Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

„Protesty tady v Istanbulu se soustředí před budovou magistrátu, tedy úřadu, z jehož čela byl Imamoglu po svém zadržení a následném uvěznění sesazen. Tam se na tribuně scházejí a mají projevy lidé z vedení opozičních republikánů včetně předsedy Özgüra Özela, ten mluvil také včera,“ přiblížil v pondělí zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Protivládní demonstrace pokračovaly šestou noc po sobě navzdory zákazu pouličního shromažďování v mnoha městech. Převážně pokojných protestů se zúčastnily statisíce lidí a šéf opoziční strany CHP Özgur Özel v pondělí zopakoval výzvu k jejich pokračování, píše Reuters. Od středy, kdy byl Imamoglu zadržen kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci, vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas.

Podle ministerstva vnitra bylo při protestech dosud zraněno 123 policistů a zadrženo 1133 lidí. Britská veřejnoprávní stanice BBC v pondělí informovala, že během ranních razií bylo také zadrženo nejméně deset novinářů.

Zpravodaj Černohorský dodal, že se opozice snaží udržet lidi v ulicích a vyzývá k dalším protestům, které se zatím koncentrují do největších měst země, jako jsou Istanbul, Ankara nebo Izmir. Lídr opoziční strany CHP Özel v projevu ke statisícům lidí před sídlem istanbulského magistrátu opět zopakoval výzvu k bojkotu těch médií, značek a obchodů, které označil za proerdoganovské, a dodal, že všechna obvinění proti Imamogluovi jsou neopodstatněná, nepodložená a bez důkazů.

10 minut
Zpravodaj Václav Černohorský k tureckým protestům
Zdroj: ČT24

Obvinění Imamoglua

Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. Již tehdy vypukly protesty, považované za největší za posledních více než deset let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela.

„Obvinění z korupce se mělo týkat jeho činnosti v čele istanbulského magistrátu a obvinění z terorismu se mělo týkat jeho předvolební spolupráce s parlamentní prokurdskou stranou, která je ze strany vlády Recepa Tayyipa Erdogana pravidelně obviňována z kontaktu nebo napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK),“ vysvětlil Černohorský.

3 minuty
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028. Lidová republikánská strana (CHP) Imamoglua v neděli zvolila za prezidenstkého kandidáta.

1 minuta
V Turecku vyšly do ulic destítky tisíc protestujícich
Zdroj: ČT24

Turecké úřady Imamoglua poslaly do vazby na základě obvinění z korupce a obvinění z terorismu zatím byla „dána k ledu“, státní zástupce se proti tomuto kroku odvolal. Kdyby byl Imamoglu odsouzen na méně než jeden rok a byl mu navrácen univerzitní titul, tak by stále mohl kandidovat v prezidentských volbách, které se budou konat v roce 2028, upozornil Černohorský.

Erdogan se sice již o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se ale chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“. Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než sto politiků, novinářů a podnikatelů.

V pondělním projevu turecký prezident prohlásil, že opozice výzvami k protestům provokuje obyvatele a nese odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů, uvádí agentura Reuters. Erdogan dále uvedl, že protesty proti Imamogluovu zatčení se změnily v násilné hnutí a že opozice se bude za násilné činy zodpovídat. Podle prezidenta demonstrace nakonec skončí a poté se dle něj opozice bude stydět za zlo, které zemi způsobila.

Zahraniční reakce

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že zatčení Imamoglua a pozastavení jeho funkce jsou naprosto nepřijatelné, napsala agentura AFP. „Sledujeme s velkým znepokojením současný vývoj situace v Turecku,“ uvedl mluvčí kabinetu kancléře Olafa Scholze.

Za nestabilní a znepokojující označil situaci v Turecku mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis. K respektování demokratických hodnot vyzval Ankaru i mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.

Imamogluova kariéra

V roce 2019 Imamoglu jako starosta jedné z městských částí Instanbulu vystřelil do celostátní politiky tím, že zvítězil v komunálních volbách a stal se starostou celého města. „Už tehdy za velké kritiky opozice přišla nejvyšší volební komise s tím, že volby byly neplatné, a zrušila je,“ přiblížil Černohorský.

Jenže v následných volbách dokázal Imamoglu znovu zvítězit a připravil vládní stanu AKP po dvaceti letech o křeslo istanbulského starosty. „Je to právě od této doby, kdy se s ním táhne hrozba soudního vyšetřování nebo uvěznění, protože on to první rozhodnutí zrušit původní volbu v roce 2019 nazval, cituji: ‚idiotským rozhodnutím‘. Poté byl obviněn z urážky veřejného činitele,“ sdělil Černohorský.

Od té doby se právníci Imamoglua zabývali tímto procesem a hrozbou, že bude nakonec odsouzen a přijde o možnost kandidovat v prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 30 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...