Škola strana 2 z 5

Velitelství, ubikace, sklady, garáže i čerpací stanice. Celkem sedm budov bývalé základny posádky dělostřelectva v Pardubicích půjde k zemi, demolice tam už začala. Na místě kasáren město hodlá postavit základní školu se zázemím pro 540 žáků. Nové zařízení má začít fungovat nejpozději za tři roky.

Kvůli úternímu zemětřesení na Filipínách zemřelo nejméně devětašedesát lidí. Úřady do pátrání po přeživších vyslaly záchranné týmy i těžké stroje, píše AP. Nejvíce zasažená je provincie Cebu ve střední části země. Podle prvních odhadů otřes o síle 6,9 stupně způsobil zřícení řady budov. Jiné zemětřesení zasáhlo i Indonésii, kde záchranáři pátrají po desítkách pohřešovaných lidí v troskách již dříve zřícené budovy.

Nejméně tři lidé zemřeli na východě indonéského ostrova Jáva ve městě Sidoarjo, kde se zřítila budova islámské internátní školy. Stovka dalších lidí utrpěla zranění a 38 osob je pohřešováno, napsaly světové agentury.

Většina uskupení, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), se shoduje na tom, že na platy školních uklízeček nebo kuchařek mají jít peníze z rozpočtů obcí a krajů. Samosprávy jako zřizovatelé začnou nepedagogické pracovníky financovat od příštího roku. Dostanou na to víc peněz z daní. ČT se ptala i na inkluzi ve školách. Ani jeden z dotázaných politických subjektů neplánuje zachovat její současnou podobu, tedy společné vzdělávání dětí bez rozdílu.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Švehlovy střední školy polytechnické v Prostějově, která před deseti lety na hodinu propustila dva učitele. Podle nadřízených pili v pracovní době alkohol a odmítli dechovou zkoušku. Soudy v minulosti označily okamžité zrušení pracovního poměru za nepřiměřeně přísné a neplatné. Podle ÚS je však verdikt obecných soudů odtržený od reality a přehlíží podstatné okolnosti.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání trápí dnešní děti čím dál více. Podle statistik v Česku roste počet těch, kteří dochází kvůli potížím s mluvením a výslovností k logopedovi. Rozpoznání problému je dnes lepší než v minulosti, ale mnohdy rodiče nebo pediatři dobře vadu řeči neodhadnou a s péčí se začne zbytečně pozdě. Ambulance klinických logopedů jsou navíc přetížené a rodiče dlouho čekají, než se na jejich dítě dostane řada, někde to trvá klidně i půl roku.

Narůstající zájem o kontakt prostřednictvím chatu přesahuje kapacity Linky bezpečí. Služba proto plánuje nabídku rozšiřovat. ČT to řekla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková. Letos podle ní eviduje linka také vyšší zájem o kontakt přes e-mail, přesto zůstává nejčastějším způsobem spojení telefonát. Polovina klientů se ale nedovolá napoprvé. Podle ředitelky Soni Petráškové fungování služby nejvíce ovlivňuje nízké finanční ohodnocení odborníků v náročné profesi.

Dívky v rakouských školách budou muset odložit šátky. Vláda se shodla na zákazu od příštího pololetí, tedy od února. Nařízení má platit pro všechny žákyně do čtrnácti let na veřejných i soukromých školách. Podle vlády jsou muslimské pokrývky hlavy u tak mladých žen projevem útlaku. Kritici mluví o omezení náboženských svobod.

Agresivita dětí je na vzestupu, zní ze škol i od odborníků. Publicistický pořad Fenomén doby zkoumal kořeny problému i možná řešení. „To, co dělali patnáctiletí, provádějí klidně i desetileté děti,“ říká psycholožka Galina Jarolímková. Poruchy chování jsou nyní příznačné pro všechny socioekonomické vrstvy, dodal psychoterapeut Andrej Drbohlav. Tématu se věnovaly pořady Fenomén doby a Události, komentáře.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

Většina českých dětí tráví odpoledne v nějakém kroužku. Snaha rozvíjet potenciál potomků může rodiče vyjít až na desítky tisíc ročně. Na sportovní aktivity přispívá většina zdravotních pojišťoven, někdy až do výše dvou tisíc korun. Nejlevnější jsou aktivity domů dětí a mládeže, také základních uměleckých škol a některých sportovních klubů, které dotují městské části. Někdy pomohou třeba příbuzní, ale zčásti to může být i stát nebo neziskovky.

