Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
El Niño je přirozený jev, který vzniká kvůli pravidelnému oteplováním mořské hladiny ve středním a východním Tichém oceánu. Když se objeví, výrazně teplejší voda nemůže ochlazovat tak dobře vzduch, jak je obvyklé, což má pak další dopady – vysoké teploty vzduchu, extrémní sucha nebo silné přívalové deště. Letos se podle WMO mimořádně vysoké povrchové teploty v oceánu naměřené již od konce dubna do poloviny května přiblížily prahovým hodnotám pro vznik tohoto jevu.
Pravděpodobnost, že se v letním období objeví, je tak podle WMO osmdesát procent, jeho setrvání až do podzimu odhaduje organizace spadající pod OSN na devadesát procent. Pravděpodobnost, že by nastala chladnější fáze známá jako La Niña, je nyní podle modelů nulová. Vysoká teplota vody v oceánu to prakticky vylučuje.
Stejné pravděpodobnosti v posledních dnech uvádí také americká meteorologická agentura NOAA, která upozorňuje, že by jev mohl nabrat takovou sílu, že by bylo možné označovat ho za super El Niño.
„Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování, kterým to skutečně je. Podmínky El Niño přilijí olej do ohně globálního oteplování. Dopady budou ještě tvrdší, zasáhnou ještě větší území a budou se šířit přes hranice s devastující rychlostí. Jedinou účinnou reakcí jsou opatření v oblasti klimatu, která budou odpovídat závažnosti krize – ukončení závislosti na fosilních palivech, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie, ochrana nejzranitelnějších skupin a zavedení systémů včasného varování pro všechny,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres ve videoprohlášení.
Dopady pocítí významná část světa
Dopady se nedají odvodit jen ze samotné síly tohoto jevu, ale experti přesto varují před možnostmi, které mohou nastat. „Musíme se připravit na potenciálně silný jev El Niño, který zhorší sucho i silné srážky a zvýší riziko vln veder jak na pevnině, tak v oceánech. Poslední jev El Niño v letech 2023–2024 patřil k pěti nejsilnějším v historii a přispěl k rekordním globálním teplotám, které jsme zaznamenali v roce 2024,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.
„WMO bude v nadcházejících měsících pečlivě sledovat podmínky, aby mohla poskytovat informace pro rozhodování vlád, humanitárních organizací a odvětví citlivých na klima. Předběžné sezonní předpovědi a včasná varování jsou zásadní pro záchranu životů a zmírnění dopadů na naše ekonomiky a naše komunity,“ doplnila Saulová.
Jeden z nejsilnějších jevů El Niño se vyskytl také v letech 2015 a 2016, což vyvolalo rozsáhlé sucho v Asii a snížilo produkci obilí a olejnin. Meteorologové již letos dříve varovali, že pokud letos vznikne, zasáhne to úrodu plodin a dodávky potravin v době, kdy se zemědělci potýkají s nedostatkem hnojiv a vysokými cenami paliv v důsledku války v Íránu.
Častými projevy silného jevu El Niño bývají sucho v některých částech Amazonie, Indonésie a Austrálie, které tam vedou k neúrodě i ničivým požárům, ale i narušení indického monzunu a posuny srážkových vzorců v tropických oblastech, což má zase negativní dopady na zemědělství indického subkontinentu.
El Niño naopak potlačuje tropické bouře v Atlantiku. Meteorologové NOAA minulý týden vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu, která naznačuje, že by mohla být klidnější než obvykle. I když to zní jako dobrá zpráva, pro Střední Ameriku to znamená výrazně méně srážek a potenciální sucho. Naopak pro Asii ale výrazně stoupá hrozba silných tajfunů, jež se dlouho udrží nad jedním místem.
Česko pozná dopady spíše sekundárně
El Niño nemívá vzhledem ke své vzdálenosti od Evropy na počasí v ní silnější dopady – Tichý oceán je zkrátka příliš daleko. Mnohem silnější naopak je vliv Středozemního moře. To je ale tento rok také již teplejší, než bývá touto dobou zvykem. U něj se oteplování projevuje zvýšeným výparem mořské vody, která se při vhodných podmínkách může dostat i do nitra kontinentu. Podobné situace už několikrát vedly k rozsáhlým povodním také na území České republiky.
Pokud bude jev El Niño tak dramatický, jak předvídají některé modely, a podepíše se na zdraví řady světových ekonomik, následkům se Evropa (a tedy i Česko) mohou v ekonomické rovině vyhnout jen těžko. Zdražení potravin, omezení mezinárodního obchodu či snížení odbytu evropského zboží by se pak daly očekávat s vyšší pravděpodobností.
