Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

„Protesty tady v Istanbulu se soustředí před budovou magistrátu, tedy úřadu, z jehož čela byl Imamoglu po svém zadržení a následném uvěznění sesazen. Tam se na tribuně scházejí a mají projevy lidé z vedení opozičních republikánů včetně předsedy Özgüra Özela, ten mluvil také včera,“ přiblížil v pondělí zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Protivládní demonstrace pokračovaly šestou noc po sobě navzdory zákazu pouličního shromažďování v mnoha městech. Převážně pokojných protestů se zúčastnily statisíce lidí a šéf opoziční strany CHP Özgur Özel v pondělí zopakoval výzvu k jejich pokračování, píše Reuters. Od středy, kdy byl Imamoglu zadržen kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci, vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas.

Podle ministerstva vnitra bylo při protestech dosud zraněno 123 policistů a zadrženo 1133 lidí. Britská veřejnoprávní stanice BBC v pondělí informovala, že během ranních razií bylo také zadrženo nejméně deset novinářů.

Zpravodaj Černohorský dodal, že se opozice snaží udržet lidi v ulicích a vyzývá k dalším protestům, které se zatím koncentrují do největších měst země, jako jsou Istanbul, Ankara nebo Izmir. Lídr opoziční strany CHP Özel v projevu ke statisícům lidí před sídlem istanbulského magistrátu opět zopakoval výzvu k bojkotu těch médií, značek a obchodů, které označil za proerdoganovské, a dodal, že všechna obvinění proti Imamogluovi jsou neopodstatněná, nepodložená a bez důkazů.

Nahrávám video
Zpravodaj Václav Černohorský k tureckým protestům
Zdroj: ČT24

Obvinění Imamoglua

Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. Již tehdy vypukly protesty, považované za největší za posledních více než deset let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela.

„Obvinění z korupce se mělo týkat jeho činnosti v čele istanbulského magistrátu a obvinění z terorismu se mělo týkat jeho předvolební spolupráce s parlamentní prokurdskou stranou, která je ze strany vlády Recepa Tayyipa Erdogana pravidelně obviňována z kontaktu nebo napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK),“ vysvětlil Černohorský.

Nahrávám video
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028. Lidová republikánská strana (CHP) Imamoglua v neděli zvolila za prezidenstkého kandidáta.

Nahrávám video
V Turecku vyšly do ulic destítky tisíc protestujícich
Zdroj: ČT24

Turecké úřady Imamoglua poslaly do vazby na základě obvinění z korupce a obvinění z terorismu zatím byla „dána k ledu“, státní zástupce se proti tomuto kroku odvolal. Kdyby byl Imamoglu odsouzen na méně než jeden rok a byl mu navrácen univerzitní titul, tak by stále mohl kandidovat v prezidentských volbách, které se budou konat v roce 2028, upozornil Černohorský.

Erdogan se sice již o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se ale chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“. Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než sto politiků, novinářů a podnikatelů.

V pondělním projevu turecký prezident prohlásil, že opozice výzvami k protestům provokuje obyvatele a nese odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů, uvádí agentura Reuters. Erdogan dále uvedl, že protesty proti Imamogluovu zatčení se změnily v násilné hnutí a že opozice se bude za násilné činy zodpovídat. Podle prezidenta demonstrace nakonec skončí a poté se dle něj opozice bude stydět za zlo, které zemi způsobila.

Zahraniční reakce

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že zatčení Imamoglua a pozastavení jeho funkce jsou naprosto nepřijatelné, napsala agentura AFP. „Sledujeme s velkým znepokojením současný vývoj situace v Turecku,“ uvedl mluvčí kabinetu kancléře Olafa Scholze.

Za nestabilní a znepokojující označil situaci v Turecku mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis. K respektování demokratických hodnot vyzval Ankaru i mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.

Imamogluova kariéra

V roce 2019 Imamoglu jako starosta jedné z městských částí Instanbulu vystřelil do celostátní politiky tím, že zvítězil v komunálních volbách a stal se starostou celého města. „Už tehdy za velké kritiky opozice přišla nejvyšší volební komise s tím, že volby byly neplatné, a zrušila je,“ přiblížil Černohorský.

Jenže v následných volbách dokázal Imamoglu znovu zvítězit a připravil vládní stanu AKP po dvaceti letech o křeslo istanbulského starosty. „Je to právě od této doby, kdy se s ním táhne hrozba soudního vyšetřování nebo uvěznění, protože on to první rozhodnutí zrušit původní volbu v roce 2019 nazval, cituji: ‚idiotským rozhodnutím‘. Poté byl obviněn z urážky veřejného činitele,“ sdělil Černohorský.

Od té doby se právníci Imamoglua zabývali tímto procesem a hrozbou, že bude nakonec odsouzen a přijde o možnost kandidovat v prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 28 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 6 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 6 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...