Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.
Nepřátelé pocítí naši pěst, která je zasáhne velkou silou, prohlásil dále ministr.
Izraelský plán obsadit město Gaza vyvolal kritiku ze strany OSN, Británie, Francie i dalších zemí. Německo na plán reagovalo oznámením, že neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Jeruzalém mohl použít při své ofenzivě v Pásmu Gazy.
V sobotu plán ve společném prohlášení odsoudilo také na dvacet arabských a muslimských zemí. Představuje podle nich „hrubé porušení mezinárodního práva a pokus o upevnění nelegální okupace a vnucení hotové věci... v rozporu s mezinárodní legitimitou“. K prohlášení se připojily například Egypt, Saúdská Arábie nebo Turecko.
Ruské ministerstvo zahraničí v sobotním prohlášení, které cituje agentura Reuters, uvedlo, že plán rozšíření izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy přináší „riziko dalšího zhoršení již tak dramatické situace v palestinské enklávě, kde jsou všechny znaky humanitární katastrofy“.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu obsadit město Gaza za „riskantní krok“. Nelze ale podle něj přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je způsobeno zejména tím, že Pásmo Gazy nadále ovládají teroristé z hnutí Hamás.
„Vládní debata o obsazení Gazy neprobíhala poklidně,“ poznamenal zpravodaj ČT David Borek. Ačkoliv tiskové prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua publikované v pátek nad ránem hovořilo o tom, že rozhodující většina ministrů návrh podpořila, nebylo to podle Borka tak jasné.
„Víme totiž, že proti operaci se vyslovil poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi – muž, který je dlouhodobě spojencem Netanjahua a patří k nejvýznamnějším postavám ve straně Likud,“ popsal zpravodaj. „To je samo o sobě významné, protože se bavíme o někom, kdo je z užšího okruhu Benjamina Netanjahua,“ dodal.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu židovského státu zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na padesát zajatců, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito více než 61 tisíc Palestinců a dalších více než 151 tisíc bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. Údaje nelze nezávisle ověřit. OSN je podle AFP považuje za spolehlivé. Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.
