Ekonomika strana 3 z 5

Sněmovní debata o penzijní reformě je zatím kultivovaná, shodli se v Událostech, komentářích předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) a místopředseda poslaneckého klubu ANO a člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka. Opoziční poslanec přesto vládní reformu penzí kritizuje. Juchelka řekl, že se řeší změny jen u výdajové stránky důchodů, je prý třeba najít nové způsoby, jak dostat do státní kasy více peněz na penze. Máme zvyšovat daně, ptal se Michálek. Podle něj to byla právě vláda ANO, která výrazně snížila daň z příjmů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr uskupení HLAS za uzákonění EUTANAZIE, HLAS za zrovnoprávnění ŽEN a HLAS za bezpečnou a spolupracující EVROPU! Milan Hamerský řekl, že Green Deal je správná cesta. Bourat by ho nechtěl, ale spíš by se měl podle něj upravit. Zmínil také, že je pro přijetí eura, dodal však, že jedině demokratickou cestou, což je podle jeho slov referendum.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidát strany Svobodní Karel Diviš řekl, že Green Deal je potřeba jednoznačně zaříznout. Připomněl ale, že planetu je třeba chránit, dokonce uvedl, že má rád elektromobily, je ale proti plánovanému zákazu výroby aut se spalovacími motory, o čemž „bude možné ještě v následujícím roce hlasovat“. Nesouhlasí ani s nedávno schváleným migračním paktem. Podle Diviše by měla být azylová politika mnohem přísnější.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Prodej nových elektromobilů v Česku v dubnu meziročně vzrostl o čtvrtinu. Bylo to poprvé, co se projevila podpora na pořízení takových aut. O tu mohou podnikatelé žádat od poloviny března letošního roku. Zájem o pořízení více elektromobilů živnostníci spíš nemají, podporu žádají většinou na jedno auto.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

České firmy mají čím dál větší zájem o ukrajinský trh. Jejich vývoz tam za poslední dva roky stoupl o 17 procent. Do čísla se přitom nezapočítávají zbraně nebo munice. Přibývá ale projektů na pomoc i pro obnovu válkou poničené země, jedná se například o lékařské vybavení.

Švédsko v příštích dnech čeká nápor hudebních fanoušků. Do tamních restaurací, hotelů a dalších podniků zamířili jako první příznivci mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, ještě více jich má přijet na tři koncerty americké zpěvačky Taylor Swiftové do Stockholmu. Ekonomové očekávají, že místní podniky díky popové hvězdě vydělají – v českých korunách – přes jedenáct a půl miliardy.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Do Evropy v neděli přiletěl čínský vůdce Si Ťin-pching. Na starý kontinent ho vedou mimo jiné hospodářské problémy doma. Zadlužení čínských domácností v posledních pěti letech stouplo o polovinu, a zároveň klesá domácí spotřeba, která je jedním z pilířů druhé nejsilnější ekonomiky světa. Peking by si přál, aby lidé více utráceli, jenže úřady dávají dlužníky na černou listinu, ze které vyplývá řada trestů, jako je zákaz cestování vlakem či letadlem. Číňané se tak bojí.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho v pondělí po poledni přivítal prezident Petr Pavel. Hovořili o energetice, kyberbezpečnosti nebo situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Steinmeier na tiskovém brífinku zmínil, že vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší a že rozšíření Evropské unie je strategickým zájmem pro obě země i samotnou EU. Oba prezidenti následně uctili památku obětí loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Rozporuplně působila v průběhu čtvrtka prohlášení ohledně jednání o penzijní reformě. Prezident Petr Pavel po setkání koalice i opozice na Hradě řekl, že panovala shoda na prodloužení věku odchodu do důchodu. První místopředseda ANO Karel Havlíček však v pořadu Interview ČT24 vysvětlil, že se hnutí s posunutím hranice nad 65 let neztotožňuje. A přiblížil, proč je podle něj vytvoření druhého důchodového pilíře pro stát zásadní.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice. Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), agentura Ipsos poskytla ČTK. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.