Škola

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.

Pro školáky z Předína na Třebíčsku začal neobvyklý lyžařský kurz. Vedení školy chtělo pomoct rodičům, kteří si nemohou dovolit vyšší výdaje. V bazarech tak například pro část žáků pořídilo lyžařské vybavení. Celkově škola zaplatila za patnáct párů lyží, bot a hůlek kolem dvaceti tisíc korun. Jezdí také lyžovat do asi čtyřicet kilometrů vzdáleného areálu na Vysočině, děti se každý den vracejí domů. Pětidenní kurz tak rodiče vyjde na tři tisíce korun.

Ministerstva školství a vnitra hledají odpověď na to, co se mají děti učit o postupech v mimořádných situacích ve školách. Příliš podrobné popisy totiž mohou také sloužit jako návod pro případného „vnitřního“ agresora, který se může mezi nimi vyskytovat. Jednotný standard má doplnit metodiku, kterou úřady aktualizovaly už na konci roku 2024 v reakci na útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby narostla poptávka po speciálních kurzech, školám je zajišťují hlavně soukromníci. Jedno ze základních pravidel třeba říká, že v případě útoku ve škole je třeba utéct, schovat se a až v nejzazším případě bojovat.

O půlnoci ze soboty na neděli začalo podávání přihlášek na střední školy. Uchazeči je mohou podat elektronicky přes systém DiPSy nebo papírovou formou. Zaslat mohou až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nanejvýš dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Lhůta pro podávání přihlášek skončí 20. února, čas podání neovlivňuje šanci žáků na přijetí.

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.

Sněhové bouře v Evropě několikátý den po sobě omezily vlakovou i leteckou dopravu. Na severu Německa si bouře Elli vynutila uzavření škol, v Británii a ve Francii bouře Goretti připravila desetitisíce domácností o elektřinu, informují média. Kvůli silnému větru, který místy dosahoval v nárazech až 213 kilometrů v hodině, odstavily francouzské úřady jadernou elektrárnu Flamanville u Lamanšského průlivu. Slovensko zažilo nejchladnější noc za pět let.

Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.

Neustálé škrábání se, trhání vlasů nebo řezání. Odborníci upozorňují na vážný problém, který se mezi dospívajícími objevuje čím dál častěji. Úmyslné ubližování si řeší nejen psychologové, ale také adiktologové, psychiatři a odborníci ve školách. Sebepoškozování vnímá významná část mladých lidí jako způsob, jak řešit problémy. Zároveň může podle odborníků vytvářet pocit kontroly nad vlastním tělem, když se jinak dospívající cítí bezmocně.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil právní úpravu, která umožňovala oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání nepřípustné. Ocenil, že to potvrdil i Ústavní soud.

Adam Kratochvíl trpí spinální svalovou atrofií a bez pomoci druhých se neobejde. Přesto pomáhá jiným: přednáší na školách o životě s handicapem, spolupracuje s Ostravskou univerzitou jako konzultant a jako sociální pracovník pomáhá lidem zorientovat se v obtížných životních situacích. Lidé se svalovou atrofií se podle něj potýkají s nedostatkem osobních asistentů i s tím, že příspěvek na péči pokryje jen zlomek jejich skutečných potřeb. Péče tak často dopadá na rodinu, mnohdy na rodiče ve vyšším věku. Osobní asistence je podle něj existenční nutnost, bez které není možné žít důstojný a aktivní život, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Chrudimští zastupitelé budou v pondělí 8. prosince rozhodovat o zrušení čtyř spádových obvodů základních škol. Zavést chtějí jen jeden pro celé město. Podle starosty Františka Pilného (ANO) je hlavním cílem zamezit spádové turistice. Podle něj některé rodiny účelově měnily trvalé bydliště tak, aby se jejich dítě dostalo na preferovanou základní školu. Novinka má platit pro zápisy v roce 2026, které začnou už v lednu. Proti změně se ale ohrazují někteří rodiče. Obávají se losování o místa na školách a nejistoty před zápisy. Své argumenty chtějí vyjádřit i na zastupitelstvu.

