Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.

Íránský duchovní vůdce Chameneí ve své první veřejné reakci na masové protesty připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit. Při protestech v Íránu zemřelo od středy již nejméně deset lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na státní média a lidskoprávní organizace.

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Už 143 zaměstnavatelů ohlásilo letos do října hromadné propouštění. O práci tímto způsobem přijde více než jedenáct tisíc lidí, o dva tisíce méně než loni. Firmám se ale i tak obtížně shánějí pracovníci pro zimní sezonu. Personalisté uvádějí, že za to může větší nabídka sezonních prací a malá ochota Čechů dojíždět za prací. Pracovní trh přesto prochází změnou, podle generální ředitelky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové klesá počet pracovníků v průmyslu a naopak roste ve službách. Tento trend podle ní potrvá dalších deset až patnáct let. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS) uvádí, že kvalifikovaní zaměstnanci na trhu nejsou. Firmám tak podle něj nezbývá než svým zaměstnancům zvýšit mzdy. Průzkum komory zjistil, že se k tomuto kroku chystá v příštím roce většina firem.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Obrovské náklady na agresi proti Ukrajině i následné sankce podle mnoha ekonomických ukazatelů dělají problémy ruské ekonomice. Ta je navíc čím dál závislejší na vztazích s Čínou. A platí to i v turistice. Podle oficiálních statistik teď míří do Ruska šedesát procent návštěvníků právě z Číny.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Takzvané čtvrté plénum, tedy shromáždění komunistických špiček, za zavřenými dveřmi připravuje plán na následujících pět let. Má naznačit politický a ekonomický směr země v době rostoucí mezinárodní izolace a napětí se Spojenými státy. Ekonomiku oslabuje utlumená poptávka, celní válka a dlouhodobý propad realitního trhu. Plénum provází spekulace související s vyloučením několika generálů ze strany.

Čína se snaží přilákat technologické talenty ze zahraničí. Zavádí pro ně novou kategorii pracovních víz. Konkuruje tak Spojeným státům v době, kdy Trumpova administrativa naopak přístup zahraničních pracovníků na svůj trh komplikuje a prodražuje pracovní víza americkým společnostem. Program ovšem vyvolává negativní reakce Číňanů, které znepokojuje vysoká nezaměstnanost a zhoršující se ekonomika.

Osmidenní svátky prakticky zastavily práci v Číně. Takzvaný zlatý týden, který začal 1. října, patří spolu s lunárním novým rokem k nejdelším a nejvýznamnějším obdobím v roce. Číňané vyráží na cesty a více utrácí i v restauracích, což krátkodobě pomáhá ekonomice. Pro komunistické vedení miliardové země uprostřed krize na trhu s nemovitostmi, rostoucí nezaměstnanosti mladých a obchodního napětí s USA jde o jednu z mála pozitivních zpráv.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o vietnamském podnikání v Česku a jeho vlivu na tuzemský trh. Vietnamci dnes často působí v cestovních kancelářích či třeba softwarových firmách. Pozvání přijali předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina, socioložka Tereza Freidingerová z Univerzity Karlovy a ředitel PTT GLOBAL Pham Thanh Tung. K tématu hovořili i advokát Pham Quoc Tan, autorka podcastu Viet Cast Thuy Duong Trinh a výzkumník trhu Zdeněk Skála. Snížení úrokových sazeb v USA pak komentovali investiční bankéř Ondřej Jonáš a politolog Jiří Pehe. V závěru se pořad věnoval rovněž stému výročí stavebnice Merkur.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Hosté nového pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o návrhu státního rozpočtu na příští rok, rychlém růstu mezd i strategických investicích, kdy Toyota bude vyrábět v Kolíně elektromobily a čeští zbrojaři naopak v USA proudové motory. Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Pořad nabídl také rozhovory s prezidentem Toyota Motor Europe Jošihirem Nakatou a se zakladatelkou soukromé školy a spolumajitelkou Dermacolu Věrou Komárovou.

Evropská města se potýkají s tím, jak zvládnout neustále rostoucí počet turistů. Ti sice mohou zemi přinést značný zisk, jejich přemíra ale zároveň způsobuje nárůst cen bydlení a služeb. I kvůli stále častějším protestům místních se řada oblíbených destinací snaží turismus regulovat – zavádějí poplatky, omezují krátkodobé pronájmy nebo propagují místa, která nejsou tak vytížená. Podle odborníků nejde o to turismus omezovat, ale udělat ho udržitelnějším a ohleduplnějším zejména k místním.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.