Erdoganův rival Imamoglu je ve vazbě a není už starostou

Nahrávám video

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

Imamoglu byl za velmi početné asistence policie předveden k istanbulskému soudu ještě o sobotní noci spolu s dalšími devadesáti obviněnými a soud jej během noci dvakrát vyslýchal, uvedla agentura AFP s odvoláním na obhájce.

Turecké ministerstvo vnitra navíc oznámilo, že Imamoglu a také starostové dvou istanbulských čtvrtí, kteří byli rovněž vzati do vazby, mají pozastavený výkon funkcí.

Imamoglu prostřednictvím svých obhájců vyzval své příznivce na sociálních sítích, aby neklesali na mysli. „Nikdy nebuďte smutní, nikdy nebuďte skleslí, nikdy neztrácejte naději. Ruku v ruce porazíme tento puč, tuto černou skvrnu na naší demokracii,“ napsal Imamoglu a zdůraznil, že se blíží den, kdy nynější vládci budou muset skládat účty ze svého počínání.

Billboard Ekrema Imamoglua v Instanbulu
Zdroj: Reuters/Murad Sezer

Imamogluovi příznivci protestují v ulicích

Zadržený opoziční politik nabádal 86 milionů spoluobčanů, aby hlasováním ve volbách ukázali celému světu boj za demokracii. V pozdějším příspěvku Turky vyzval k masovým demonstracím proti tomu, že jej soud vzal do vyšetřovací vazby. Na síti X označil proces jeho zadržení za „mimosoudní popravu“, která znamená „zradu na Turecku“, píše agentura Reuters.

Již po středečním zatčení Imamoglua kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci vypukly protesty, považované za největší za více než deset posledních let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo zatčení 323 demonstrantů jen během sobotní noci. O den dříve policie zadržela 343 lidí. Po starostově uvěznění ve vyšetřovací vazbě pozorovatelé očekávají ještě větší účast na protestech, napsala agentura DPA.

V centru Istanbulu se už lidé k protestům shromáždili, a to pod dohledem policejních těžkooděnců, informoval v neděli odpoledne z místa zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Protesty se zatím odehrávají podle podobného scénáře. Soustředí se do oblasti kolem budovy istanbulského magistrátu,“ popsal večer Černohorský, podle kterého už policie proti demonstrantům použila pepřový sprej.

Pro mnohé lidi současné demonstrace podle něj vzbuzují vzpomínky na rok 2013. Tehdy se uskutečnily manifestace za demisi vlády, kterou tehdy vedl Erdogan ještě jako premiér a které kabinet brutálně potlačil. „Určitě je na místě v tuto chvíli často opakované srovnávání s rokem 2013, nicméně je dobré mít na paměti, že ani tenkrát demonstrace nevedly ke skončení vlády,“ poznamenala analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Lahučká.

Nahrávám video

Stranické i symbolické hlasování

„Neděle byla také ve znamení jiné formy protestu, která byla k vidění po celém Turecku. Opoziční strana CHP uspořádala hlasování o svém prezidentském kandidátovi, kde byl Ekrem Imamoglu jediným kandidátem. A do tisícovek volebních místností po celé zemi přišli nejen členové strany, ale také tisíce a tisíce lidí z ulice, kteří tak vyjádřili svou podporu vězněnému politikovi,“ dodal Černohorský.

Pro Imamoglua hlasovalo 1,6 milionu z 1,7 milionu členů CHP, píše agentura DPA s odvoláním na předsedu strany Özgüra Özela. Další miliony lidí pak istanbulskému starostovi vyjádřili podporu v symbolickém hlasování. BBC uvádí, že CHP se tak snaží posílit odpor veřejnosti proti věznění Imamoglua.

Vyšetřováno je přes sto osob

Prokuratura uvedla, že soud rozhodl vzít Imamoglua do vazby pro podezření z vedení zločinecké organizace, přijímání úplatků, vydírání, nezákonného zacházení s osobními údaji a zmanipulování nabídek. Žádost o vazbu kvůli obvinění z terorismu soud zamítl. Kromě starosty vzal soud do vazby také 47 dalších lidí, dalších 44 podezřelých bylo propuštěno, ale zůstávají pod dohledem.

V obou případech – korupce a napomáhání terorismu – je vyšetřováno 106 osob. Soud vzal do vazby také starostovy spolupracovníky a mnoho dalších lidí. „V případě, který úřady označují jako Imamogluova zločinecká organizace, rozhodli o jeho zatčení. To je důležité, protože to ruší možnost jmenovat správce istanbulské obce. Budou však podány nezbytné námitky, aby starosta získal svobodu,“ uvedl předseda CHP Özgur Özel.

„Minimálně ta rovina obvinění z terorismu je jedním z klasických politických důvodů, proč bývá v Turecku někdo z politiků nebo aktivistů zatýkán, takže tohle můžeme určitě vnímat jako politickou agendu současné administrativy,“ míní Lahučká.

V případě obvinění z korupce podle ní ukáže více až další vyšetřování. Korupci označila za dlouhodobý problém Turecka, který se netýká pouze vládní strany a obvinění tak podle ní nějaký reálný základ mít může. „Z mého pohledu existuje celkem vysoká pravděpodobnost, že nějaké problémy na istanbulské radnici byly, ale dost možná jsou vykonstruovány do větších rozměrů,“ upřesnila analytička.

Protesty podle ní budou pokračovat i nadále. „Ale je otázka, jak dlouho to společnost vydrží. Neumím si úplně představit, že by reálně Erdogana přinutily k tomu, aby Imamoglua propustil, aby se šetření zastavilo. I proto, že to není jen o tom, že je zatčený on jako hlavní představitel, ale že je zatčené velké množství dalších lidí. Není pravděpodobné, že by se ta kauza najednou zametla pod koberec,“ dodala Lahučká.

Nahrávám video

Obavy o demokracii

Starostovo uvěznění prohloubilo obavy ohledně demokracie a právního státu v Turecku a je všeobecně považováno za politický krok k odstranění hlavního kandidáta opozice do příštích prezidentských voleb, napsala agentura AP. Dodala, že vládní představitelé popírají, že by podnikali politicky motivované kroky proti opozičním představitelům, a tvrdí, že turecké soudy jsou nezávislé.

Istanbul je největším městem v zemi a má zásadní politický i ekonomický význam. Politicky je kontrola nad touto metropolí často považována za symbol obecného politického vlivu v zemi. Erdoganův nástup k moci začal také v Istanbulu, když zde byl v roce 1994 zvolen starostou.

Imamogluovo vítězství v Istanbulu v roce 2019 je považováno za hořkou porážku Erdoganovy strany AKP, která městu do té doby vládla. Loni Imamoglu v Istanbulu opět zvítězil. Pozorovatelé považují nynějšího starostu za nadějného vyzyvatele Erdogana, ale vyšetřování by mohla zabránit jeho oficiální kandidatuře. Příští řádné prezidentské volby se mají konat v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 3 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 4 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 8 hhodinami

Evropský pohled