Škola

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Při úterním íránském raketovém útoku na Izrael byla poškozena škola ve městě Gereda i sto domů ve městě Hod Hašaron, které leží na okraji Tel Avivu, informovala tamní média. Írán v úterý vypálil na Izrael téměř dvě stovky raket, většinu z nich sestřelila protivzdušná obrana. Některé také pomohly odrazit Spojené státy, Jordánsko a zřejmě též Francie a Velká Británie.

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona, který má snížit množství odkladů povinné školní docházky, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle návrhu poslanců vládních i opozičních stran by odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Kabinet rovněž schválil novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Rozhodl rovněž o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun. Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku.

Šedesát dětí z České Vsi na Jesenicku, kterou postihly povodně, našlo dočasné útočiště na druhém konci republiky. V rámci projektu „Děti v suchu“ jim hostitelské školy ze Stříbra na západě Čech zajistily na týden nejen ubytování, ale i jídlo a zábavu. Ocení to i rodiče dětí, kteří se budou moct naplno věnovat obnově svých domovů.

V souvislosti se záplavami, které od pátku postihly Nepál, zemřelo podle poslední policejní bilance nejméně 170 lidí. Dalších 42 lidí je pohřešováno, píše agentura AFP. Zaplaveny jsou některé čtvrti v hlavním městě Káthmándú a také oblasti v centrální a východní oblasti země. V údolí nepálské metropole živelná pohroma zastavila dopravu a omezila provoz vzdělávacích institucí.

Do většiny škol v Opavě se už po záplavách vrátili žáci. Někde ale musely být učebny zřízené v náhradních prostorech. Některé školy ovšem zůstanou ještě do konce týdne zavřené. Povodeň zasáhla základní, mateřské i střední školy, jejich návrat do normálu bude trvat řadu měsíců. Vedení Opavy doufá, že s opravami pomůžou státní peníze.

Přes padesát škol požádalo na ministerstvu o přerušení výuky kvůli povodním. Další vyhlásily ředitelské volno nebo přešly na distanční výuku. V nejvíce zasažených oblastech pomáhají s úklidem samotní žáci, kteří tráví svůj volný čas nyní jinak, než byli zvyklí. „Pro mě je priorita obnovit výuku na prvním stupni pro ty nejmenší děti ve spolupráci s hotelovou školou,“ uvedl ředitel základní školy v Nové Vsi Filip Worm. I na jesenickém gymnáziu pomáhají s úklidem studenti. Výuka se ale časem může změnit v distanční, protože ve městě stále nejde plyn a zima se blíží.

Školy v Česku stejně jako v předchozích dnech opět čelí výhrůžkám. Policie uvedla, že výhrůžný e-mail obdrželo přes dva a půl tisíce institucí, závažnost hrozby je podle ní ale nadále velmi nízká. Ministerstvo školství (MŠMT) ve spolupráci s ministerstvem vnitra pro tyto případy připravilo pro ředitele metodiku, jak mají postupovat. Školy v Česku stejně jako v předchozích dnech opět čelily výhrůžkám.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

„Poznatky vyměněné s našimi partnery svědčí o tom, že je to určitě koordinovaný útok, který má s velkou mírou pravděpodobnosti nějaký zahraniční původ,“ sdělil ve čtvrtečních Událostech, komentářích k vlně výhrůžek mířících na tuzemské školy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zdůraznil, že se v žádném případě neukázalo, že by hrozba byla reálná.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.

Policie podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pracuje s větším počtem vyšetřovacích verzí v souvislosti s výhrůžkami školám v posledních dnech. Vyměňuje si také poznatky se slovenskými kolegy, kteří se potýkali s podobným problémem, uvedl Rakušan po středečním zasedání vlády. Výhrůžky výbuchem se podle něj v úterý týkaly šesti set škol a ve středu čtyř set zařízení. Šlo o základní i střední školy a státní i soukromé subjekty, doplnil.

Po incidentu v domažlické škole se opět hovoří o tom, zda zvýšit bezpečnostní opatření na školách. Ředitel ZŠ a MŠ Josefa Šíra v Horní Branné Tibor Hájek, který je členem Asociace ředitelů základních škol ČR se domnívá, že je důležité děti v rozumné míře informovat, jak se například v takových případech zachovat, ale na druhé straně musí zafungovat selský rozum, aby děti do školy chodily rády a nebály se.

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Je důležité, aby děti dostaly prostor mluvit o tom, co se v nich odehrává, to může mít každý úplně jinak, řekla vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková k incidentu na základní škole v Domažlicích, při kterém žákyně zaútočila nožem na své spolužáky. Psychoterapeut Tibor Brečka zmínil, že je důležitá prevence a varovné signály potenciálního útočníka nepodceňovat, což se podle něj často děje. Jedním z nich je například velká změna chování daného jedince.

Zkušenost s podobným útokem, jako se v úterý odehrál na základní škole v Domažlicích, spojuje také Střední odborné učiliště Ohradní v Praze a Střední obchodní školu ve Žďáru nad Sázavou. V prvním případě šlo o útok na učitele, ve druhém na studenty. Školy kvůli tomu přijaly opatření.

Na základní škole v Domažlicích v úterý jedna z žákyň zaútočila nožem na své spolužáky. Zraněné byly dvě děti, které zdravotníci již propustili do domácího léčení. „Díky zásahu pedagoga a pana ředitele nedošlo k dalším útokům,“ řekl místostarosta Viktor Krutina (Piráti). Policie přijala hlášení okolo osmi hodin ráno, následně podezřelou „převzala z rukou ředitele školy“ neozbrojenou, dodal krajský policejní ředitel Petr Macháček.

V Polsku od pondělí platí povinná školní docházka pro všechny ukrajinské žáky. Dosud se mohli učit doma nebo on-line. Do škol tak míří dalších asi 80 tisíc ukrajinských žáků – už teď jich tam bylo přes čtvrt milionu. V Česku je to kolem padesáti tisíc. Polští ředitelé hlásí první problémy, nejčastěji jim chybí učitelé a prostory pro výuku. Rodičům, kteří potomky do škol nepřepíší, nově hrozí ztráta měsíčního přídavku na děti ve výši v přepočtu 4,5 tisíce korun.

V náhradních prostorách zahájilo nový školní rok více než šest set žáků v Českém Těšíně na Karvinsku. Budovy Obchodní akademie Český Těšín a Základní školy Kontešinec na přelomu července a srpna zasáhl ničivý požár. V provizoriu budou muset děti i jejich učitelé vydržet nejméně rok. Do provizorní školy z buněk musely jít i děti z popraskané školy v Prušánkách.

Přibývá dětských úrazů – potvrzují to nemocnice i pojišťovny. Podle statistik VZP loni lékaři ošetřili víc než 220 tisíc dětí, nejčastěji poranění ruky, nohy a hlavy. Nejvíc úrazů se zpravidla stává v tomto období, tedy začátkem školního roku. Například na urgentním příjmu krajské nemocnice v Liberci ošetří měsíčně až 700 dětských úrazů. Menší děti si úrazy obvykle přivodí doma, zatímco ty starší spíše během sportování.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji přitom výuka nebaví děti z chudších rodin. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF. Škola a výsledky, které v ní děti mají, zároveň ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.