Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

„Protesty tady v Istanbulu se soustředí před budovou magistrátu, tedy úřadu, z jehož čela byl Imamoglu po svém zadržení a následném uvěznění sesazen. Tam se na tribuně scházejí a mají projevy lidé z vedení opozičních republikánů včetně předsedy Özgüra Özela, ten mluvil také včera,“ přiblížil v pondělí zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Protivládní demonstrace pokračovaly šestou noc po sobě navzdory zákazu pouličního shromažďování v mnoha městech. Převážně pokojných protestů se zúčastnily statisíce lidí a šéf opoziční strany CHP Özgur Özel v pondělí zopakoval výzvu k jejich pokračování, píše Reuters. Od středy, kdy byl Imamoglu zadržen kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci, vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas.

Podle ministerstva vnitra bylo při protestech dosud zraněno 123 policistů a zadrženo 1133 lidí. Britská veřejnoprávní stanice BBC v pondělí informovala, že během ranních razií bylo také zadrženo nejméně deset novinářů.

Zpravodaj Černohorský dodal, že se opozice snaží udržet lidi v ulicích a vyzývá k dalším protestům, které se zatím koncentrují do největších měst země, jako jsou Istanbul, Ankara nebo Izmir. Lídr opoziční strany CHP Özel v projevu ke statisícům lidí před sídlem istanbulského magistrátu opět zopakoval výzvu k bojkotu těch médií, značek a obchodů, které označil za proerdoganovské, a dodal, že všechna obvinění proti Imamogluovi jsou neopodstatněná, nepodložená a bez důkazů.

10 minut
Zpravodaj Václav Černohorský k tureckým protestům
Zdroj: ČT24

Obvinění Imamoglua

Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. Již tehdy vypukly protesty, považované za největší za posledních více než deset let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela.

„Obvinění z korupce se mělo týkat jeho činnosti v čele istanbulského magistrátu a obvinění z terorismu se mělo týkat jeho předvolební spolupráce s parlamentní prokurdskou stranou, která je ze strany vlády Recepa Tayyipa Erdogana pravidelně obviňována z kontaktu nebo napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK),“ vysvětlil Černohorský.

3 minuty
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028. Lidová republikánská strana (CHP) Imamoglua v neděli zvolila za prezidenstkého kandidáta.

1 minuta
V Turecku vyšly do ulic destítky tisíc protestujícich
Zdroj: ČT24

Turecké úřady Imamoglua poslaly do vazby na základě obvinění z korupce a obvinění z terorismu zatím byla „dána k ledu“, státní zástupce se proti tomuto kroku odvolal. Kdyby byl Imamoglu odsouzen na méně než jeden rok a byl mu navrácen univerzitní titul, tak by stále mohl kandidovat v prezidentských volbách, které se budou konat v roce 2028, upozornil Černohorský.

Erdogan se sice již o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se ale chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“. Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než sto politiků, novinářů a podnikatelů.

V pondělním projevu turecký prezident prohlásil, že opozice výzvami k protestům provokuje obyvatele a nese odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů, uvádí agentura Reuters. Erdogan dále uvedl, že protesty proti Imamogluovu zatčení se změnily v násilné hnutí a že opozice se bude za násilné činy zodpovídat. Podle prezidenta demonstrace nakonec skončí a poté se dle něj opozice bude stydět za zlo, které zemi způsobila.

Zahraniční reakce

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že zatčení Imamoglua a pozastavení jeho funkce jsou naprosto nepřijatelné, napsala agentura AFP. „Sledujeme s velkým znepokojením současný vývoj situace v Turecku,“ uvedl mluvčí kabinetu kancléře Olafa Scholze.

Za nestabilní a znepokojující označil situaci v Turecku mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis. K respektování demokratických hodnot vyzval Ankaru i mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.

Imamogluova kariéra

V roce 2019 Imamoglu jako starosta jedné z městských částí Instanbulu vystřelil do celostátní politiky tím, že zvítězil v komunálních volbách a stal se starostou celého města. „Už tehdy za velké kritiky opozice přišla nejvyšší volební komise s tím, že volby byly neplatné, a zrušila je,“ přiblížil Černohorský.

Jenže v následných volbách dokázal Imamoglu znovu zvítězit a připravil vládní stanu AKP po dvaceti letech o křeslo istanbulského starosty. „Je to právě od této doby, kdy se s ním táhne hrozba soudního vyšetřování nebo uvěznění, protože on to první rozhodnutí zrušit původní volbu v roce 2019 nazval, cituji: ‚idiotským rozhodnutím‘. Poté byl obviněn z urážky veřejného činitele,“ sdělil Černohorský.

Od té doby se právníci Imamoglua zabývali tímto procesem a hrozbou, že bude nakonec odsouzen a přijde o možnost kandidovat v prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 24 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...