Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
„S naším synem jsme se rozhodli žádost o předčasný nástup podat, protože mu bylo šest hned v říjnu. Chtěl jít do školy s kamarády ze školky a oproti nim nám nepřišel nijak pozadu. Nakonec se to povedlo, teď je ve druhé třídě a myslím, že jsme udělali dobře,“ vysvětluje tatínek sedmiletého Ríši ze Sokolovska.
Ze Statistického informačního systému MŠMT vyplývá, že počet předčasných nástupů v posledních letech roste. Zatímco ve školním roce 2021/22 nastoupilo do první třídy před šestými narozeninami 563 dětí, letos jich bylo 930. Podíl mezi prvňáky tak vzrostl z 0,52 procenta na 0,78 procenta. Nejvyšší podíl ministerstvo evidovalo naposledy ve školním roce 2010/11, kdy předčasně nastoupilo k povinné docházce jedno procento dětí.
Rodiče nechtějí, aby dítě „ztrácelo čas“
Nárůst předčasných nástupů potvrzují i pedagogicko-psychologické poradny, které posuzují školní zralost dětí. „Je to současný navyšující se trend, kdy někteří rodiče mají dojem, že jsou jejich děti nadané a velmi šikovné. A protože jsou většinou narozené na podzim, tak nechtějí kvůli pár dnům, týdnům nebo měsícům zbytečně ztrácet čas celým školním rokem v MŠ, když mohou využít možnost předčasného zaškolení,“ říká ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava Marie Schindlerová.
Vyšší zájem o vyšetření kvůli předčasnému nástupu pozoruje také ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Prahy 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. „Jedná se asi tak o patnáct procent ze všech žádostí o vyšetření školní zralosti,“ upřesňuje. Rodiče podle ní kromě přesvědčení o dostatečné vyspělosti dítěte uvádějí i praktické nebo osobní důvody. „Mnohdy důvodem může být kvalitní paní učitelka, kterou rodiče pro své dítě chtějí, logistické důvody, vzdělávání v komunitních školách a podobně,“ popisuje Jarolímková.
V brněnské poradně se s rostoucím zájmem začali setkávat až letos. „Z našeho pohledu může souviset i s tím, že se rodiče obávají větší heterogenity v prvních třídách v příštích letech v souvislosti se změnou při možnosti udělení odkladu školní docházky,“ říká její ředitel Libor Mikulášek.
Odkladová novela školského zákona začala platit loni v září a postupně zpřísňuje podmínky pro udělení odkladu. Nově má být možné získat odklad hlavně ze zdravotních důvodů. Část rodičů se proto může obávat, že v prvních třídách budou větší rozdíly v připravenosti nebo tempu dětí.
Samotné čtení nebo počítání nestačí
Podle mluvčí ČŠI je důležité hodnotit dítě komplexně, ne pouze podle dílčích schopností, ve kterých vyniká. „Pokud dítě není na školní docházku dostatečně připraveno, mohou se v průběhu vzdělávání objevovat obtíže nejen ve vzdělávací oblasti, ale i v oblasti sociální adaptace, což následně zvyšuje nároky na práci školy i učitelů,“ říká Brzybohatá.
Potenciál dítěte se podle Marie Schindlerové posuzuje při psychologickém a speciálně pedagogickém vyšetření. „Zjišťujeme jeho schopnosti, pracovní, sociální a emoční vyspělost, dále posuzujeme oblasti percepční (sluchová, zraková), předmatematické a předčtenářské dovednosti, prostorovou a pravolevou orientaci, řeč, grafomotoriku, socio-emoční zralost, pracovně-volní zralost,“ vysvětluje.
Podle ní ale vyšetření automaticky neznamená kladné doporučení, to potvrzuje i ředitelka Jarolímková. „Předčasné nástupy dětí do škol doporučujeme opravdu minimálně, většinou dětem narozeným hned počátkem září, kdy jim bude šest. Z našich statistik vyplývá, že za poslední tři roky jich bylo asi dvanáct,“ dodává.
Bez doporučení to nejde
Předčasný nástup do první třídy umožňuje školský zákon dětem, které dosáhnou šesti let mezi zářím a koncem června následujícího roku a jsou podle odborníků dostatečně tělesně a duševně vyspělé. Součástí žádosti musí být doporučení školského poradenského zařízení.
U dětí narozených od ledna do června je podle zákona nutné také vyjádření odborného lékaře. „O zařazení dětí předčasně do škol však rozhodují primárně ředitelé škol, podle toho, zda mají či nemají místo v prvních třídách,“ poznamenává Jarolímková.
