Ekonomika

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Obrovské náklady na agresi proti Ukrajině i následné sankce podle mnoha ekonomických ukazatelů dělají problémy ruské ekonomice. Ta je navíc čím dál závislejší na vztazích s Čínou. A platí to i v turistice. Podle oficiálních statistik teď míří do Ruska šedesát procent návštěvníků právě z Číny.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Takzvané čtvrté plénum, tedy shromáždění komunistických špiček, za zavřenými dveřmi připravuje plán na následujících pět let. Má naznačit politický a ekonomický směr země v době rostoucí mezinárodní izolace a napětí se Spojenými státy. Ekonomiku oslabuje utlumená poptávka, celní válka a dlouhodobý propad realitního trhu. Plénum provází spekulace související s vyloučením několika generálů ze strany.

Čína se snaží přilákat technologické talenty ze zahraničí. Zavádí pro ně novou kategorii pracovních víz. Konkuruje tak Spojeným státům v době, kdy Trumpova administrativa naopak přístup zahraničních pracovníků na svůj trh komplikuje a prodražuje pracovní víza americkým společnostem. Program ovšem vyvolává negativní reakce Číňanů, které znepokojuje vysoká nezaměstnanost a zhoršující se ekonomika.

Osmidenní svátky prakticky zastavily práci v Číně. Takzvaný zlatý týden, který začal 1. října, patří spolu s lunárním novým rokem k nejdelším a nejvýznamnějším obdobím v roce. Číňané vyráží na cesty a více utrácí i v restauracích, což krátkodobě pomáhá ekonomice. Pro komunistické vedení miliardové země uprostřed krize na trhu s nemovitostmi, rostoucí nezaměstnanosti mladých a obchodního napětí s USA jde o jednu z mála pozitivních zpráv.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o vietnamském podnikání v Česku a jeho vlivu na tuzemský trh. Vietnamci dnes často působí v cestovních kancelářích či třeba softwarových firmách. Pozvání přijali předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina, socioložka Tereza Freidingerová z Univerzity Karlovy a ředitel PTT GLOBAL Pham Thanh Tung. K tématu hovořili i advokát Pham Quoc Tan, autorka podcastu Viet Cast Thuy Duong Trinh a výzkumník trhu Zdeněk Skála. Snížení úrokových sazeb v USA pak komentovali investiční bankéř Ondřej Jonáš a politolog Jiří Pehe. V závěru se pořad věnoval rovněž stému výročí stavebnice Merkur.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Hosté nového pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o návrhu státního rozpočtu na příští rok, rychlém růstu mezd i strategických investicích, kdy Toyota bude vyrábět v Kolíně elektromobily a čeští zbrojaři naopak v USA proudové motory. Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Pořad nabídl také rozhovory s prezidentem Toyota Motor Europe Jošihirem Nakatou a se zakladatelkou soukromé školy a spolumajitelkou Dermacolu Věrou Komárovou.

Evropská města se potýkají s tím, jak zvládnout neustále rostoucí počet turistů. Ti sice mohou zemi přinést značný zisk, jejich přemíra ale zároveň způsobuje nárůst cen bydlení a služeb. I kvůli stále častějším protestům místních se řada oblíbených destinací snaží turismus regulovat – zavádějí poplatky, omezují krátkodobé pronájmy nebo propagují místa, která nejsou tak vytížená. Podle odborníků nejde o to turismus omezovat, ale udělat ho udržitelnějším a ohleduplnějším zejména k místním.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v pátek zveřejnil Spolkový statistický úřad. Předběžná data zveřejněná na konci července počítala s poklesem o 0,1 procenta. Horší konečná data souvisejí podle statistiků především se špatným vývojem v průmyslové výrobě. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová volá po reformách.

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Mladí Číňané stále častěji platí firmám za to, aby mohli předstírat, že u nich pracují. Za bizarním trendem stojí podle serveru BBC News stagnující čínská ekonomika a pracovní trh. Část vyhořelé mládeže, která dlouhodobě nemůže najít zaměstnání, si dala přezdívku „krysí lidé“. Tito frustrovaní Číňané tráví celé dny doma.

Německý kancléř Friedrich Merz je v úřadu sto dní. Před nástupem do funkce sliboval ekonomickou obnovu či omezení migrace. Oproti silné pozici v diplomacii, která mu vysloužila přezdívku „zahraničního kancléře“, se mu na domácí půdě tolik nedaří. Na spolupráci v koalici se ukazují čím dál hlubší trhliny a u veřejnosti vláda ztrácí důvěru. Průlom ale přinesl ohledně výdajů na obranu – zrušil dluhovou brzdu a pomocí investic se snaží kromě zbrojení nastartovat i ekonomiku.

O vzájemné celní dohodě mezi Evropskou unií a USA debatovali v Událostech, komentářích, které moderoval Martin Řezníček, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Hovořili i o evropských regulacích, o situaci v českém průmyslu, ale i prohlášeních prezidenta USA Donalda Trumpa, který varoval Moskvu, že uvalí na Rusko sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině.

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří až devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v tuzemsku podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) v předběžném odhadu hrubého domácího produktu (HDP). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta. Růst podpořila hlavně spotřeba domácností. Ve druhém kvartálu stoupla meziročně i ve srovnání s předchozím čtvrtletím podle statistiků také zaměstnanost.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.