Izraelská armáda zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Sinvára, řekl Netanjahu

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.

„Zlikvidovali jsme Muhammada Dejfa, (Ismáíla) Haníju, Jahjá Sinvára a Mohammada Sinvára,“ pronesl ve středu Netanjahu na půdě Knesetu, čímž potvrdil zabití Mohammada Sinvára. Teroristické hnutí Hamás smrt svého vůdce zatím nepotvrdilo.

Zpravodaj ČT David Borek uvedl, že izraelský ministerský předseda potvrdil zabití během „mimořádné schůze“, když „rekapituloval úspěchy své vlády“. Netanjahu poslancům sdělil, že „zabití Mohammada Sinvára a jeho významnějšího bratra bylo dosaženo navzdory opozici, která od jara loňského roku prosazovala názor, že Jeruzalém by měl co nejdříve uzavřít příměří,“ popsal dále blízkovýchodní zpravodaj. Dodal, že armáda židovského státu zabití dosud oficiálně nepotvrdila.

Nahrávám video

Dřívější spekulace

O zabití Mohammada Sinvára se přitom spekulovalo již dříve. Před dvěma týdny totiž izraelská armáda uvedla, že 13. května provedla rozsáhlé údery na nemocnici v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy s cílem zabít Mohammada Sinvára. Tehdy oznámila, že se snaží zjistit, zda byl Sinvár při této akci skutečně zlikvidován. Tyto útoky si tehdy vyžádaly životy tří desítek lidí.

Mohammad Sinvár se stal faktickým vůdcem teroristického hnutí loni v říjnu poté, co izraelské jednotky zabily jeho staršího bratra Jahjáa Sinvára.

Fotografie z videa zveřejněného izraelskou armádou 17. prosince 2023. Podle Izraele je na fotografii vpravo zachycen Mohammad Sinvár, jak cestuje autem nedaleko hranice mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Zdroj: Israel Defense Forces/Reuters

Jahja Sinvár byl strůjcem teroristického útoku na Izrael v říjnu 2023, který odstartoval aktuální válku mezi Hamásem a Židovským státem. Do čela Hamásu byl jmenován poté, co Izrael zabil jeho předchůdce Ismáíla Haníju v Íránu.

Během útoku 7. října 2023 členové hnutí Hamás zabili na jihu Izraele na 1200 lidí, převážně civilistů a dalších 251 unesli jako rukojmí. Odvetná ofenziva Jeruzalému v Gaze si od té doby podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala životy více než 54 tisíc Palestinců, většinou rovněž civilistů. Informace nelze nezávisle ověřit.

Nahrávám video

Rozsáhlé oblasti hustě zalidněného a zastavěného území o rozloze menší než Praha izraelské bombardování zdevastovalo a asi 90 procent z jeho 2,3 milionu obyvatel vyhnalo z domovů, drtivou většinu opakovaně.

Válka v Pásmu Gazy způsobila také hlubokou humanitární krizi, kterou dále zhoršila izraelská téměř tříměsíční blokáda dodávek veškeré pomoci civilistům včetně potravin. Izraelská vláda pokračování ofenzivy, kterou obnovila v polovině března po dvouměsíčním příměří, zdůvodnila tím, že jen vojenský nátlak na teroristické hnutí může přimět jeho členy, aby předali Izraeli zbývajících téměř šest desítek rukojmí; většina je zřejmě už mrtvá.

Netanjahu dlouhodobě označuje za hlavní cíl ofenzivy zničení Hamásu, který podle mnoha Izraelců upřednostňuje před záchranou rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 3 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 6 hhodinami
Načítání...