Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

„Protesty tady v Istanbulu se soustředí před budovou magistrátu, tedy úřadu, z jehož čela byl Imamoglu po svém zadržení a následném uvěznění sesazen. Tam se na tribuně scházejí a mají projevy lidé z vedení opozičních republikánů včetně předsedy Özgüra Özela, ten mluvil také včera,“ přiblížil v pondělí zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Protivládní demonstrace pokračovaly šestou noc po sobě navzdory zákazu pouličního shromažďování v mnoha městech. Převážně pokojných protestů se zúčastnily statisíce lidí a šéf opoziční strany CHP Özgur Özel v pondělí zopakoval výzvu k jejich pokračování, píše Reuters. Od středy, kdy byl Imamoglu zadržen kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci, vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas.

Podle ministerstva vnitra bylo při protestech dosud zraněno 123 policistů a zadrženo 1133 lidí. Britská veřejnoprávní stanice BBC v pondělí informovala, že během ranních razií bylo také zadrženo nejméně deset novinářů.

Zpravodaj Černohorský dodal, že se opozice snaží udržet lidi v ulicích a vyzývá k dalším protestům, které se zatím koncentrují do největších měst země, jako jsou Istanbul, Ankara nebo Izmir. Lídr opoziční strany CHP Özel v projevu ke statisícům lidí před sídlem istanbulského magistrátu opět zopakoval výzvu k bojkotu těch médií, značek a obchodů, které označil za proerdoganovské, a dodal, že všechna obvinění proti Imamogluovi jsou neopodstatněná, nepodložená a bez důkazů.

Nahrávám video
Zpravodaj Václav Černohorský k tureckým protestům
Zdroj: ČT24

Obvinění Imamoglua

Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. Již tehdy vypukly protesty, považované za největší za posledních více než deset let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela.

„Obvinění z korupce se mělo týkat jeho činnosti v čele istanbulského magistrátu a obvinění z terorismu se mělo týkat jeho předvolební spolupráce s parlamentní prokurdskou stranou, která je ze strany vlády Recepa Tayyipa Erdogana pravidelně obviňována z kontaktu nebo napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK),“ vysvětlil Černohorský.

Nahrávám video
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028. Lidová republikánská strana (CHP) Imamoglua v neděli zvolila za prezidenstkého kandidáta.

Nahrávám video
V Turecku vyšly do ulic destítky tisíc protestujícich
Zdroj: ČT24

Turecké úřady Imamoglua poslaly do vazby na základě obvinění z korupce a obvinění z terorismu zatím byla „dána k ledu“, státní zástupce se proti tomuto kroku odvolal. Kdyby byl Imamoglu odsouzen na méně než jeden rok a byl mu navrácen univerzitní titul, tak by stále mohl kandidovat v prezidentských volbách, které se budou konat v roce 2028, upozornil Černohorský.

Erdogan se sice již o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se ale chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“. Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než sto politiků, novinářů a podnikatelů.

V pondělním projevu turecký prezident prohlásil, že opozice výzvami k protestům provokuje obyvatele a nese odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů, uvádí agentura Reuters. Erdogan dále uvedl, že protesty proti Imamogluovu zatčení se změnily v násilné hnutí a že opozice se bude za násilné činy zodpovídat. Podle prezidenta demonstrace nakonec skončí a poté se dle něj opozice bude stydět za zlo, které zemi způsobila.

Zahraniční reakce

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že zatčení Imamoglua a pozastavení jeho funkce jsou naprosto nepřijatelné, napsala agentura AFP. „Sledujeme s velkým znepokojením současný vývoj situace v Turecku,“ uvedl mluvčí kabinetu kancléře Olafa Scholze.

Za nestabilní a znepokojující označil situaci v Turecku mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis. K respektování demokratických hodnot vyzval Ankaru i mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.

Imamogluova kariéra

V roce 2019 Imamoglu jako starosta jedné z městských částí Instanbulu vystřelil do celostátní politiky tím, že zvítězil v komunálních volbách a stal se starostou celého města. „Už tehdy za velké kritiky opozice přišla nejvyšší volební komise s tím, že volby byly neplatné, a zrušila je,“ přiblížil Černohorský.

Jenže v následných volbách dokázal Imamoglu znovu zvítězit a připravil vládní stanu AKP po dvaceti letech o křeslo istanbulského starosty. „Je to právě od této doby, kdy se s ním táhne hrozba soudního vyšetřování nebo uvěznění, protože on to první rozhodnutí zrušit původní volbu v roce 2019 nazval, cituji: ‚idiotským rozhodnutím‘. Poté byl obviněn z urážky veřejného činitele,“ sdělil Černohorský.

Od té doby se právníci Imamoglua zabývali tímto procesem a hrozbou, že bude nakonec odsouzen a přijde o možnost kandidovat v prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 40 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...