Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.
Největší opoziční strana CHP zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka dokázala překreslit politickou mapu, které dlouho dominovala AKP. Na celostátní úrovni obdržela CHP 38 procent hlasů, o dva procentní body více než AKP. Opoziční noviny Cumhuriyet to nazvaly „historickým vítězstvím“.
„AKP zaznamenala svůj vůbec nejhorší výsledek od přelomu tisíciletí na poli komunálních voleb, naopak opoziční republikáni poprvé od konce sedmdesátých let minulého století získali v komunálních volbách vůbec nejvíc hlasů, a to i v tom absolutním počtu,“ komentuje výsledky hlasování zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z CHP získal jedenapadesátiprocentní podporu a porazil tak svého rivala z AKP o jedenáct procentních bodů. Erdoganův přední politický rival dokázal zvítězit navzdory rozpadu opoziční aliance po loňských prohraných prezidentských a parlamentních volbách, a to i díky oslovení Kurdů, píše agentura Reuters.
Dvě třetiny země v režii opozice
Kandidáti opozice uspěli i v dalších velkých tureckých městech, jako je Izmir, Bursa nebo Adana, zejména na západě a jihu země. Opozice ovládla obce, kde žijí dohromady dvě třetiny obyvatel Turecka, poznamenal Černohorský.
Vládní strana si udržela střed Turecka, který má více venkovský ráz. Na jihovýchodě slaví úspěch strana kurdské menšiny DEM.
Kritika do vlastních řad
Prezident už uznal porážku. „Není to pro nás konec, ale bod obratu. Budeme výsledky voleb z 31. března otevřeně analyzovat v rámci strany a odvážně se k sobě kriticky vyjadřovat. Ukazují nám, že zažíváme ztrátu pozice v místních samosprávách po celé zemi. Samozřejmě budeme diskutovat o důvodech tohoto poklesu, které vidíme na místní bázi,“ prohlásil prezident.
Erdogan v kampani propagoval kandidáty vládní AKP hlavně v Istanbulu a Ankaře. Sám totiž z Istanbulu pochází a býval jeho starostou. Navíc jde o šestnáctimilionové město s ohromným ekonomickým vlivem.
Nakonec ale posty obou největších měst obhájila opozice. Podle ní jde navíc o jasný vzkaz, že Erdoganova éra končí. „Sám národ dává příkazy a pokyny, ne jen jeden člověk. Úředníci dostávají pokyny od národa, doba vlády jednoho muže dneškem skončila. Hotovo. Republika a demokracie jde od této chvíle naplno vpřed,“ je přesvědčen Imamoglu.
Ten je po nedělních volbách mnoha analytiky vnímán jako možný budoucí turecký prezident. „(Istanbul) je velmi důležitá platforma, která se dá využít k celostátní politice, a to je velmi důležitý moment, protože pokud vše půjde podle plánu, tak v roce 2028 se v Turecku konají všeobecné volby, parlamentní a prezidentské, a opozice tohoto úspěchu určitě bude chtít využít jako odrazového můstku k vedení kampaně směrem k tomu, kdo stane v čele země,“ podotkl Černohorský.
Starosta Ankary Mansur Yavas se snažil ve svém vítězném projevu národ hlavně spojit. „Nevnímáme tyto výsledky voleb jako nějaké vítězství. Nestojí proti nám žádný nepřítel, ale každý z nás patří k této zemi a k tomuto národu,“ zdůraznil.
Výsledek komunálních voleb zmařil Erdoganovy naděje na přijetí nové ústavy, která by mohla potenciálně prodloužit jeho vládu po roce 2028, kdy skončí jeho současné funkční období, upozorňují analytici. Přestože AKP a její spojenci mají v parlamentu většinu, Erdogan by pro novou ústavu potřeboval širší podporu nebo úspěšné referendum.
V reakci na výsledky místních voleb vzrostla hodnota tureckých akcií a také turecké liry, která za posledních pět let přišla o více než osmdesát procent své hodnoty, připomíná Reuters.
Trest za špatnou hospodářskou politiku
Podle expertů voliči vytrestali Erdogana a jeho AKP za ekonomické postupy, které vedly ke zvyšování životních nákladů. Erdogan učinil po svém loňském triumfu v národních volbách náhlý obrat v hospodářské politice, což vedlo k agresivnímu zvýšení úrokových sazeb. Tento krok pak vystřelil vzhůru ceny.
Erdogan žádal obyvatele o trpělivost s pomalejším ekonomickým růstem, přičemž ministr financí Mehmet Simsek v pondělí uvedl, že utahování opasků bude pokračovat.
„Myslím, že jde hlavně o ekonomiku a zejména o inflační...příběh. Myslím, že se voliči rozhodli Erdogana potrestat z těchto důvodů,“ řekl Reuters spolupředseda poradenské společnosti Teneo Wolfango Piccoli zabývající se riziky v politice.
Vládní strana podle něj „utrpěla i kvůli přílišné sebedůvěře“. Piccoli v tomto ohledu poukázal na úspěch nové islamistické Strany dobra, která překvapivě v komunálních volbách skončila třetí se ziskem 6,2 procenta hlasů.
Podle odborníků těžila Strana dobra hlavně z toho, že zaujala vůči Izraeli ještě tvrdší postoj než samotný Erdogan v souvislosti s vojenskou ofenzivou židovského státu v Pásmu Gazy. Přebrala tak zbožné voliče od islamisticky zakořeněné AKP.
Neférový politický zápas
Podle pozorovatelů se turecké volby konaly bez přímých podvodů, ale v nespravedlivých podmínkách. „Můžeme použít příměr k fotbalovému zápasu, kdy jedna strana hraje od začátku s větším počtem hráčů, kdy hraje z kopce, kdy nominuje rozhodčího, během zápasu mění pravidla, a to jsou zhruba podmínky, v jakých se tu odehrává politická soutěž,“ popisuje situaci v Turecku Černohorský.
Vládní kandidáti mají podle něj obrovský prostor v médiích, která jsou z většiny ovládána státem nebo lidmi napojenými na AKP. Příspěvky jsou zároveň nekritické k vládním kandidátům. Ti jsou navíc financováni ze státních peněz, upozornil zpravodaj. Zmínil také soudní procesy s celou řadou opozičních politiků v čele s těmi prokurdskými.
