Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.
Erdoganův rival Imamoglu je ve vazbě a není už starostou
8 minut
Václav Černohorský informuje o dění v Turecku
Imamoglu byl za velmi početné asistence policie předveden k istanbulskému soudu ještě o sobotní noci spolu s dalšími devadesáti obviněnými a soud jej během noci dvakrát vyslýchal, uvedla agentura AFP s odvoláním na obhájce.
Turecké ministerstvo vnitra navíc oznámilo, že Imamoglu a také starostové dvou istanbulských čtvrtí, kteří byli rovněž vzati do vazby, mají pozastavený výkon funkcí.
Imamoglu prostřednictvím svých obhájců vyzval své příznivce na sociálních sítích, aby neklesali na mysli. „Nikdy nebuďte smutní, nikdy nebuďte skleslí, nikdy neztrácejte naději. Ruku v ruce porazíme tento puč, tuto černou skvrnu na naší demokracii,“ napsal Imamoglu a zdůraznil, že se blíží den, kdy nynější vládci budou muset skládat účty ze svého počínání.
Billboard Ekrema Imamoglua v Instanbulu
Imamogluovi příznivci protestují v ulicích
Zadržený opoziční politik nabádal 86 milionů spoluobčanů, aby hlasováním ve volbách ukázali celému světu boj za demokracii. V pozdějším příspěvku Turky vyzval k masovým demonstracím proti tomu, že jej soud vzal do vyšetřovací vazby. Na síti X označil proces jeho zadržení za „mimosoudní popravu“, která znamená „zradu na Turecku“, píše agentura Reuters.
Již po středečním zatčení Imamoglua kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické organizaci vypukly protesty, považované za největší za více než deset posledních let. Do ulic vyšly statisíce lidí, policie stovky demonstrantů zadržela. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo zatčení 323 demonstrantů jen během sobotní noci. O den dříve policie zadržela 343 lidí. Po starostově uvěznění ve vyšetřovací vazbě pozorovatelé očekávají ještě větší účast na protestech, napsala agentura DPA.
V centru Istanbulu se už lidé k protestům shromáždili, a to pod dohledem policejních těžkooděnců, informoval v neděli odpoledne z místa zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Protesty se zatím odehrávají podle podobného scénáře. Soustředí se do oblasti kolem budovy istanbulského magistrátu,“ popsal večer Černohorský, podle kterého už policie proti demonstrantům použila pepřový sprej.
Pro mnohé lidi současné demonstrace podle něj vzbuzují vzpomínky na rok 2013. Tehdy se uskutečnily manifestace za demisi vlády, kterou tehdy vedl Erdogan ještě jako premiér a které kabinet brutálně potlačil. „Určitě je na místě v tuto chvíli často opakované srovnávání s rokem 2013, nicméně je dobré mít na paměti, že ani tenkrát demonstrace nevedly ke skončení vlády,“ poznamenala analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Lahučká.
2 minuty
Události: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o protestech v Istanbulu
Stranické i symbolické hlasování
„Neděle byla také ve znamení jiné formy protestu, která byla k vidění po celém Turecku. Opoziční strana CHP uspořádala hlasování o svém prezidentském kandidátovi, kde byl Ekrem Imamoglu jediným kandidátem. A do tisícovek volebních místností po celé zemi přišli nejen členové strany, ale také tisíce a tisíce lidí z ulice, kteří tak vyjádřili svou podporu vězněnému politikovi,“ dodal Černohorský.
Pro Imamoglua hlasovalo 1,6 milionu z 1,7 milionu členů CHP, píše agentura DPA s odvoláním na předsedu strany Özgüra Özela. Další miliony lidí pak istanbulskému starostovi vyjádřili podporu v symbolickém hlasování. BBC uvádí, že CHP se tak snaží posílit odpor veřejnosti proti věznění Imamoglua.
Vyšetřováno je přes sto osob
Prokuratura uvedla, že soud rozhodl vzít Imamoglua do vazby pro podezření z vedení zločinecké organizace, přijímání úplatků, vydírání, nezákonného zacházení s osobními údaji a zmanipulování nabídek. Žádost o vazbu kvůli obvinění z terorismu soud zamítl. Kromě starosty vzal soud do vazby také 47 dalších lidí, dalších 44 podezřelých bylo propuštěno, ale zůstávají pod dohledem.
V obou případech – korupce a napomáhání terorismu – je vyšetřováno 106 osob. Soud vzal do vazby také starostovy spolupracovníky a mnoho dalších lidí. „V případě, který úřady označují jako Imamogluova zločinecká organizace, rozhodli o jeho zatčení. To je důležité, protože to ruší možnost jmenovat správce istanbulské obce. Budou však podány nezbytné námitky, aby starosta získal svobodu,“ uvedl předseda CHP Özgur Özel.
„Minimálně ta rovina obvinění z terorismu je jedním z klasických politických důvodů, proč bývá v Turecku někdo z politiků nebo aktivistů zatýkán, takže tohle můžeme určitě vnímat jako politickou agendu současné administrativy,“ míní Lahučká.
V případě obvinění z korupce podle ní ukáže více až další vyšetřování. Korupci označila za dlouhodobý problém Turecka, který se netýká pouze vládní strany a obvinění tak podle ní nějaký reálný základ mít může. „Z mého pohledu existuje celkem vysoká pravděpodobnost, že nějaké problémy na istanbulské radnici byly, ale dost možná jsou vykonstruovány do větších rozměrů,“ upřesnila analytička.
Protesty podle ní budou pokračovat i nadále. „Ale je otázka, jak dlouho to společnost vydrží. Neumím si úplně představit, že by reálně Erdogana přinutily k tomu, aby Imamoglua propustil, aby se šetření zastavilo. I proto, že to není jen o tom, že je zatčený on jako hlavní představitel, ale že je zatčené velké množství dalších lidí. Není pravděpodobné, že by se ta kauza najednou zametla pod koberec,“ dodala Lahučká.
9 minut
Studio ČT24: Analytička Karolína Lahučká o situaci v Turecku
Obavy o demokracii
Starostovo uvěznění prohloubilo obavy ohledně demokracie a právního státu v Turecku a je všeobecně považováno za politický krok k odstranění hlavního kandidáta opozice do příštích prezidentských voleb, napsala agentura AP. Dodala, že vládní představitelé popírají, že by podnikali politicky motivované kroky proti opozičním představitelům, a tvrdí, že turecké soudy jsou nezávislé.
Istanbul je největším městem v zemi a má zásadní politický i ekonomický význam. Politicky je kontrola nad touto metropolí často považována za symbol obecného politického vlivu v zemi. Erdoganův nástup k moci začal také v Istanbulu, když zde byl v roce 1994 zvolen starostou.
Imamogluovo vítězství v Istanbulu v roce 2019 je považováno za hořkou porážku Erdoganovy strany AKP, která městu do té doby vládla. Loni Imamoglu v Istanbulu opět zvítězil. Pozorovatelé považují nynějšího starostu za nadějného vyzyvatele Erdogana, ale vyšetřování by mohla zabránit jeho oficiální kandidatuře. Příští řádné prezidentské volby se mají konat v roce 2028.
