Erdoganův rival Imamoglu je ve vazbě a není už starostou

8 minut
Václav Černohorský informuje o dění v Turecku
Zdroj: ČT24

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

Imamoglu byl za velmi početné asistence policie předveden k istanbulskému soudu ještě o sobotní noci spolu s dalšími devadesáti obviněnými a soud jej během noci dvakrát vyslýchal, uvedla agentura AFP s odvoláním na obhájce.

Turecké ministerstvo vnitra navíc oznámilo, že Imamoglu a také starostové dvou istanbulských čtvrtí, kteří byli rovněž vzati do vazby, mají pozastavený výkon funkcí.

Imamoglu prostřednictvím svých obhájců vyzval své příznivce na sociálních sítích, aby neklesali na mysli. „Nikdy nebuďte smutní, nikdy nebuďte skleslí, nikdy neztrácejte naději. Ruku v ruce porazíme tento puč, tuto černou skvrnu na naší demokracii,“ napsal Imamoglu a zdůraznil, že se blíží den, kdy nynější vládci budou muset skládat účty ze svého počínání.

Billboard Ekrema Imamoglua v Instanbulu
Zdroj: Reuters/Murad Sezer

Imamogluovi příznivci protestují v ulicích

Zadržený opoziční politik nabádal 86 milionů spoluobčanů, aby hlasováním ve volbách ukázali celému světu boj za demokracii. V pozdějším příspěvku Turky vyzval k masovým demonstracím proti tomu, že jej soud vzal do vyšetřovací vazby. Na síti X označil proces jeho zadržení za „mimosoudní popravu“, která znamená „zradu na Turecku“, píše agentura Reuters.

Již po středečním zatčení Imamoglua kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci vypukly protesty, považované za největší za více než deset posledních let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo zatčení 323 demonstrantů jen během sobotní noci. O den dříve policie zadržela 343 lidí. Po starostově uvěznění ve vyšetřovací vazbě pozorovatelé očekávají ještě větší účast na protestech, napsala agentura DPA.

V centru Istanbulu se už lidé k protestům shromáždili, a to pod dohledem policejních těžkooděnců, informoval v neděli odpoledne z místa zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Protesty se zatím odehrávají podle podobného scénáře. Soustředí se do oblasti kolem budovy istanbulského magistrátu,“ popsal večer Černohorský, podle kterého už policie proti demonstrantům použila pepřový sprej.

Pro mnohé lidi současné demonstrace podle něj vzbuzují vzpomínky na rok 2013. Tehdy se uskutečnily manifestace za demisi vlády, kterou tehdy vedl Erdogan ještě jako premiér a které kabinet brutálně potlačil. „Určitě je na místě v tuto chvíli často opakované srovnávání s rokem 2013, nicméně je dobré mít na paměti, že ani tenkrát demonstrace nevedly ke skončení vlády,“ poznamenala analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Lahučká.

2 minuty
Události: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o protestech v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Stranické i symbolické hlasování

„Neděle byla také ve znamení jiné formy protestu, která byla k vidění po celém Turecku. Opoziční strana CHP uspořádala hlasování o svém prezidentském kandidátovi, kde byl Ekrem Imamoglu jediným kandidátem. A do tisícovek volebních místností po celé zemi přišli nejen členové strany, ale také tisíce a tisíce lidí z ulice, kteří tak vyjádřili svou podporu vězněnému politikovi,“ dodal Černohorský.

Pro Imamoglua hlasovalo 1,6 milionu z 1,7 milionu členů CHP, píše agentura DPA s odvoláním na předsedu strany Özgüra Özela. Další miliony lidí pak istanbulskému starostovi vyjádřili podporu v symbolickém hlasování. BBC uvádí, že CHP se tak snaží posílit odpor veřejnosti proti věznění Imamoglua.

Vyšetřováno je přes sto osob

Prokuratura uvedla, že soud rozhodl vzít Imamoglua do vazby pro podezření z vedení zločinecké organizace, přijímání úplatků, vydírání, nezákonného zacházení s osobními údaji a zmanipulování nabídek. Žádost o vazbu kvůli obvinění z terorismu soud zamítl. Kromě starosty vzal soud do vazby také 47 dalších lidí, dalších 44 podezřelých bylo propuštěno, ale zůstávají pod dohledem.

V obou případech – korupce a napomáhání terorismu – je vyšetřováno 106 osob. Soud vzal do vazby také starostovy spolupracovníky a mnoho dalších lidí. „V případě, který úřady označují jako Imamogluova zločinecká organizace, rozhodli o jeho zatčení. To je důležité, protože to ruší možnost jmenovat správce istanbulské obce. Budou však podány nezbytné námitky, aby starosta získal svobodu,“ uvedl předseda CHP Özgur Özel.

„Minimálně ta rovina obvinění z terorismu je jedním z klasických politických důvodů, proč bývá v Turecku někdo z politiků nebo aktivistů zatýkán, takže tohle můžeme určitě vnímat jako politickou agendu současné administrativy,“ míní Lahučká.

V případě obvinění z korupce podle ní ukáže více až další vyšetřování. Korupci označila za dlouhodobý problém Turecka, který se netýká pouze vládní strany a obvinění tak podle ní nějaký reálný základ mít může. „Z mého pohledu existuje celkem vysoká pravděpodobnost, že nějaké problémy na istanbulské radnici byly, ale dost možná jsou vykonstruovány do větších rozměrů,“ upřesnila analytička.

Protesty podle ní budou pokračovat i nadále. „Ale je otázka, jak dlouho to společnost vydrží. Neumím si úplně představit, že by reálně Erdogana přinutily k tomu, aby Imamoglua propustil, aby se šetření zastavilo. I proto, že to není jen o tom, že je zatčený on jako hlavní představitel, ale že je zatčené velké množství dalších lidí. Není pravděpodobné, že by se ta kauza najednou zametla pod koberec,“ dodala Lahučká.

9 minut
Studio ČT24: Analytička Karolína Lahučká o situaci v Turecku
Zdroj: ČT24

Obavy o demokracii

Starostovo uvěznění prohloubilo obavy ohledně demokracie a právního státu v Turecku a je všeobecně považováno za politický krok k odstranění hlavního kandidáta opozice do příštích prezidentských voleb, napsala agentura AP. Dodala, že vládní představitelé popírají, že by podnikali politicky motivované kroky proti opozičním představitelům, a tvrdí, že turecké soudy jsou nezávislé.

Istanbul je největším městem v zemi a má zásadní politický i ekonomický význam. Politicky je kontrola nad touto metropolí často považována za symbol obecného politického vlivu v zemi. Erdoganův nástup k moci začal také v Istanbulu, když zde byl v roce 1994 zvolen starostou.

Imamogluovo vítězství v Istanbulu v roce 2019 je považováno za hořkou porážku Erdoganovy strany AKP, která městu do té doby vládla. Loni Imamoglu v Istanbulu opět zvítězil. Pozorovatelé považují nynějšího starostu za nadějného vyzyvatele Erdogana, ale vyšetřování by mohla zabránit jeho oficiální kandidatuře. Příští řádné prezidentské volby se mají konat v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...