Palestinské teroristické hnutí Hamás potvrdilo smrt svého vůdce Jahjáa Sinvára. Jeho zástupce pro Pásmo Gazy a hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá uvedl, že byl zabit v boji. Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je smrt vůdce pro Hamás psychologickou ranou, hnutí ale oslabují hlavně efektivní izraelské útoky. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý si myslí, že Sinvárova smrt je šancí, jak zastavit válku a osvobodit rukojmí.
Hamás potvrdil smrt svého vůdce Sinvára
7 minut
Události: Smrt vůdce Hamásu
„Truchlíme nad smrtí velkého vůdce, bratra a mučedníka Jahjáa Sinvára,“ prohlásil Hajjá ve videu, které odvysílala stanice Al-Džazíra. Současně řekl, že Sinvárova smrt hnutí jen posílí a to bude pokračovat v úsilí za naplnění ambicí palestinského lidu.
„Tito zajatci se k vám nevrátí, dokud neskončí agrese proti našemu lidu v Gaze a dokud se (Izrael) zcela nestáhne z tohoto území,“ řekl taky Hajjá s odkazem na zhruba stovku zbývajících rukojmí, která organizace unesla při loňském teroristickém útoku a dosud zadržuje na území Pásma Gazy. Návrat rukojmí podmínil také propuštěním palestinských vězňů z izraelských věznic.
Jeruzalém konflikt bezprostředně po smrti šéfa Hamásu ukončit nechce s tím, že pokračuje hon na Sinvárova bratra a vojenské velitele teroristické skupiny. „Nejde o konec války v Gaze, je to ale začátek konce. Pro obyvatele Gazy mám jednoduchou zprávu: Válka může skončit zítra. Skončí, jakmile se Hamás vzdá a propustí naše rukojmí,“ zdůraznil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Podle izraelských médií Netanjahu svolá na pátek zvláštní bezpečnostní schůzku za účasti ministrů i zástupců bezpečnostních služeb, která se bude pravděpodobně zabývat dalším vývojem po smrti Sinvára a možností dosažení dohody o propuštění unesených Izraelců.
„Je to určitě politický a symbolický úspěch pro kabinet Benjamina Netanjahua, pro který byl loňský sedmý říjen podkopáním jejich sebepropagace jako těch jediných, kteří dokáží zajistit bezpečnost Izraele,“ podotkl Oldřich Bureš z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle experta ale strategický význam zatím není úplně zřejmý, protože nejsou jasné dlouhodobé cíle Izraele v Gaze ani reakce Hamásu.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna Hamás už zdaleka není tak silný, jako byl loni 7. října, kdy spustil útok na židovský stát. „Izraelská armáda po vojenské stránce bojovou sílu Hamásu do značné míry už eliminovala. Je to ale velká psychologická rána. Sinvár se ukrýval, nemohl být efektivním velitelem, Hamás dokáže fungovat i bez něj, ale funguje čím dál hůře, protože izraelská armáda vojenské kapacity Hamásu efektivně ničí,“ podotkl expert.
GALERIE
Izraelská armáda zabila vůdce Hamásu
Snížená bojeschopnost Hamásu
Zničena nebo poničena byla během roku výrazná nadpoloviční většina vojenských kapacit této teroristické organizace, odhaduje Foltýn. Bojová efektivita Hamásu se snižuje, i když se hnutí snaží o obnovu, upozornil expert s tím, že eliminováno bylo na 18 tisíc bojovníků Hamásu.
Jde zároveň o psychologickou vzpruhu pro občany a vedení židovského státu, likvidace Sinvára je srovnatelná se zabitím šéfa al-Káidy Usámy bin Ládina, míní Foltýn. „Hamás nemohl dlouhodobě vzdorovat izraelské armádě, takže se dlouhodobě snaží o úspěch na poli informačně-psychologickém a na poli mezinárodních vztahů,“ podotkl expert s tím, že za civilní oběti v Gaze je morálně odpovědný Hamás a Sinvár, který kdyby nenaplánoval masakr ze 7. října, k operaci v Gaze by nedošlo.
„Hamás toho (velkého počtu civilních obětí) ale velmi dobře využíval mediálními a psychologickými operacemi, kdy se snaží své zločinné operace, ať už unášení rukojmí, nebo zavlečení vlastní populace do konfliktu, házet na Izrael, po téhle rovině dodnes neúspěšný není. Je to jediný způsob, jak může dosáhnout alespoň části svých cílů,“ soudí Foltýn.
