Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
„My oficiálně spustíme tento akviziční proces v příštím roce, v roce 2027. Všichni potenciální dodavatelé této techniky se mohou do toho výběrového řízení přihlásit,“ sdělil Zůna. O tom, jaké bude využití stávajících pandurů, povede debatu hlavně generální štáb. Mohly by ale posloužit například teritoriálním silám. O zakázku na nová vozidla chce usilovat více firem.
Většina hlavní výzbroje čtvrté brigády rychlého nasazení slouží už patnáct let. Náhradou by mohl být například nový Pandur EVO, který nabízí skupina CSG Michala Strnada. Měl by zvýšenou úroveň ochrany i další poznatky z ukrajinského bojiště, navíc je v různých variantách.
„Jsou v něm použity nejmodernější technologie včetně umělé inteligence. Vozidlo je vyvíjené a vyráběné v České republice, nejedná se o nějaký pouhý přenos výroby, ale o vozidlo, které má exportní potenciál,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.
K zájemcům o zakázku se zařadí taky finská Patria s nejnovější verzí svého vozidla AMV. Vybrala si ho mimo jiné slovenská armáda. A příležitost má dostat taky český průmysl. „Existují i varianty sanitní, velitelsko-štábní a další podle požadavků zákazníka,“ dodal viceprezident firmy Teemu Alakoski.
Nejnovější verze vozidla se vyrábí v Česku. „Proto ho také představujeme jako vozidlo AMV XP 8x8 CZ,“ doplnil ředitel pro bussiness development STV Group Ivo Strejček.
Modernizace stávající výbavy se nevyplatí
O tom, že modernizace stávajících pandurů se nevyplatí a v zásadě by byla i nevhodná, informovala armáda už loni na jaře. Následovat měla analýza, jak má vypadat náhrada. Rozhodnutí ale zatím chybělo.
Otázkou bude podle poslanců z výboru pro obranu hlavně financování obměny, která je jinak očekávaná. „Koncepce financování bude zásadní, to od pana ministra Zůny budeme stále vyžadovat,“ sdělil předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
„Pro mě to první je pojďme si schválit tu koncepci, pojďme si určit směřování české armády, to, jakým způsobem by měla být dobudována, a na základě toho pojďme vypisovat jednotlivé zakázky,“ uvedl místopředseda výboru Jindřich Rajchl (PRO, za klub SPD).
Armáda má teď ve výzbroji přes 120 pandurů v osmi verzích. Většinu převzala po roce 2009, takže ty jsou zhruba v polovině životního cyklu. Tehdejší zakázka za čtrnáct miliard patřila mezi první větší modernizační projekty – a také jednu z největších korupčních afér.
Dalších dvacet strojů dokoupila obrana před devíti lety. Vojsko přitom původně počítalo s dvěma stovkami pandurů, ale kvůli úsporám dostalo jen asi polovinu a vybavené jsou jimi pouze dva ze tří praporů střední brigády v Žatci a Táboře. Motorizovaný prapor z Jindřichova Hradce používá lehká obrněná vozidla Iveco.
K výhradám, které vojáci ke stávajícím pandurům uvedli, patří poruchovost, slabší balistická ochrana, která neodpovídá současným potřebám – a také to, že náklady na modernizaci by se blížily ceně nového vozidla a k původním by bylo potřeba dokoupit nová.
Závazek připravit vedle těžké i střední brigádu připomněl na nedávné inspekci v Česku i vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě. I nyní armáda potvrdila, že se stávajícími pandury už pro ni nepočítá.
„I kdyby se zmodernizovaly, tak nenaplní ty standardy, které Aliance stanovila, a zároveň cena té modernizace by byla značně velká. Chceme obnovit, vyměnit tato kolová bojová vozidla,“ řekl zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč.
O přezbrojení těžké, 7. mechanizované brigády je už jasno: dostane 246 pásových obrněnců CV90. Minulá vláda se tak dohodla napřímo se Švédskem poté, co se vozidla a jejich dodavatele nedařilo vybrat.
Setkání Zůny s Pistoriem
Ministr Zůna informaci o přezbrojení sdělil během návštěvy Berlína. Se svým protějškem Borisem Pistoriem tam jednal o posilování obranyschopnosti a spolupráci zbrojních firem. Za absolutní prioritu Zůna označil ochranu východního křídla Severoatlantické aliance. Připustil ale, že jeho resort sníží horní hranici počtu vojáků, které pro tento úkol vyčlení, z maximálně dvou tisíc na šestnáct set. Reagoval tak na informace serveru iRozhlas.cz.
Německý ministr obrany Pistorius během jednání oznámil, že Německo bude oficiálním partnerem zářijových Dnů NATO v Ostravě. A přidal ještě jeden příslib společných obranných aktivit – další příspěvek na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy. Německo na muniční iniciativu přispěje dalšími 300 miliony eur (asi 7,2 miliardy korun).
