlnost. To je další krok k apartheidu. Svět nemůže mlčet,“ napsal Sánchez.

Také ministři zahraničí Německa, Francie, Itálie či Británie v pondělí uvedli, že zákon je diskriminační a podkopává principy demokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba dostala první zahraniční ropu od ledna, na ostrově přistál ruský tanker

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.
Právě teď

Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.
13:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 36 mminutami

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 1 hhodinou

Itálie nepovolila americkým letadlům přistát na Sicílii

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
před 2 hhodinami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 2 hhodinami
Načítání...