O oslabení palestinské skupiny mluví i další znalci poměrů. „V tuhle chvíli byla vojenská síla Hamásu v Pásmu Gazy značným způsobem podlomena. Hamás tam již není kompaktní vojenskou silou. Nadále ale funguje, existuje a má kontrolu nad civilní populací, což mu umožňuje profitovat z humanitární pomoci, která do Pásma Gazy proudí, získávat finanční prostředky a udržovat civilní obyvatelstvo v jisté míře závislosti,“ upozornil zástupce velvyslankyně České republiky v Izraeli Cyril Bumbálek.
Dalším cílem Jeruzaléma by podle Bumbálka mohlo být právě zbavit Hamás administrativní kontroly nad enklávou. Smrt Sinvára může také otevřít cestu k jednáním o propuštění rukojmí, myslí si diplomat.
Velvyslankyně Česka v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová míní, že pravděpodobnost, že Izrael ví, kde se možná rukojmí nacházejí, je docela vysoká. „Otázka je, jestli ví, jak se k nim dostat rychle a překvapujícím způsobem, aby je ti, co je hlídají, nestihli v mezičase zabít nebo dopravit někam jinam,“ zamyslela se. Předpokládá, že židovský stát se nyní bude intenzivně zabývat tím, jak odvlečené lidi osvobodit a s kým jednat o případné dohodě.
Osud rukojmí
Někteří analytici, které citoval deník The National, vycházející ve Spojených arabských emirátech, mají též obavy o osud desítek rukojmí stále držených ozbrojenci v Gaze. „Pokud by Izrael chtěl nyní dohodu (o příměří a propuštění rukojmí), má to po Sinvárově smrti snazší, Netanjahu může vyhlásit vítězství, dojednat dohodu a ukončit válku,“ řekl deníku Gershon Baskin, který se podílel jako člen izraelského týmu na dřívějších jednáních s Hamásem.
Baskin má největší obavy o osud rukojmí. Zabití Sinvára může vést k tomu, že je palestinští ozbrojenci všechny zabijí, nebo jednotlivé skupiny mohou vyjednávat separátní dohody.
3 minuty
Horizont ČT24: Václav Černohorský k situaci v Gaze po zabití velitele Hamásu
Také bývalý velvyslanec Izraele v USA Itamar Rabinovich deníku The New York Times řekl, že pokud by Netanjahu opravdu chtěl ukončit válku, má k tomu nyní výhodnou vyjednávací pozici. Využít tuto příležitost by měly i Spojené státy k tlaku na Netanjahua. Pokud ji propásnou a válku neukončí teď, mohou se boje ještě rozšířit, míní Yousef Munayyer z arabského střediska ve Washingtonu.
„Rukojmí, která hnutí Hamás drží, jsou esem, vyjednávací pákou a otázka je, proč a jestli by se jich (ozbrojenci) zbavovali dobrovolně, skládali zbraně, proč by za jejich propuštění od Izraele neměli chtít nějaké ústupky. Zásadní otázka také je, jestli se i po smrti Sinvára něco na tomto mění,“ sdělil zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Načítání...
Šance pro zastavení války
Smrt lídra Hamás ještě více zatlačí do defenzivy, myslí si i bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Otázkou podle něj zůstává, zda měl Sinvár určeného nástupce, který by byl schopen „zdevastovanou organizaci“ dál řídit. „V následujících dnech to bude určitě situace, která bude šancí pro zastavení války, pro obnovení vyjednávání a vysvobození zbytku rukojmí,“ míní Šedivý.
Je ale skeptický k tomu, že by se všichni bojovníci Hamásu nyní vzdali a ukončili boje. Pořád tam bude skupina lidí, kteří budou chtít válčit do posledního okamžiku. Myslím, že intenzita (izraelské operace v Pásmu Gazy) se ale sníží,“ prohlásil Šedivý.
„Prozatím se nikdo nevzdává, ty boje pokračují,“ potvrdil z místa poblíž hranice Izraele s Gazou Černohorský s tím, že z enklávy se ozývají výbuchy i palba z ručních zbraní.
Nástupce Sinvára
O vážné ráně zasazené Hamásu zabitím Sinvára mluví specialista BBC na Blízký východ Jeremy Bowen či analytici oslovení deníkem The New York Times (NYT). „Sinvár byl mimořádně významným mužem v hnutí (Hamás),“ řekl listu palestinský analytik Fuád Chuffás. Experti však poukazují na to, že Izrael již zabil řadu vůdců Hamásu, ale palestinská organizace se kvůli tomu nezhroutila.
