Erdoganův rival Imamoglu je ve vazbě a není už starostou

Nahrávám video
Václav Černohorský informuje o dění v Turecku
Zdroj: ČT24

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

Imamoglu byl za velmi početné asistence policie předveden k istanbulskému soudu ještě o sobotní noci spolu s dalšími devadesáti obviněnými a soud jej během noci dvakrát vyslýchal, uvedla agentura AFP s odvoláním na obhájce.

Turecké ministerstvo vnitra navíc oznámilo, že Imamoglu a také starostové dvou istanbulských čtvrtí, kteří byli rovněž vzati do vazby, mají pozastavený výkon funkcí.

Imamoglu prostřednictvím svých obhájců vyzval své příznivce na sociálních sítích, aby neklesali na mysli. „Nikdy nebuďte smutní, nikdy nebuďte skleslí, nikdy neztrácejte naději. Ruku v ruce porazíme tento puč, tuto černou skvrnu na naší demokracii,“ napsal Imamoglu a zdůraznil, že se blíží den, kdy nynější vládci budou muset skládat účty ze svého počínání.

Billboard Ekrema Imamoglua v Instanbulu
Zdroj: Reuters/Murad Sezer

Imamogluovi příznivci protestují v ulicích

Zadržený opoziční politik nabádal 86 milionů spoluobčanů, aby hlasováním ve volbách ukázali celému světu boj za demokracii. V pozdějším příspěvku Turky vyzval k masovým demonstracím proti tomu, že jej soud vzal do vyšetřovací vazby. Na síti X označil proces jeho zadržení za „mimosoudní popravu“, která znamená „zradu na Turecku“, píše agentura Reuters.

Již po středečním zatčení Imamoglua kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci vypukly protesty, považované za největší za více než deset posledních let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo zatčení 323 demonstrantů jen během sobotní noci. O den dříve policie zadržela 343 lidí. Po starostově uvěznění ve vyšetřovací vazbě pozorovatelé očekávají ještě větší účast na protestech, napsala agentura DPA.

V centru Istanbulu se už lidé k protestům shromáždili, a to pod dohledem policejních těžkooděnců, informoval v neděli odpoledne z místa zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Protesty se zatím odehrávají podle podobného scénáře. Soustředí se do oblasti kolem budovy istanbulského magistrátu,“ popsal večer Černohorský, podle kterého už policie proti demonstrantům použila pepřový sprej.

Pro mnohé lidi současné demonstrace podle něj vzbuzují vzpomínky na rok 2013. Tehdy se uskutečnily manifestace za demisi vlády, kterou tehdy vedl Erdogan ještě jako premiér a které kabinet brutálně potlačil. „Určitě je na místě v tuto chvíli často opakované srovnávání s rokem 2013, nicméně je dobré mít na paměti, že ani tenkrát demonstrace nevedly ke skončení vlády,“ poznamenala analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Lahučká.

Nahrávám video
Události: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o protestech v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Stranické i symbolické hlasování

„Neděle byla také ve znamení jiné formy protestu, která byla k vidění po celém Turecku. Opoziční strana CHP uspořádala hlasování o svém prezidentském kandidátovi, kde byl Ekrem Imamoglu jediným kandidátem. A do tisícovek volebních místností po celé zemi přišli nejen členové strany, ale také tisíce a tisíce lidí z ulice, kteří tak vyjádřili svou podporu vězněnému politikovi,“ dodal Černohorský.

Pro Imamoglua hlasovalo 1,6 milionu z 1,7 milionu členů CHP, píše agentura DPA s odvoláním na předsedu strany Özgüra Özela. Další miliony lidí pak istanbulskému starostovi vyjádřili podporu v symbolickém hlasování. BBC uvádí, že CHP se tak snaží posílit odpor veřejnosti proti věznění Imamoglua.

Vyšetřováno je přes sto osob

Prokuratura uvedla, že soud rozhodl vzít Imamoglua do vazby pro podezření z vedení zločinecké organizace, přijímání úplatků, vydírání, nezákonného zacházení s osobními údaji a zmanipulování nabídek. Žádost o vazbu kvůli obvinění z terorismu soud zamítl. Kromě starosty vzal soud do vazby také 47 dalších lidí, dalších 44 podezřelých bylo propuštěno, ale zůstávají pod dohledem.

V obou případech – korupce a napomáhání terorismu – je vyšetřováno 106 osob. Soud vzal do vazby také starostovy spolupracovníky a mnoho dalších lidí. „V případě, který úřady označují jako Imamogluova zločinecká organizace, rozhodli o jeho zatčení. To je důležité, protože to ruší možnost jmenovat správce istanbulské obce. Budou však podány nezbytné námitky, aby starosta získal svobodu,“ uvedl předseda CHP Özgur Özel.

„Minimálně ta rovina obvinění z terorismu je jedním z klasických politických důvodů, proč bývá v Turecku někdo z politiků nebo aktivistů zatýkán, takže tohle můžeme určitě vnímat jako politickou agendu současné administrativy,“ míní Lahučká.

V případě obvinění z korupce podle ní ukáže více až další vyšetřování. Korupci označila za dlouhodobý problém Turecka, který se netýká pouze vládní strany a obvinění tak podle ní nějaký reálný základ mít může. „Z mého pohledu existuje celkem vysoká pravděpodobnost, že nějaké problémy na istanbulské radnici byly, ale dost možná jsou vykonstruovány do větších rozměrů,“ upřesnila analytička.

Protesty podle ní budou pokračovat i nadále. „Ale je otázka, jak dlouho to společnost vydrží. Neumím si úplně představit, že by reálně Erdogana přinutily k tomu, aby Imamoglua propustil, aby se šetření zastavilo. I proto, že to není jen o tom, že je zatčený on jako hlavní představitel, ale že je zatčené velké množství dalších lidí. Není pravděpodobné, že by se ta kauza najednou zametla pod koberec,“ dodala Lahučká.

Nahrávám video
Studio ČT24: Analytička Karolína Lahučká o situaci v Turecku
Zdroj: ČT24

Obavy o demokracii

Starostovo uvěznění prohloubilo obavy ohledně demokracie a právního státu v Turecku a je všeobecně považováno za politický krok k odstranění hlavního kandidáta opozice do příštích prezidentských voleb, napsala agentura AP. Dodala, že vládní představitelé popírají, že by podnikali politicky motivované kroky proti opozičním představitelům, a tvrdí, že turecké soudy jsou nezávislé.

Istanbul je největším městem v zemi a má zásadní politický i ekonomický význam. Politicky je kontrola nad touto metropolí často považována za symbol obecného politického vlivu v zemi. Erdoganův nástup k moci začal také v Istanbulu, když zde byl v roce 1994 zvolen starostou.

Imamogluovo vítězství v Istanbulu v roce 2019 je považováno za hořkou porážku Erdoganovy strany AKP, která městu do té doby vládla. Loni Imamoglu v Istanbulu opět zvítězil. Pozorovatelé považují nynějšího starostu za nadějného vyzyvatele Erdogana, ale vyšetřování by mohla zabránit jeho oficiální kandidatuře. Příští řádné prezidentské volby se mají konat v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...