Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili „nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic“. Děje se tak v době, kdy administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa naléhá na rychlé ukončení Ruskem vyvolaného konfliktu. Podle dřívějších informací některých médií jsou USA v zájmu dosažení příměří připraveny uznat ruskou kontrolu nad okupovaným poloostrovem Krym, který je podle mezinárodního práva součástí Ukrajiny, a zmírnit sankce uvalené na Moskvu.
Představitelé iniciativy varšavského summitu dali najevo, že „jsou připraveni zesílit tlak na Rusko, aby byla oslabena jeho schopnost vést útočnou válku“.
Maďarsko ovšem uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá „novým geopolitickým okolnostem“. Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. „Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu,“ uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.
Budapešť opakovaně v rámci EU hrozí zablokováním protiruských sankcí, které podle ní více poškozují maďarskou a evropskou ekonomiku než tu ruskou. Od začátku ruské invaze vláda premiéra Viktora Orbána odmítá napadené zemi poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje ani její přepravu přes maďarské území.
Evropa dle Pavla čelí tlaku z Východu i Západu, musí spoléhat na sebe
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu, a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe, prohlásil na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Tento tlak by nás konečně mohl přivést k tomu, že nemáme spoléhat na nikoho a že máme dost potenciálu sami,“ míní hlava českého státu s tím, že Evropa obvykle vždy lépe pracuje pod tlakem. Varoval, že pokud kontinent nebude postupovat jednotně, ztratí na globální scéně zcela význam.
Podle Pavla pak není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. „Všichni tady s tím počítali,“ řekl prezident novinářům. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná.
Trojmoří si dává za cíl vylepšit nejen dopravní infrastrukturu
Iniciativa Trojmoří vznikla z podnětu Polska a Chorvatska před deseti lety s cílem vylepšit infrastrukturu středovýchodní a jihovýchodní Evropy zanedbanou po dekádách komunistické nadvlády. Mezi projekty, na něž se Iniciativa Trojmoří soustředí, patří například stavba dálnice Via Baltica nebo železniční tratě Rail Baltica, která má spojit Finsko přes pobaltské země a Polsko se železniční sítí na západě Evropy.
Vznikají také energetické interkonektory nebo terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Česko klade důraz na vysokorychlostní trať mezi Brnem, Přerovem, Ostravou a polskou hranicí, která by měla posílit nejen dopravní spojení s Polskem, ale i s Pobaltím.
V souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu získaly pro třináct zapojených zemí na významu i odolnost infrastruktury, kyberbezpečnost a posílení vojenské mobility, tedy schopnosti přesouvat armádní techniku a personál.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svým kolegům ve Varšavě řekl, že jeho země se během ruské invaze hodně naučila. „Nejen jak se vzpamatovávat po ruských bombových a raketových útocích, ale i jak přistupovat ke kyberútokům a dalším hrozbám,“ uvedl. „Musíme se poučit z toho, jak se Rusko chová, a lépe se připravit,“ podotkl. Ukrajina spolu s Moldavskem jsou přidruženými zeměmi Iniciativy Trojmoří, nově se k nim přidá Černá Hora a Albánie.
Pro polského prezidenta Andrzeje Dudu je varšavský summit pravděpodobně poslední velkou mezinárodní akcí. Polsko v květnu čekají prezidentské volby a Duda, který je v úřadu dvě funkční období, se o znovuzvolení ucházet nemůže.
