Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.

Asi před 98 miliony let žil ve slaných vodách dnešního východního Maroka velký dinosaurus s impozantním hřebenem na zádech. Jmenoval se Spinosaurus, podle protáhlého obratle, který jeho hřeben podpíral, a pro vědce je už dlouhou dobu záhadou. Filmoví fanoušci ho znají jako nepřítele Tyrannosaura rexe ze třetího dílu Jurského parku, paleontologové ale tento jeho výklad odmítají.

Žil totiž spíš ve vodě než na suchu, možná životem podobnějším krokodýlovi – ale detaily jsou stále ještě neznámé. Například klíčová otázka, v jaké vodě plaval nebo se brodil nejraději.

Teď paleontologové našli klíčové důkazy, které naznačují, v jakém prostředí se tito obři dlouzí až čtrnáct metrů pohybovali. Zdá se, že trávili své dny ve slaných ústích řek a v bažinách s částečně slanou vodou. Jak k tomu vědci došli? Odhalili u těchto pravěkých tvorů totiž zvláštní jamky nad jejich očima, jež mohly skrývat speciální žlázy, které jim umožňovaly ronit slané slzy, aby tak přebytečnou sůl odfiltrovali ze své krve.

Že spinosauři vodu milovali, se ví už delší dobu. Měli ploché prsty, které jim sloužily jako vesla, ocas schopný pádlovat a tlamu zakončenou téměř krokodýlím čenichem. A také jejich zuby byly podobné těm, jakými disponují predátoři lovící kluzkou sliznatou kořist.

Spinosaurus
Zdroj: University of Southampton/Anthony Hutchings

Obrázek dinosaura podobného krokodýlovi ale narušují další důkazy – například fakt, že značné množství pozůstatků těchto tvorů se našlo na místech velmi daleko od míst, kdy by v minulosti někdy byla hluboká voda. To by naznačovalo spíše na způsob života podobný volavkám, tedy brodění v mělké vodě a lapání kořisti tlamou podobnou zobáku. Diskusi komplikuje fakt, že spinosauřích kostí má věda jen značně omezené množství. Nový objev je proto v této debatě přelomový.

Sůl je škodlivá

Sůl živé organismy potřebují, ale současně je pro ně v nadbytečném množství škodlivá – ostatně právě proto staří Římané zasolovali pole svých nepřátel. Přesto žije ve slané vodě spousta druhů zvířat. Ta si během desítek milionů let evoluce vyvinula spoustu triků, jak se s tímto „jedem“ vypořádat. Mají speciální žlázy, které svádějí sůl z organismu na jedno místo, odkud ji potom vylučují. Může to být konečník, u jazyka, kolem oka. Tento mechanismus se objevil u zvířat mnohokrát a vznikl desítkami odlišných způsobů.

A právě v okolí oka u několika druhů spinosaurů (z Maroka, Brazílie a Velké Británie) odhalili paleontologové zvláštní jamky, přičemž tvrdí, že mohly být sídlem solné žlázy a jejího cévního systému. Když jamku studovali lépe a u více druhů, zjistili, že hypotéza se solnou žlázou začíná vypadat stále pravděpodobněji: druhy spinosaurů s těmito orgány totiž byly nalezeny v místech, která kdysi byla slanými vodními prostředími, zatímco ty, které je postrádaly, byly častější ve sladkovodních biotopech.

Důkazy sice zatím nejsou stoprocentní (jamka se například nenašla u některých druhů, kde ji vědci očekávali), přesto poskytuje vynikající základ pro další pátrání tímto směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 2 hhodinami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.