Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.
Alíová nyní žije uprostřed trosek Islámské univerzity, dříve životem kypící vzdělávací instituce, která se však v důsledku války proměnila v útočiště pro vysídlené obyvatele.
„Dlouho jsme říkali, že chceme žít, že se chceme vzdělávat a cestovat. Teď říkáme, že chceme jíst,“ uvedla šestadvacetiletá studentka.
Alíová patří ke generaci Gazanů – od žáků základních škol po univerzitní studenty – kteří uvádějí, že je skoro dva roky trvající izraelské bombardování připravilo o vzdělání.
Ve válce, kterou Jeruzalém zahájil v reakci na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 na jižní Izrael, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a 251 dalších unesli, podle zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem v Pásmu Gazy zahynulo na šedesát tisíc lidí. Region, který se již před válkou potýkal s chudobou a vysokou nezaměstnaností, byl také z velké části v důsledku konfliktu zdevastován.
Obvinění ze systematického ničení škol
Palestinský ministr školství Amdžad Barham viní Izrael ze systematického ničení palestinských škol a univerzit, zničeno nebo poškozeno jich podle něj bylo 293 z celkových 307. „Okupace tím chce zabít naději našich synů a dcer,“ poznamenal.
Izraelská armáda a diplomacie na Bahramův výrok bezprostředně nereagovaly. Židovský stát ale dlouhodobě viní Hamás a další militantní skupiny z toho, že se systematicky zakořeňují v civilních budovách právě včetně škol a že civilisty využívají jako lidské štíty. Hamás toto obvinění odmítá a spolu s Palestinci viní Izrael z bezohledného bombardování.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že podle nejaktuálnějších analýz škod na základně satelitních snímků z července bylo poškozeno 97 procent vzdělávacích institucí v Pásmu Gazy, přičemž u 91 procent bude zapotřebí rozsáhlá nebo celková rekonstrukce, aby je bylo možné opět zprovoznit. „Restrikce ze strany izraelských úřadů nadále omezují převoz školních pomůcek do Gazy, což podrývá rozsah a kvalitu intervencí,“ sdělil úřad OSN.
Ponuré statistiky nevěstí nic dobrého pro devatenáctiletou Jasmín Zaanínovou, která ve stanu pro vysídlené třídí knihy, jež přežily izraelské útoky i nucené opuštění domovů. Vzpomíná na to, jak byla ponořená do studia, tiskla si dokumenty a našla kancelář, kterou vybavila světly. „Kvůli válce se všechno zastavilo. Myslím tím všechno, co jsem vybudovala, všechno, co jsem udělala – během pár vteřin bylo pryč,“ popisuje. Naději, že se situace teď zlepší a ona se vrátí do učebny, nemá.
Devatenáctiletá Sadža Advánová, vyznamenaná studentka Institutu al-Azhar, která se svou devítičlennou rodinou žije ve škole přeměněné na ubytovnu pro vysídlené, vzpomíná na to, jak byla budova, kde se kdysi učila, bombardována. O knihy a studijní materiály v důsledku války přišla. Aby zaměstnala mozek, dělá si alespoň poznámky do sešitu, který jí zbyl. „Byly tam všechny mé vzpomínky, mé ambice a cíle. Plnila jsem si sen. Byl to pro mne život, když jsem navštěvovala institut, byla jsem psychicky v klidu,“ uvedla s tím, že škola pro ni představovala život a budoucnost.
Zprostředkovatelům se dosud nepodařilo zajistit příměří mezi Izraelem a Hamásem, a Jeruzalém naopak plánuje zahájit v Gaze novou ofenzivu, kterou chce podle premiéra Benjamina Netanjahua dokončit „poměrně rychle“. Rada bezpečnosti OSN mezitím čelí dalším výzvám, aby se zasadila o ukončení utrpení Palestinců.
