Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice
Ve třetím čtvrtletí roku 2023 stát na pomoc ukrajinských uprchlíků vydal 4,4 miliardy a vybral od nich 4,8 miliardy korun, vyplývá z dat MPSV. Od tohoto zlomu už bude pro Česko pobyt uprchlíků znamenat víc příjmů než výdajů, předpovídá Bartoň.
Z dat ministerstva financí vyplývá, že MPSV v prvním roce plnohodnotné rusko-ukrajinské války příchozím poskytlo na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Za rok 2023 byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. V roce 2024 se vyplatilo osm miliard korun.
V prvních měsících od začátku ruské plnohodnotné invaze musel stát na Ukrajince, kteří přišli do Česka, vydávat více peněz, než od nich vybral, ale když si postupně našli práci a jejich situace se začala konsolidovat, tak se bilance odvodů a příjmů ze státního rozpočtu začala vyrovnávat, vysvětlil Bartoň. Dodal, že i kdyby se ukrajinským uprchlíkům vyplácelo pořád stejně, tak „začínají postupně víc a víc platit na daních a to znamená, že dohánějí a splácí to, co jim stát vyplatil na začátku“.
Spotřeba má větší význam než daně
Bartoň upozornil, že významnějším faktorem v ekonomice než státní investice nebo výdaje je celková ekonomická aktivita včetně spotřeby. „(Ukrajinci) nejenomže vyrábějí hodnoty, ale také je spotřebovávají, a tím pádem podporují nebo zvyšují českou produkci,“ dodal.
„Je to něco podobného, jako když přijede zahraniční pracovník nebo zahraniční turista a v Praze začne utrácet peníze. Tam je každému jasné, že to je přínos pro ekonomiku, že na nich vyděláváme. Ale u Ukrajinců se na to jakoby zapomíná,“ sdělil Bartoň.
Vyplacené dávky
Na jaře 2022 prvním příchozím Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.
Od července 2023 humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.
Ukrajinští uprchlíci v Česku
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala osm let po první ruské vojenské agresi na Krymu a v Donbase a trvá bezmála tři roky, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K půlnoci neděle 9. února pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 396 704 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 96 756 dětí a mladých do osmnácti let a 17 570 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 171 017 a mužů 111 356.
„Ukrajinci vzhledem k tomu, že je bezvízový styk, který platil ještě před válkou, mohou přijet na devadesát dní,“ doplnil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška s tím, že v Česku se tím pádem může krátkodobě pohybovat blíže neurčený počet lidí z Ukrajiny, kteří nemají pobytové oprávnění ani dočasnou ochranu. Nejsou tak zaznamenáni ve zmíněných statistikách. Krátoška však zdůraznil, že se nejedná o velké množství lidí.