Podle deníku NYT by „logickým nástupcem“ v čele hnutí byl právě jeho hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá, který žije v Kataru. Mimo Pásmo Gazy se zdržují i další dva často citovaní možní nástupci, a to místopředseda politického křídla Músá abú Marzúk, který žil několik let ve Spojených státech, či někdejší šéf Hamásu Chalíd Mišál. Jako o možném nástupci se podle stanice CNN spekuluje i o bratrovi zabitého šéfa Hamásu Muhammadovi Sinvárovi. O jeho osudu ale nejsou spolehlivé informace.
Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že nový šéf Hamásu nebude sídlit v Gaze. Kvůli probíhající válce by však politické vedení hnutí, které se nachází v Kataru, mohlo mít problémy s komunikací se skupinami v Pásmu, kde by tak mohla dále posílit váha ozbrojeného křídla organizace. S ním má podle zdroje agentury Reuters dobré vztahy právě Hajjá, který měl blízko k Sinvárovi i k jeho předchůdci Ismáílovi Haníjovi.
Teherán mluví o mučedníkovi
Spojenci Hamásu zabití Sinvára odsoudili. „Když muslimové vzhlédnou k mučedníkovi Sinvárovi stojícímu na bitevním poli – v bojovém oděvu a venku v otevřeném prostoru, v žádném úkrytu, čelícímu nepříteli – duch odporu bude posílen. Stane se vzorem pro mladé a děti, kteří budou pokračovat v jeho cestě k osvobození Palestiny,“ uvedlo íránské zastoupení.
Jako protiklad Sinvára označilo zastoupení někdejšího iráckého diktátora Saddáma Husajna, když připomnělo okolnosti jeho dopadení Američany v roce 2003. „Prosil, aby ho nezabíjeli, ačkoli byl ozbrojen,“ poznamenalo íránské zastoupení s tím, že Husajna američtí vojáci „vytáhli z podzemní díry a s rozcuchanými vlasy“.
Sinvár, který podle Izraele naplánoval teroristický útok z loňského 7. října, při kterém zemřelo na 1200 lidí a dalších 250 bylo uneseno, byl od srpna šéfem celého Hamásu. Izraelští vojáci ho zlikvidovali náhodou v Rafahu. Podle armády se patrně pohyboval v oblasti pomocí sítě podzemních tunelů a přemísťoval se z domu do domu. Ve snaze uniknout stahující se smyčce izraelského prohledávání oblasti se zřejmě pokoušel přesunout do severní části enklávy.
Výzvy ke klidu zbraní
Západ bere zprávu o zabití šéfa Hamásu s povděkem. „Sinvár byl vůdcem teroristické organizace Hamás a byl strůjcem útoku loňského sedmého října, při kterém došlo k zabíjení, masakrům, znásilňování a únosům. Jeho smrt je významným oslabením Hamásu,“ míní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena je nicméně čas jít dál. „Pokročit směrem k příměří v Gaze a ujistit se, že se posouváme směrem, kterým budeme schopni zlepšit situaci pro celý svět. Je čas, aby tato válka skončila a rukojmí se vrátila domů,“ zdůraznil šéf Bílého domu.
Hizballáh ohlásil novou fázi bojů
Libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které už rok ostřeluje židovský stát v solidaritě s Hamásem, v pátek oznámilo přechod do nové a zintenzivněné fáze střetů s Izraelem. Na vojáky hodlá útočit přesně naváděnými střelami.
Šíitské hnutí rovněž podle agentury Reuters v prohlášení uvedlo, že izraelská armáda od počátku pozemní operace na jihu Libanonu přišla o 55 vojáků a dalších více než 500 utrpělo zranění. Podle AFP zatím přišlo v Libanonu o život 19 izraelských vojáků. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Izrael vzdušné údery proti pozicím Hizballáhu prudce zesílil 23. září s cílem zničit jeho infrastrukturu na území Libanonu; terčem útoků se stali i členové nejvyššího vedení hnutí včetně jeho vůdce Hasana Nasralláha, který byl zabit. Jeruzalém chce zajistit návrat 80 tisíc evakuovaných obyvatel ze severu židovského státu, kteří museli utéct před ostřelováním.
Během více než rok trvajícího konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem zemřelo v Libanonu 2412 lidí, z toho 45 za poslední den, tvrdí libanonské ministerstvo zdravotnictví. Kvůli bojům své domovy opustilo 1,2 milionu z asi 5,3 milionu obyvatel této blízkovýchodní země.
