Ekonomika

Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.

Uvalení cel na dovoz zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump, Evropu podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy Martina Wichterleho nezničí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle ekonoma z Kolumbijské univerzity Jana Švejnara bude Trump chtít vyrovnanou obchodní bilanci s Evropskou unií.

Argentinský prezident Javier Milei po roce v úřadu může slavit úspěch. Podařilo se mu stabilizovat rozkolísanou ekonomiku a udržel si podporu zhruba poloviny obyvatel. Jeho razantní kroky sice vedou k hospodářskému oživení, ale velmi negativně dopadají na životní úroveň obyčejných lidí.

O spolupráci v energetice, rozvoji železničního spojení, ekonomických vztazích či přeshraniční spolupráci jednali ve čtvrtek na úřadu vlády český předseda vlády Petr Fiala (ODS) s bavorským premiérem Markusem Söderem. Do Prahy Söder zavítal den po návštěvě Varšavy, kde se setkal s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o jedno procento, v příštím roce růst zrychlí na 2,4 procenta. Střednědobý potenciální růst ale brzdí strukturální problémy ekonomiky jako nedostatek pracovních sil a pomalý růst produktivity práce, uvedla v hodnotící zprávě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje na dvě procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Na okraj summitu zemí Asie a Tichomoří se v peruánské Limě naposledy ve funkci setkali americký prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa jsou napjaté, ale stabilizované. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale očekává nové stupňování strategického soupeření.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 1,3 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.

Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.

Poslanci v Událostech, komentářích řešili návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) označil rozpočet za rozumný kompromis. Členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) jej má za nereálný. Podobně se vyjádřil místopředseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) počítá rozpočet s poměrně vysokým nárůstem příjmů, ale je postaven na ekonomické prognóze.

České automobilky vyrobily v prvních třech čtvrtletích letošního roku už téměř milion a sto tisíc osobních vozů – meziročně o necelých osm procent víc. Tento fakt je nicméně v kontrastu s poptávkou po elektromobilech, jejichž výroba tvořila zhruba desetinu zmíněného počtu vozů a jejichž podíl na celkové produkci klesl. V Evropě je o ně zároveň malý zájem navzdory snaze Evropské unie, která prodej elektromobilů podporuje – na rozdíl od aut se spalovacími motory.

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Oba uchazeči o Bílý dům, viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, se v pondělí vydali do Pensylvánie, která je pokládána za klíčovou pro vítězství v prezidentských volbách. Republikánský kandidát uspořádal mítink v Oaks, velkém předměstím Philadelphie. Po kolapsu dvou účastníků Trump přerušil pokládání otázek od obecenstva. Následně pustil svůj hudební výběr a přes půl hodiny se pohupoval do rytmu. Jeho demokratická soupeřka zaměřila své úsilí na černošské voliče, mezi kterými ztrácí podporu, a navštívila město Erie.

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

Prezident Petr Pavel upozornil na problematiku kybernetické bezpečnosti. Dle hlavy státu je potřeba bezpečnostním hrozbám předcházet, pokud jde například o dodavatelské řetězce se zeměmi, které nejsou tuzemsku nakloněné. Prezident to řekl v Brně při návštěvě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Mezinárodního strojírenského veletrhu. Pavel také zdůraznil potřebu digitalizace ekonomiky a pro tento účel navrhl jmenovat vládního pověřence pro digitalizaci z řad odborníků.