Kneset

Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA nepostradatelná. Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini situaci považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.

Izraelský nejvyšší soud se začal zaobírat spornou vládní novelou, která omezuje jeho pravomoci. Věcí se vůbec poprvé v historii zabývá celý patnáctičlenný senát. Parlament schválil zákon z pera konzervativní vlády premiéra Benjamina Netanjahua v červenci. Proti reformě už přes osm měsíců každý týden demonstrují v ulicích tisíce Izraelců. Podle agentury Reuters lze očekávat, že nejvyšší soud ve věci rozhodne až za několik týdnů či měsíců.  Pokud by označil zákon za nelegální, v zemi by hrozila ústavní a politická krize.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Izraelský parlament schválil klíčový bod kritizované justiční reformy, jenž omezí pravomoce nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Po hlasování na mnoha místech v zemi propukly protesty. Bílý dům označil schválení části soudní reformy za nešťastné. Palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že Izraelci nyní platí za mlčení ohledně zločinů proti Palestincům.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Soudní reforma v Izraeli, která vyvolává velké kontroverze, míří po odkladu do parlamentu. Její zastánci chtějí odebrat nejvyššímu soudu možnost rušit některá rozhodnutí vlády. Podle nich by nevolení soudci neměli mít možnost rušit rozhodnutí volených politiků. Odpůrci reformy to ale označují za první krok k rozkladu izraelské demokracie, protože by tím v zemi bez ústavy zmizelo poslední omezení pro vládní většinu a ta by si tak mohla dělat, co chce. Na úterý plánují masivní demonstrace.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se dál stupňuje. Palestinské úřady obvinily židovské osadníky ze žhářského útoku na rodinný dům v okupovaném Západním břehu. Podle izraelské policie neštěstí způsobil elektrický zkrat. Izraelci zase pátrají po radikálních Palestincích, kteří postřelili dva izraelské vojáky. Ke klidu nepřispěl ani izraelský parlament, který zrušil rozhodnutí o vystěhování čtyř židovských osad včetně Chomeše, která bývala izolovanou izraelskou osadou obklopenou na všech stranách palestinskými sídly. Vláda po kritice ze strany Palestinců, EU i USA tvrdí, že se Židé zpět stěhovat nebudou.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Protestu proti plánu izraelské vlády prosadit soudní reformu kritizovanou jako nedemokratickou se v pondělí v Jeruzalémě podle organizátorů účastnilo asi 100 tisíc lidí, podle nezávislých odhadů činil počet účastníků demonstrace u sídla parlamentu 70 tisíc až 80 tisíc lidí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel. Menší protesty od rána pokračovaly také v dalších izraelských městech; v Tel Avivu demonstranti krátce zablokovali hlavní vjezd na letiště. Ve výboru izraelského parlamentu, který příslušné reformy projednával, se mezitím podle agentury Reuters strhla hádka mezi poslanci.

Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Vládu při čtvrtečním hlasování podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový Netanjahuův kabinet je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země. Netanjahuovi blahopřáli mimo jiné prezident USA Joe Biden a ruský vládce Vladimir Putin.

Izraelský prezident Jicchak Herzog podle očekávání pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, jehož pravicová strana Likud vyhrála minulý týden volby. Prezident během ceremonie zmínil, že Netanjahu čelí stíhání za korupci, podle něj ale zákon nezakazuje, aby se kvůli tomu politik mohl po devatenácti měsících vrátit do křesla šéfa kabinetu.

V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.

Izraelský parlament bude rozpuštěn. Předčasné volby se uskuteční 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid. Funkce se má ujmout o půlnoci tamního času. S dosavadním premiérem Naftalim Bennettem si už ale úřad předali. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté.

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Ukrajina obdrží během několika dnů novou dodávku amerických zbraní, včetně protitankových raket Javelin a protileteckých Stinger, řekl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Austrálie zase zpřísňuje sankce vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ke Knesetu vznášel otázky, proč Izrael nezavedl silné postihy proti Moskvě a neposkytl Kyjevu zbraně. Britský premiér Boris Johnson v telefonátu Zelenskému slíbil, že Británie navýší vojenskou, ekonomickou a diplomatickou pomoc.

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.