Hasiči a policisté ve středu evakuovali přibližně 450 lidí ze Základní školy Mariánské náměstí v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Důvodem byla přítomnost isopropylalkoholu v jednom z kabinetů a potenciální riziko jeho výbuchu. Mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková na sociální síti uvedla, že obyvatelům v okolí nehrozí bezprostřední nebezpečí. Zásah skončil během odpoledne.

Zájem o moderní historický šerm v Česku v posledních letech skokově roste. Potvrzují to data mezinárodní platformy HEMA (Historical European Martial Arts) Ratings, podle které se počet českých účastníků historicko-sportovních turnajů od roku 2015 zvýšil více než desetinásobně – z tehdejších 22 na letošních 229 šermířů. Počet aktivních klubů vzrostl z osmi na 35. Úspěchy na mezinárodní úrovni přitom sbírají i samotní čeští sportovci. V první světové stovce HEMA statistik je několik Čechů.

Češi jezdí za hranice nakupovat, mnoho lidí i pracovat. Do německé Žitavy, kousek za hranicemi Libereckého kraje, se ale začali ve velkém také stěhovat. A to třeba i z Prahy. V Žitavě jsou výrazně levnější byty, domy i zahrádky, děti tam chodí do česko-německých škol. I ve většině obchodů a restaurací mluví personál částečně česky. A z malebného německého města není problém dojíždět do Česka za prací. Jak se žije v Žitavě, natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.

V Nigérii se padesáti z více než 300 unesených žáků katolické internátní školy podařilo uprchnout únoscům. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na Nigerijské křesťanské sdružení (CAN). Ozbrojenci podle dostupných informací v pátek zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara a unesli více než 300 dětí a dvanáct vyučujících. Papež Lev v neděli podle Reuters vyzval k jejich okamžitému propuštění.

Počet pohřešovaných dětí, které ozbrojenci v pátek unesli z nigerijské katolické internátní školy, vzrostl na tři sta z původně hlášených 215. Uvedly to místní úřady. I nadále platí informace, že útočníci kromě dětí odvlekli také dvanáct vyučujících. Ozbrojenci zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara v pátek po 1:00 místního času, přičemž útok trval přibližně dvě hodiny.

Čtvrteční případ popálení dvou dětí a ženy při chemických pokusech ve škole v Hradci Králové policie prověřuje pro podezření ze spáchání těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Policie to uvedla v pátek, zpřísnila tak původní klasifikaci: ublížení na zdraví z nedbalosti.

Dánsko se rozhodlo zakázat používání mobilů dětmi ve školách, od příštího školního roku platí toto omezení na základních a nižších středních státních školách. Dánská vláda už vyjednala tomuto návrhu podporu v parlamentu. Země tak navazuje na předchozí dobrovolná omezení. Učitelé si od tohoto radikálního kroku slibují lepší soustředění žáků.

Na jedné ze základních škol v Hradci Králové se odpoledne při chemických pokusech na zájmovém kroužku popálily dvě děti a jedna žena. Děti skončily s popáleninami v nemocnici, informovali ČTK policisté, hasiči a zdravotničtí záchranáři. Podle hasičů nešlo o výbuch. Požár byl uhašen ještě před jejich příjezdem. Policie zjišťuje okolnosti případu. Podle policejní mluvčí Karolíny Macháčkové bylo v místnosti události čtrnáct dětí a dva dospělí.

Nejasné ceny od dodavatelů nebo obavy ze znečištěných toalet teď řeší ředitelé některých škol, které se připravují na novou povinnost zajistit na toaletách od ledna 2026 základní menstruační potřeby. Část škol novinku nicméně zavedla už od září. Peníze navíc na to nedostaly, někde ale pomohlo město nebo sponzoři.