Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.

„Jednou z mnoha věcí, které nás na tomto dinosaurovi opravdu nadchly, je jeho velikost,“ uvedl Tchitivút Setchapaničsakun, doktorand na University College London (UCL) a hlavní autor výzkumné studie.

Nově identifikovaný sauropod, býložravý dinosaurus s dlouhým krkem, měřil na délku asi 27,4 metru a vážil zhruba 30 tun. To je více než trojnásobek hmotnosti slavného prehistorického predátora Tyrannosaura rexe. Nalezený exemplář žil před sto až 120 miliony let a řadí se někam do „vyšší střední“ kategorie největších objevených dinosaurů, doplnil hlavní autor studie.

Přestože byl tento dinosaurus obrovský, sauropodi z pozdějších období byli ještě větší. „Dává nám to představu o možných evolučních trendech, které se v této době začínaly objevovat,“ přiblížil výzkumník. Větší objevení sauropodi pocházeli z pozdější křídy, přičemž jeden z nich vážil až 70 tun.

Srovnání Nagatitan chaiyaphumensis s člověkem a ukázka jeho kostí, které vědci našli a popsali
Zdroj: Scientific Reports

Titánská nága

„Z období střední křídy nacházíme v Číně, Jižní Americe i v Africe dinosaury, kteří byli skutečnými superobry. Byli to ti vůbec největší z největších,“ uvedl Setchapaničsakun. Nový objev podle něj v podstatě „představuje jakýsi předvoj k trendu extrémního růstu“.

Nově objeveného dinosaura výzkumníci pojmenovali Nagatitan chaiyaphumensis podle mytických hadích bytostí z asijských legend. Nágy byly polobožské bytosti s tváří člověka, avšak s tělem a ocasem hada, na krku měly kápi podobnou kobře indické. Slovo titan odkazuje na velikost a poslední část názvu na thajskou provincii Čchajpchúm, kde byl dinosaurus nalezen. Tamní obyvatel objevil fosilie poprvé před deseti roky a výzkumníci na místě kopali až do roku 2019, kdy jim však došlo financování. Jakmile Setchapaničsakunův tým získal nové prostředky, v roce 2024 vykopávky obnovil.

Kompletní kostru dinosaura vědci nemají, ale jeho velikost odhadují podle obratlů, žeber, pánve a délky končetin. Jedna kost z přední končetiny měřila skoro dva metry.

Jde o čtrnáctého pojmenovaného dinosaura objeveného v Thajsku. Paleontologové ho označují za „posledního titána“ této země. Na základě stáří horninových vrstev a poznatků o tom, jak se krajina v průběhu času měnila, neočekávají, že by v jihovýchodní Asii našli další takto velké dinosaury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.