Každý den čelí ohrožení života, starostem o obživu a nejistotě. Kromě toho děti v Pásmu Gazy nemají šanci navštěvovat školu. Podle OSN jich je 660 tisíc, což jsou téměř všechny ve školním věku. Devadesát procent škol v oblasti je zničených nebo vážně poškozených a zbylé slouží jako útočiště pro tisíce vnitřně vysídlených obyvatel. Provizorními vzdělávacími zařízeními jsou často stany a lektorují v nich dobrovolníci bez nároku na honorář. Panují tak obavy, že mezi troskami vyrůstá ztracená generace.

Šikanu zažívají děti bezmála na polovině základních a středních škol. Nejde přitom jen o fyzické ubližování, jak ji někteří chápou, ale také o psychické trýznění. V pořadu 90' ČT24 o ní hovořili ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý, speciální pedagog Zdeněk Martínek, režisér Filip Špinka a Martina Marková, jejíž bratr ve čtrnácti letech spáchal sebevraždu, protože se stal terčem šikany. Právě na motivy jeho tragického příběhu vznikl Špinkův film Brácha, který o šikaně pojednává. Podle Martínka ji přitom jako normu chování vnímá značná část populace. Nabádá, aby ji učitelé neřešili konfrontací agresora s obětí či jejich rodičů. Podle Markové je důležitým krokem především vnímání okolí.

Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která začala platit od tohoto školního roku, mohou donést do jídelny i své obědy. Dříve tuto možnost měly jen děti se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Vyhláška, která mění potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle resortu zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před jedenácti lety.

Se začátkem školního roku se opět začnou plnit ulice dětmi. Dopravní experti proto upozorňují, že po klidnějších prázdninách dochází v září k více nehodám s chodci – hlavně s dětmi. Například loni v červnu skončila nehoda na přechodu před základní školou v Trojské v Praze tragicky. Motorkář objížděl kolonu v protisměru a srazil dívku, ta si následky nese dodnes. Bezpečnost na některých přechodech budou od září znovu hlídat strážníci. Podle odborníků je ale nejdůležitější, aby rodiče své děti na cestu důkladně připravili a vysvětlili jim všechna rizika, která na ulici hrozí.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Některým základním školám komplikují začátek školního roku probíhající rekonstrukce. Například v Litomyšli na Svitavsku kvůli tomu někteří žáci dostali v prvním týdnu ředitelské volno, řekla ČT ředitelka školy Miroslava Jirečková. Stavební práce ovlivní provoz škol také v Rokycanech, Kravařích nebo Brumově-Bylnici. V Šumperku se kvůli horšímu stavu školy opravy prodloužily až do října, vyučování ale začne v běžném termínu.

Školáky čeká poslední týden prázdnin a zároveň vrcholí přípravy na výuku. Jde o obzvlášť náročné období pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin čtyři z deseti rodičů nemají naspořeno vůbec nic, další mají prostředky jen na polovinu výbavy. „Je to jedno z nejexponovanějších období. Máme vysokou potřebu hlavně dětského oblečení – na tělocvik, školy v přírodě,“ uvádí ředitelka Klubu svobodných matek a Oděvní banky Andrea Kaňáková. V Diakonii zase finišují s přípravou sbírky pomůcek – Školákům od srdce. Zapojit se do ní mohou o víkendu dárci v některých obchodních řetězcích i prodejnách.

Sto třicet dětí ze základní a mateřské školy Malšova Lhota v Hradci Králové začne školní rok v náhradních prostorách. Radnice nestihne kolaudaci zrekonstruované školy kvůli sporu s majitelem sousední nemovitosti. Jeho námitky skončily až na ministerstvu pro místní rozvoj.

Všechny školy musí od ledna 2026 na dámských toaletách zajistit menstruační potřeby. Ministerstvo zdravotnictví změní vyhlášku o hygienických požadavcích na školy. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky počítá s ročními výdaji pro základní školu asi 22 500 korun a pro střední školu s převahou dívek 27 tisíc korun.

Pražské městské státní zastupitelství poslalo k soudu mladého muže, který loni v říjnu vyhrožoval vystřílením třídy v Praze 8. Informaci o podání obžaloby České televizi potvrdila Daniela Smetanová z Městského státního zastupitelství v Praze. K soudu se případ dostane desátého září.

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.