Kneset

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.

Izraelský parlament schválil zákon, který zavádí trest smrti jako hlavní postih pro Palestince odsouzené za terorismus. Zákon, který prosazovaly krajně pravicové strany, silně kritizovaly lidskoprávní skupiny, evropské země i část izraelské politické scény. Podle agentur se očekává, že se legislativa dostane k nejvyššímu soudu, aby ji přezkoumal.

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí večer středoevropského času po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem do Izraele varoval, že hlasování tamního parlamentu o návrzích zákonů rozšiřujících svrchovanost na Západním břehu by mohlo ohrozit příměří v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AFP. Křehké příměří platí od 10. října a podle médií už bylo několikrát porušeno.

Dohoda o příměří mezi židovským státem a Hamásem a propuštění rukojmí je začátek blížícího se „zlatého věku Izraele a Blízkého východu“. Americký prezident Donald Trump to uvedl v izraelském parlamentu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mu poděkoval za podporu a uvedl, že je oddán mírovému plánu. Lídr izraelské opozice Jair Lapid uvedl, že Trump zachránil miliony lidí před válkou a dokázal nemyslitelné.

Izraelská ultraortodoxní strana Šas se rozhodla odejít z vlády premiéra Benjamina Netanjahua, píše agentura Reuters. Podle ní však v parlamentní koalici zůstává, kabinet si tak ve 120členném Knesetu drží nejtěsnější většinu. V úterý opuštění vlády oznámila ultraortodoxní strana Jednotný judaismus tóry, která se ovšem stáhla i z koalice. Důvodem jsou pro obě uskupení dlouhodobé spory o výjimkách z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol.

Jedna z izraelských ultraortodoxních stran opouští vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Sjednocený judaismus Tóry oznámil, že odchází z koalice kvůli dlouhodobému sporu o výjimky z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol, informovala agentura Reuters. Kabinetu tak podle všeho v Knesetu zbyde ta nejtěsnější většina.

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA nepostradatelná. Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini situaci považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.

Izraelský nejvyšší soud se začal zaobírat spornou vládní novelou, která omezuje jeho pravomoci. Věcí se vůbec poprvé v historii zabývá celý patnáctičlenný senát. Parlament schválil zákon z pera konzervativní vlády premiéra Benjamina Netanjahua v červenci. Proti reformě už přes osm měsíců každý týden demonstrují v ulicích tisíce Izraelců. Podle agentury Reuters lze očekávat, že nejvyšší soud ve věci rozhodne až za několik týdnů či měsíců.  Pokud by označil zákon za nelegální, v zemi by hrozila ústavní a politická krize.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Izraelský parlament schválil klíčový bod kritizované justiční reformy, jenž omezí pravomoce nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců, proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Po hlasování na mnoha místech v zemi propukly protesty. Bílý dům označil schválení části soudní reformy za nešťastné. Palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že Izraelci nyní platí za mlčení ohledně zločinů proti Palestincům.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Soudní reforma v Izraeli, která vyvolává velké kontroverze, míří po odkladu do parlamentu. Její zastánci chtějí odebrat nejvyššímu soudu možnost rušit některá rozhodnutí vlády. Podle nich by nevolení soudci neměli mít možnost rušit rozhodnutí volených politiků. Odpůrci reformy to ale označují za první krok k rozkladu izraelské demokracie, protože by tím v zemi bez ústavy zmizelo poslední omezení pro vládní většinu a ta by si tak mohla dělat, co chce. Na úterý plánují masivní demonstrace.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se dál stupňuje. Palestinské úřady obvinily židovské osadníky ze žhářského útoku na rodinný dům v okupovaném Západním břehu. Podle izraelské policie neštěstí způsobil elektrický zkrat. Izraelci zase pátrají po radikálních Palestincích, kteří postřelili dva izraelské vojáky. Ke klidu nepřispěl ani izraelský parlament, který zrušil rozhodnutí o vystěhování čtyř židovských osad včetně Chomeše, která bývala izolovanou izraelskou osadou obklopenou na všech stranách palestinskými sídly. Vláda po kritice ze strany Palestinců, EU i USA tvrdí, že se Židé zpět stěhovat nebudou.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.