Škola strana 3 z 5

Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat návrhem na zpětné vyslovení nezákonnosti pandemického opatření z dubna 2021, které podmiňovalo účast na školní výuce negativním testem na covid-19, případně očkováním nebo prodělanou nemocí. Ústavní soud (ÚS) ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.

V Bangladéši chybí sociální, zdravotní i důchodové pojištění, popisuje zubař a misionář Milan Moskala. Ten v Bangladéši pomohl založit deset škol a spolu s kolegy se staral o stovky dětí. Nyní navštěvuje české regiony a předává své zkušenosti.

Pardubice mají první školu se zelenou střechou. Je to areál se základní školou na sídlišti Dubina. Trávnatý porost střechy má zajistit především snížení teploty ve třídách během horkých dnů, ale bude plnit i funkci estetickou.

Policie našla pohřešovanou dívku z Prahy, po které vyhlásila pátrání v úterý odpoledne. Dívka dříve během dne odešla ze školy na základě falešné omluvenky. Je v pořádku.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

Jednadvacetiletému Václavu Roškotovi lidé v Novém Městě nad Metují přezdívají Rain Man. Je geniální, trpí ale Aspergerovým syndromem a také poruchou autistického spektra. Špatně přitom čte a jen s obtížemi si dokáže zavázat tkaničku. O handicapovaném umělci, který nelehce proplouvá životem, natáčel David Vondráček pro pořad Reportéři ČT.

Několik lidí s nevolností ošetřili záchranáři v areálu zdravotnické střední školy na Karlovarské ulici v Plzni. Do vzduchu tam odpoledne údajně unikla neznámá látka, hasiči ale zatím při měření nic nezjistili. Budovu školy ještě před příjezdem záchranářů opustilo kolem 400 lidí, řekl velící důstojník hasičů Jan Beran. Hasiči s měřicí technikou zjišťují, co se v objektu stalo. Nikdo není v přímém ohrožení života, doplnila Andrea Divišová ze záchranné služby.

Učit se podle nových vzdělávacích programů začnou děti minimálně o rok později, než bylo původně v plánu. Posun připustil ministr školství. První školy měly začít s výukou, ve které mají mít žáci společný omezený základ a pak víc prostoru na další obsah podle své volby, už příští rok. Čas navíc má umožnit přípravu metodické podpory pro učitele, včetně nových učebnic.

Přes sto tisíc učitelů protestovalo po celé Jižní Koreji proti šikaně ze strany rodičů a žáků. Zatím poslední kapkou byla sebevražda mladé pedagožky. Ta neunesla útoky na způsob své výuky, za který ji vedení školy dokonce opakovaně donutilo se omluvit. Kult dítěte a vzdělání v zemi, která čelí hluboké demografické krizi, vyvolává hrozbu učitelské stávky.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Září patří dlouhodobě k měsícům s nadprůměrným počtem závažných dopravních nehod, při kterých utrpí zranění dítě. K sedmnácti procentům z nich dojde podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v době, kdy jdou děti ráno do školy. Například v Pardubicích srazila v první školní den auta hned dva školáky mladší deseti let. Obě nehody se staly na přechodu pro chodce. Nejvíc nehod u škol je podle neziskové organizace Pěšky městem ve středních Čechách, naopak nejméně jich je na Vysočině a jižní Moravě.

Po dvou měsících volna v pondělí žáci opět usedli do lavic. Někteří přicházeli do nově postavených základních škol – podle ministerstva školství jich proti loňsku přibylo kolem dvaceti. Neobvyklou výukou na neobvyklém místě zahájili školní rok například v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku. Rekonstrukci tříd tam nedávno zkomplikovaly bouřky a přívalové deště. Žáci se tak učí ve stavebních kontejnerech. Studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna zase dočasně usedli do lavic v bývalé jezuitské koleji.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

I v letošním roce některá města zapojí seniory do dozoru na přechodech u základních škol. Společně s policií budou pomáhat dětem při bezpečném přecházení vozovky. Senioři budou například u škol v Mladé Boleslavi, Vsetíně nebo v Liberci. Podle městských policií ale noví senioři nepřibývají. Někde se dokonce nepřihlásil žádný.

První školní den na Ukrajině obsadila lavice jen necelá polovina z více než 3,6 milionu tamních dětí. Čtvrtina se bude učit kvůli válce na dálku, zbytek pak ve smíšeném systému. Někteří ukrajinští žáci strávili 1. září dokonce v krytech. Na 400 tisíc dětí se učí v rámci ukrajinského vzdělávacího systému v zahraničí, kam uprchly jejich rodiny před ruskou agresí. Dětský fond OSN (UNICEF) upozornil, že ukrajinské děti vykazují ztráty vědomostí v klíčových předmětech.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce sankcionovat obce, které nezajistí pro děti od tří let místa v mateřských školách nebo dětských skupinách. Resortní šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce návrh předložit v koalici současně s chystanou novelou o dětských skupinách. Ne všechny vládní strany ale se záměrem souhlasí a kritizují ho i zástupci obcí.

Rodiny v nouzi mohou získat na pořízení vybavení pro školáky dávku mimořádné okamžité pomoci. Úřad práce jim případně může náklady proplatit. Děti z chudších domácností mohou mít ve škole také obědy zdarma. Možnosti podpory před začátkem školního roku představil na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Školní potřeby letos podraží, ceny u jednotlivých obchodníků vzrostly o jednotky procent. Základní výbava pro žáka první třídy může domácnosti stát i více než tři tisíce korun, ovšem u měsíčních výdajů na sport a zájmové kroužky dojde k ještě výraznějšímu růstu. Finanční pomoc od měst, charitativních spolků nebo dárců však mohou vyhledat nejen samoživitelky a samoživitelé, ale i úplné rodiny, které mohou mít problémy s pořízením školních pomůcek pro děti.

Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce.

Nově navržená pravidla pro školní budovy by měla pro budoucí stavby platit od října. Upravená vyhláška zavádí mimo jiné povinnost měření kvality vzduchu ve třídách, mění požadavky na osvětlení a dává více prostoru pro rozhodování o podobě a chodu školy zřizovatelům a ředitelům škol. Pro stávající školy se připravuje další úprava, podle níž budou muset sledovat koncentraci oxidu uhličitého ve výukových prostorech. S jejím zavedením se počítá v horizontu let.

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.

Dalších 858 milionů korun vyčlenilo ministerstvo pro místní rozvoj na podporu obcí na jižní Moravě, které před dvěma lety zasáhlo tornádo. Peníze mají jít tentokrát hlavně na obnovu infrastruktury. Jde o druhou výzvu, v té první bylo nejvíc peněz určených na rekonstrukce škol. Celkové škody byly po katastrofě vyčísleny na patnáct miliard korun. Živel zabil šest lidí a další dvě stovky zranil. Poničeno bylo zhruba 1200 domů.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.